Hollande dává bít Francouze

François “Pendrek” Hollande

Komunismus je bití, napsal Ludvík Vaculík v únoru 1989 pro tehdy ještě samizdatové Lidové noviny. Francouzská policie, která bije pokojné demonstranty proti homosexuálním sňatkům, jakoby Vaculíkovu definici rozšiřovala na režim socialistického prezidenta Françoise Hollanda. Dokumentují to videozáznamy zásahů policejních těžkooděnců vybavených (na Hollandův pokyn) vodními děly, kteří útočí obušky a slzným plynem proti statisícům pokojně protestujících. Záběry teroru francouzské policie (včetně zjevného nasazení provokatérů) se nijak zvlášť neliší od teroru komunistických policejních goril zasahujících v Praze proti bezbranným studentům v listopadu 1989.

Náběh na nový typ policejního státu dokumentuje i případ 67 mladých Francouzů, kteří stáli v tichosti před parlamentem, když byli Hollandovými těžkooděnci zatčeni a  sedmnáct hodin drženi ve dvou malých místnostech bez možnosti přivolat právní pomoc. Jiní francouzští policisté zkopali kněze, který vlastním tělem chránil mladíka zasaženého slzným plynem. Pronásledováni a pokutováni (zastavováni i v autech) jsou na pokyn Hollandovy vlády všichni, kdo mají na  tričku či na autě  symbol rodiny (motiv muže, ženy a dvou dětí držících se za ruce). Kvůli tričku s motivem tradiční rodiny vás může francouzská policie zadržet a pokutovat kdykoli a kdekoli, jako se to stalo např. panu Francku Talleuovi, mírumilovně se procházejícímu v parku.

Některé věci jsou věčné

Některé věci jsou věčné a pevné. Jako je manželství, rodina, právo na život a výlučnost člověka. To jsou věci dané přirozeným zákonem a nikdo nemá právo je měnit. Ani soukromník, ani volený zákonodárce.

A z toho plyne ještě další věc. A tou je věčná povinnost křesťanů a všech slušných lidí tyto věčné a pevně dané věci bránit tak, jak jsou, proti těm, kteří je chtějí “předefinovat” či tak rovnou činí.

Evropský soud pro lidská práva opět zklamal

ESLP

Evropský soud pro lidská práva opět zklamal. Ze čtyř kauz týkajících se pronásledování křesťanů ve Spojeném království se zastal křesťanské strany pouze v jednom, bohužel v tom nejméně podstatném. Zaměstnankyni British Airways, která byla vyhozena za to, že se odmítala vzdát nošení křížku, bylo dáno za pravdu s tím, že malé křížky v zaměstnání zaměstnanci BA nosit mohou. Dobrá zpráva? Jen částečně.

British Airways zjevně udělaly tu hloupou chybu, že otevřeně daly najevo, že jim jde o to zakázat nošení náboženského symbolu. Pokud by byly chytřejší a odůvodnily to bezpečností (což by nemělo být zas až tak těžké), byl by ten zákaz úplně v pořádku – jak soud uznal v případě zdravotní sestry, která by prý svým malým křížkem mohla ublížit pacientům nebo sobě. Je to sice jen průhledná záminka, jak koneckonců dosvědčuje už sám fakt, že dotyčná nosila křížek bez jakýchkoliv problémů celých třicet let, ale k omezování práv křesťanů je ESLP tradičně velkorysý.

Tichá apostaze i ve věci potratů?

Dr. Radomír Malý

Od Druhého vatikánského koncilu jsme svědky toho, co nazývají nejen tradiční katolíci, ale i oba poslední papežové, “tichou apostazí”. Ta se projevuje nejen nenápadným opouštěním návštěvy bohoslužeb a účasti na svátostech, ale i mlčením na téma hříchu. To není jen záležitostí věřících, ale i duchovních, často vysoce postavených. Tak se nám v Církvi prakticky téměř vytratila nauka o hříšnosti mimomanželského sexu. Je sice pravdou, že papež nebo jiný hodnostář kurie to tu a tam připomene, jinak ale se na katolických školách běžně vyučuje, že toto dnes už hříchem není, když se ti dva “mají rádi”….

Křesťan a volby

Mons. Thomas J. Paprocki

Hlasem pro kandidáta, který podporuje jednání či akce, které jsou svojí vnitřní podstatou zlé a těžce hříšné, se volič stává jeho morálním spoluviníkem a vážně ohrožuje věčnou spásu své duše.

