LHOSTEJNOST očima Ernesta Hella

LHOSTEJNOST: Ano a Ne jsou před námi. Mnoho lidí, kteří nic nevědí, vytýká pravdě, že jest nesnášenliva.

Řekli byste, slyšíce tyto lidi, že pravda a blud jsou dvě bytosti, které mohou spolu jednati jako sobě rovné; dvě královny, obě zákonné, mající žíti v pokoji každá ve svém království; dvě božstva, dělící se o svět, aniž má jedno z nich právo vyrvati druhému jeho panství. Odtud lhostejnost, která jest triumfem satanovým!  Nenávist se mu líbí, ale nestačí mu: on potřebuje lhostejnosti.

Lhostejnost jest nenávistí zvláštního druhu: je to studená a trvanlivá nenávist, skrývající se jiným a někdy i sobě pod škraboškou snášenlivosti, neboť lhostejnost nikdy není něčím skutečným. Je to nenávist zdvojená lží.

Bylo by třeba lidem jisté rozhodnosti k tomu, aby vyvrhovali každodenně proti pravdě ručeje prudkých kleteb, rozhodnosti, která není v jejich povaze.

Strana, k níž se přidávají, takováto jest: nepřidávají se k žádné straně. A  přece nenávist, která křičí, jest mnohem vysvětlitelnější, an jest dán hřích prvopočátečný, než nenávist, která mlčí. Nepřekvapuje mne, slyším-li z úst lidských rouhání. Je tu hřích prvopočátečný; je tu svoboda člověka; rouhání má svůj výklad.  Avšak úžasem naprosto nevyslovitelným naplňuje mne neutrální nestrannost.

Běží o lidskou budoucnost a o věčnou budoucnost všeho toho, co má ve všemíru inteligenci a svobodu. Běží jistotně a nezbytně i o vás, jakož i o každého a o všecko. Proto rozhodně, jestli se vůbec o něco zajímáte, běží jistě a nezbytně o svatý zájem o vás. Jste-li bytostí živou, rozněcujte v sobě život. Vezměte svou duši a vneste ji do chumlu zápasu! Vezměte do svých rukou nástroje, kterými umíte vládnout, a vrhněte se se vším na váhu, kde všechno má náležitou váhu.

Spíte-li, probuďte se! Jste-li mrtev, vstaňte z mrtvých! Hledejte ve svém životě minulém, ve svém životě vyhaslém,  nejlépe ze svých vzpomínek. Připomeňte si jitřní vůně ros z druhdy,  které jste jistě cítil, a uvidíte potom, dovedete-li říci: co na tom záleží!

Jste-li umístěni mezi ohněm těch, kdož milují, a mezi ohněm těch, kdož nenávidí, musíte přispěti silnou rukou těm nebo oněm. Věztež tedy! Nikoli člověk vůbec, nýbrž vy zvláště byli jste vyzvání; neboť všechny mravní, rozumové a hmotné síly, kterých můžeme použíti, jsou zároveň zbraněmi, jež vám dal Bůh do rukou, se svobodou, abyste podle ní jimi svobodně pro něho nebo proti němu bojovali. Třeba vám, abyste se bili; musíte se bíti. Ponechává se vám jenom volba táboru.

Když Ježíš Kristus přišel na svět, žádal všechno na lidech; stalť se chudším než  nejchudší. Žádal o místo, kde by se narodil: bylo mu odepřeno. Hostince byly přeplněny; chlév se otevřel. Žádal o místa, kde by hlavu položil, a když se jednalo o jeho smrt, neměl pěti stop země, aby se položil: země ho vymrštila mezi nebe a sebe, na kříž.

Nuže, ten který žádal, žádá dosud. Žádá o místo, kde by se narodil: ti  lidé, kteří naplňovali hostince, a nevyrušujíce se, poslali Ježíše narodit se mezi vola a osla, představují rozhodně neslýchanou bezvýznamnost nudných malicherností, kterým se lidé obětují v nevyjadřitelné oběti.

Člověk, který píše knihu, který má k své službě tiskárnu, vládne silou nezměřitelnou. Nikdo neodhadl, aniž kdy odhadne velikost činů vnitřních i vnějších, které vyvolává anebo kterým překáží. Nuže, požádejte některého cizince, cestovatele, který nenavykl obyčejům této země,  který nezná lidské pitomosti, ať vám  poví, jak užívají vůbec tento svět síly vložené do jejich rukou ti, kteří takto nesou slovo před svět.

Představte si jeho odpověď a představte si jeho překvapení, kdyby náhodou otevřel knihu nebo noviny. Avšak povězte mi, jakých rozměrů nabylo by toto překvapení, kdyby autor knihy takto otevřeně připojil: Jest pravda, že jsem mluvil, abych nic neřekl: ale bylo mým úmyslem bavit čtenáře; že všichni jsme přesvědčeni, že bezvýznamné věci, které se v ničem nevztahují ani na Boha, ani na  lidi, jedině obecenstvo zajímají, a že pravda jest nudná.

Ze všech bláznovství a pošetilostí, která ďábel vnuká, tato jest ho nejhodnější: Pravda je nudná. Pravda! A vždyť ona jest blažeností! Pravda! A vždyť ona jest počátkem extasí! Vždyť její vzdálené  paprsky působí netušená vytržení.

