Sílící policejní šikana a zvůle v ČR

Ferdinand Peroutka, jr.

“Jó, strážníci za první republiky, to byli takoví dobráčtí fotři. Člověk k nim měl důvěru, a když potřeboval, vždycky mu pomohli,” říkala moje tetička za komunismu. Z Veřejné bezpečnosti za komunistického režimu naopak šel strach. Nejen z uniformovaných “mlátiček” nasazovaných proti pokojným manifestacím, ale i z civilních “bouchačů”, napadajících nekonformní občany podle vlastního uvážení.

Sám jsem se s jedním takovým těsně před sametovou revolucí setkal. Napadl mě pěstmi na pražském Jižním Městě, když jsem sbíral podpisy na protipotratovou petici. Byl to důstojník VB v civilu a před kontrolními orgány se později vymlouval, že byl nervózní ze studia na zvýšení policejní kvalifikace. Jeho omluvu jsem tenkrát přijal a na potrestání netrval.

Rytířem života je Marie Svatošová

V sobotu skončilo hlasování čtenářů našeho časopisu o udělení ocenění Rytíři života 2011. Doživotní nositelkou čestného titulu rytířka života se letos stala zakladatelka českého hospicového hnutí, MUDr. Marie Svatošová, kterou podpořilo 8 hlasujících. Následovali Zdeňka Rybová (5 hlasů) a Radim Ucháč s Janem Vránou (oba po 4 hlasech).

Cenu rytířstva získaly hned dvě organizace: Stop genocidě a Umění doprovázet (po 4 hlasech), největším konkurentem jim byla poradna Aqua vitae (2 hlasy).

Došlo k velkému propadu počtu hlasujících, své hlasy zaslalo jen 12 lidí (oproti 32 loni). Musím říci, že mne tak nízký počet hlasujících velmi mrzí. Těm, kteří si našli čas zahlasovat, velice děkuji.

Římovské pašije a Stop genocidě

Pašijová cesta

Na Květnou neděli 17. dubna 2011 se konala tradiční pobožnost pašijové cesty v jihočeském Římově. Na cestě krajinou, dlouhé cca 6 km, je celkem 25 zastavení, počínaje kaplí Loučení a konče kaplí Božího hrobu. Procesí vyšlo ve 13.00 hod odpoledne od památné lípy Jana Gurreho, jezuitského bratra, jemuž se zde v 1. polovině 17. století dle tradice zjevil Ježíš Kristus a Bolestná Panna Maria. Tato událost se stala podnětem k založení poutního místa, jež má sloužit ke spáse lidu, který sem bude putovat.

Škola musí vychovávat

 

Mgr. Štěpán Bekárek

Dnes Vám nabízíme rozhovor s Mgr. Štěpánem Bekárkem, ředitelem Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. Máte jedinečnou příležitost se z úst osoby nanejvýš povolané dovědět jak něco obecného o stavu a úloze katolického školství v ČR, tak i konkrétního o Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži.

Je katolická škola normální škola plus dvě hodiny volitelného náboženství navíc? Jak se na ní učí sexuální výchova? A jak by se řediteli AG Kroměříž líbila výstava STOP genocidě před jeho školou? Otázky kladl Ignác Pospíšil.

Stop genocidě v Českých Budějovicích

Výstava před SZŠ

V Českých Budějovicích se ve dnech 20. a 21. dubna 2010 konala petiční výstava Stop genocidě. Jedná se o ohlášenou demonstraci spojenou s peticí na podporu legislativního zákazu potratů. Součástí petice je výstava 16 ks billboardů, které ukazují na neutěšenou problematiku potratů a provádějí její vizuální srovnání s jinými projevy genocidy ve 20. stol.

Tyto akce uspořádalo občanské sdružení Stop genocidě s pomocí místních dobrovolníků již asi v 60 městech, přičemž v naprosté většině případů probíhaly před středními školami. Cílem je vyburcovat společnost z lhostejnosti k tomuto novodobému způsobu zabíjení. Hesla na billboardech jsou úderná a stručná, obrázky v mnoha případech šokující. Právě to je první krok k tomu, aby o tématu začalo vůbec přemýšlet. Dalo by se to vyjádřit mottem: „Skrývat potraty, znamená tolerovat je… Je-li potrat na očích, všechno se mění.“ Billboardy jsou součástí sbírání podpisů k petici, rozdávají se také letáčky a jiné materiály, např. kontakty pro pomoc ženám v tísni, způsobené nečekaným těhotenstvím.

Zpráva ze strmilovského pro-life víkendu

Ve stručném shrnutí se pokusím představit svou zkušenost s víkendovou sérií přednášek pořádanou jihočeskými MKD a HPŽ ČR, věnovanou pro-life problematice a představení české pro-life scény.

Drsnými billboardy bojují proti potratům

Fotografie zkrvavených tělíček dětí usmrcených při umělém potratu vedle obětí masových vražd ve vyhlazovacích táborech. Zachráněné dítě ve 24. týdnu od početí vedle zabitého dítěte při potratu rovněž ve 24. týdnu. Kruté, přesto pravdivé snímky vypovídají o nelidskosti potratové politiky většiny Evropských zemí, včetně České republiky.