Thomas Paprocki, biskup diecéze Springfield

Výše zmíněnými slovy biskup Paprocki před několika dny varoval věřící své diecéze, aby dobře zvážili, jak naloží se svými hlasy. V obsáhlém textu, z nějž je tento výrok vyňat, upozorňuje též na některé klasické a v USA aktuální příklady postojů politiků, které je nutno klasifikovat jako poporu jednání či akcí, které jsou svojí podstatou zlé a těžce hříšné. Především jde o podporu legálního přístupu k potratům, podporu homosexuálním manželstvím a potlačování výhrady svědomí a náboženských svobod. Zároveň neváhal zdůraznit, že právě tyto postoje jsou oficiálními postoji Demokratické strany…

O Bohu, zákonu a povinnosti všech

Jsme povinni poslouchat Boha.

Ne lidi, co si myslí, že jsou Bůh!

Copak asi ta slova znamenají?

Diskuse o manželství s pseudokřesťany

Tak jsem si včera zadiskutoval na stránce události Křesťané na Prague Pride, kterou si provozuje skupinka pseudokřesťanů, co se domnívají, že křesťané by měli projevit svou “lásku k homosexuálům” účastí na Prague Pride, nebo alespoň podporou této akce. Potvrdil jsem si předchozí zkušenosti: krátká smysluplná diskuse se sodomity i jejich “křesťanskými” podporovateli je prakticky nemožná, protože si prostě nemůžeme porozumět…

První problém je, že pseudokřesťané se sice ohánějí Biblí, ale ve skutečnosti je její obsah naprosto nezajímá. Slouží jim jen na podporu jejich představ o životě, lásce a křesťanství získaných ve světě a za tímto účelem dokáží dělat s biblickými texty neuvěřitelné prostocviky, v jejichž rámci ztrácí i ten nejjasnější výrok svůj význam (včetně např. naprosto jasného a nezpochybnitelného odmítnutí homosexuálního styku sv. Pavlem).

MONOS odsoudilo Prague Pride

Monarchistické občanské sdružení (MONOS) odsoudilo již druhé konání Prague Pride. Zde kompletní text prohlášení:

Monarchistické občanské sdružení MONOS vyjadřuje zásadní nesouhlas s druhým konáním tzv. pochodu Prague Pride, připravovaným na den 18. srpna v Praze, zahrnujícím však celotýdenní program plný perverze. Tato přehlídka zvrhlosti a nevkusu, inspirovaná akcí Gay Pride, konané – jak typické! – v hlavním městě Evropské unie, Bruselu, má navíc letos začít na Václavském náměstí pod sochou sv. Václava. Určení tohoto místa začátku pochodu lze považovat za vrchol provokace a za výsměch všem zdravým tradicím českého národa, za urážku ideálů ztělesňovaných tímto českým knížetem a světcem, hlavního patrona české země a symbolu české státnosti.

Proč jsou homosexuální svazky velice škodlivým nesmyslem

Státem uznávané homosexuální svazky, ať už jsou nazývané “registrované partnerství” či dokonce “manželství”, představují jeden z nejviditelnějších a společensky nejnebezpečnějších příznaků rozkladu naší civilizace. Jejich nebezpečnost přitom spočívá nejen v tom, že takové svazky jsou nesmyslné a podporují amorálnosti, ale (a chtělo by se říci zejména) v tom, že sama jejich existence je přímým a jednoznačným útokem na manželství a rodinu, neboť se neobejde bez totálního a ve svých důsledcích katastrofálního předefinování těchto pojmů…

Nauč nás plniti s pravou Láskou svá přikázání (Katolická cesta J. Durycha XXXI)

Po delších úvahách jsem tuto kapitolu, která by správně měla předcházet kapitolu osmou (Láska manželská), zařadil až za ni. Kdybych totiž včas nepředeslal a nerozvedl Durychovu odvážnou spekulaci, že LÁSKA SE RODÍ Z MANŽELSTVÍ, dopustil bych se ne-li hříchu, tedy aspoň pokřiveného výkladu významné části katolické morálky.

Víme totiž, co víme. Že manželství je nerozlučitelné a že každý pokus vyvléci se z manželského chomoutu není a  n e m ů ž e  ani být nic jiného než pouhopouhé cizoložství a to, jak známo, je těžkým hříchem. Víme také, že manželství platí téměř co hazard, který nelze brát na lehkou váhu. V řeči hráčů se takovémuto hazardu říká vabank. Mladí lidé se uzavření manželství často brání a ani zdaleka to nebývá vždy z důvodů finančních.