Církev se nemá plést do politiky!

“Církev se nemá plést do politiky!” praví liberálové a levice. Těžko se jim divit, že chtějí umlčet svého nepřítele. Říkali to vždycky a z jejich strany to má logiku (i když u liberálů poněkud pochroumanou). Ale dnes, v této smutné době, to říkají i jiní, u nichž se už divit musíme…

“Církev se nemá plést do politiky! Sociální učení církve není politický program, jen zdroj pro inspiraci!” bouří “katoličtí” a “křesťanští” politici. To aby zdůvodnili, proč by na základě jejich života a politiky jejich víru nikdo neuhodl, protože jsou k nerozenání od politiků pohanských…

Morálka je nejdůležitější

Je jednou z nejhloupějších a nejnebezpečnějších myšlenek představa, že lze přehlížet zásadní morální nedostatečnosti u schopných lidí, neboť se to vyplatí. Alespoň někdy. Klasicky slýchávám tento argument od křesťanů, kteří volili TOP 09, zejména pokud přijde řeč na pány Kalouska nebo Hegera.

Machiavellismus není křesťanský

Křesťanství a jeho morálka mají jednu zásadu, kterou jeho okolí těžko přijímá, pokud je vůbec schopné ji pochopit. Vlastně ji mají zásadní problém přijmout i pochopit i všemožní sváteční a napůl “křesťané”. Ta zásada říká, že vedle morálně indiferentních skutků existují i skutky obejktivně dobré a objektivně zlé. A že NIKDY není možné konat zlo za účelem dobra. Že sebelepší úmysl nemůže omluvit objektivně zlé jednání.

Náboženství, politika a povinnost

G. K. Chesterton

Šéfredaktor The Illustrated London mě onehdy výtečně usadil, když mi připomněl, že jsem obrátil trasu korunovačního průvodu. Mohu k tomu říct jen tolik, že jsem se přesně držel přesného popisu v jedněch novinách. Možná mě mělo napadnout, když už jsem sám novinář, že novinám nemám jen tak věřit. Zřejmě s tím nepůjde udělat nic jiného, než uspořádat korunovaci ještě jednou, aby se uvedla do souladu s tímto listem. Dává mi to ale také záminku, abych se zmínil o jedné z mnoha ozvěn této události.

V mnoha vlivných kruzích si všímám snah škrtnout ze státní hymny nejlepší verš. Je to příznačné pro mnohé z našich „reforem“, které vzcházejí z pocitu vytříbenosti a ne ze smyslu pro to, co je správné. Když říkám nejlepší verš, myslím který mate a kazí triky všech nepřátel státu. A za nejlepší jej označuji proto, že díle, které nikdo nijak zvlášť nechválí ani nechrání z důvodů literárních, je nejzvláštněji národní, nejjedinečnější, nejupřímnější a nejenergičtější a také zdaleka nejdemokratičtější. „God Save the King“ jako báseň nikdo nevynáší stejně vysoko jako „Mariners of England“ zrovna tak, jako obrázek Johna Bulla nikdo nevynáší jako něco podobně krásného a souměrného jako je třeba Donatellův Sv. Jiří. Je to vlastecká zvláštnost a nejzvláštnější a nejvlastenečtější je na ní právě ta část, kterou chtějí tihle lidé škrtnout. A eticky je ona část též výtečná.

Politik a “malé problémy”

Zaznamenal jsem úšklebky různých lidí nad tím, že se lidovečtí politici zabývají takovými pitomostmi, jako jsou boj s letním časem (Petr Šilar), otázka nepovinných maturitních předmětů na maturitním vysvědčení (Helena Šustrová) či Velký pátek coby státní svátek (předsednictvo strany). Dotyční by po KDU-ČSL chtěli pořádný program, který údajně nemá, a proto se zabývá těmito “pitomostmi”.

Pár výroků o potratech

Myslím, že neuškodí, když zde dám pár výroků o potratech, které mne zaujaly či které považuji za velmi dobré či extrémně důležité. Pokud vám na mysli přijdou nějaké další, na které jsem zapomněl, prosím, nestyďte se a klidně je hoďte do diskuse.

Chcete KDU-ČSL? Zachraňte ji!

Bohužel, zbytky starého vedení KDU-ČSL jsou zjevně rozhodnuty stranu urychleně dorazit. Krátce poté, co CV MKD schválil usnesení vyzývající k renesanci křesťanské a konzervativní politiky KDU-ČSL, připravují před senátními a komunálními volbami spolupráci se stranou zelených. Přitom konzervativní a křesťanská politika dnes nemá většího nepřítele.

Nakonec jsme se tak rozkročili, až jsme spadli na zadek

O volbách, MKD, KDU-ČSL a Pochodu pro rodinu s Petrem Jurčíkem, předsedou Mladých křesťanských demokratů.

K volbám: TOP 09 a KDU-ČSL

Na dnešek jsem si nechal dvě strany, na které jste jistě napjatě čekali. Někteří se dokonce nemohli tak dočkat, že o nich diskutovali již pod články určenými jiným stranám. Někteří mne podezřívali, že v tomto článku padne dokonce doporučení: volte lidovce, je to nejlepší možnost. Koneckonců, co jiného by měl doporučit mladý křesťanský demokrat. Zklamu vás, tohle doporučení nedám. Dám jiné, jen trošku a přece moc odlišné.

K volbám: Liberálové.cz, Moravané a ODS

Dnes nás čeká jedna strana pro křesťana nepoužitelná, jedna v jistém smyslu sympatická a jedno nouzové řešení.