To ona způsobila, že slavná inteligence sv. Athanasia vyhnaného štěstím se rozplývala uprostřed pouště, kdežto ti, kteří ho tam vypudili, za trest nudili se k smrti ve svých palácích!

Duše lidská je stvořena pro božskou pastvu, v čase jako ve věčnosti. Není dvou pramenů štěstí, jest jenom jeden, který se nikdy nevyčerpá a z kterého mohou píti všichni! Máte tedy zalíbení  v nudě? Obraťe se k nicotě. Máte-li však zalíbení v životě, milujete-li Štěstí, Lásku, obraťte se k Bytosti.

Budete mi ještě mluviti o lhostejnosti, na kterou blud má právo? Co byste řekli o lékaři, jenž zavolán k lůžku vaší nemocné ženy, odepřel by ji léčiti, poněvadž ona má nemoc, která vyžaduje, aby se s ní zdvořile zacházelo, abychom k ní byli lhostejni? „Neboť konečně, řekl by tento lékař, mezi nemocí a zdravím jsem nestranný; jsem eklektik: nuže, proč by nemoc neměla stejné ceny jako zdraví? Cholera naučí vás znáti křeče, kterých byste bez ní nepoznali.

Třeba všecko ochutnat, všecko připustit, všecko zkusit. Pročpak nezkusit cholery? Posuzujte ji podle autority jiných: způsob nehodný filozofa! Záhodno, abyste ji sami ocenili, aby tak vaše ocenění bylo zdůvodněno. Záškrt mázdřitý může vám ozdobiti hrdlo výrůstky, kterých vám zdraví nikdy nepřinese. Toť bohatství a pokrok. Podle všeho tento výrůstek jest jenom na polovic oprávněn, avšak neznamenalo by to zabočiti příliš daleko, kdybychom jej odsuzovali? To by se, jak se mi zdá, upadlo částečně do fatalismu.“

Vězte tedy, že nemoci, výrůstky těla lidského, houby, rakoviny atd. jsou následky těch ošklivin neviditelných, jež apoštol nazývá nadbytečnými plody hříchu. Pomněte, že fysické zlo, před nímž nemůžete se ubránit hrůzy, jest následkem, reflexem, připomenutím  bludu a zla neviditelného.

Čím tedy musí být sám blud, když plodí takové děti?

A teď posuďte, libo-li, lhostejnost, která žádá, aby blud byl!

Já se neodvažuji na to mysliti.

Satan jest knížetem nudy, zoufalství a veškeré bolesti.

Bůh jest pánem radosti. Nechť se tedy lhostejnost na sebe podívá a nechť se soudí!

Taková tedy zajisté je lhostejnost teoretická a dogmatická.  Co se týká lhostejnosti praktické, mluví asi tímto jazykem:

„Jsem nakažen morem! Není nemožno, že mor jest následek bludu a zla: pravíte tak, a já toho nepopírám. Jest jisto, že jsem na cestě smrti; možná, že jsem na cestě k peklu a že všechno to  pochází z bludu. Jest pravda, že se nudím, že se cítění postupem času a stáří otupuje a že smrt přijde. Myšlenka ta je nepříjemná. Avšak kdyby mně Bůh navrhl, abych opustil na okamžik tyto věci nudné, jednotvárné, lživé, pomíjející, umrtvující a smrtelné, jež mne vedou k zoufalství přítomnému a k zoufalství věčnému, a pak bych je zaměnil za život, radost a blaženost, odmítl bych: ani bych ho neposlouchal. Šel bych pobavit se hrou, jež mne nudí, a jemu bych takto děl: Odstup. Odstup, mistře extasí a majetníku radosti, kliď se! Odejdi, slunce, jež se vznášíš na vlnách purpurových a zlatých! Kliď se, velebnosti! Přestaň, stkvělé záření! Ztraťte se,  lesky nádherné! Táhni! Táhni, ty, jenž jsi se potil krví v zahradě Olivetské! Táhni, ty, jenž jsi se proměnil na hoře Tábor. Odstup! Jdu do  kavárny, kde se nudím.

Proč tam jdeš?

Protože jsem si na to navykl.

ERNEST HELLO

Pramen: DEML, Jakub. Šlépěje XV. Vetus Via: Brno, 1999.

Reklamy

10 Responses to LHOSTEJNOST očima Ernesta Hella

  1. jjstodola píše:

    Bomba!

  2. Maftík píše:

    Je to dobrý text a díky za něj, každopádně mi připomněl jednu pro mě důležitou otázku. V apokalypse čteme, že nejsme-li ani horcí, ani studení, budeme vyplivnuti z úst. Jenomže, stále nevím jaký je rozdíl mezi studeným a vlažným, když ve výsledku, pokud tomu dobře rozumím, oboje ve výsledku znamenají peklo, čili to vyjde nastejno. Jaký je pak podstatný rozdíl mezi tím, být studený a být vlažný? Tedy, já ten rozdíl samozřejmě nějak chápu, stejně jako chápu že lhostejnost/vlažnost je nejhorší ze všech těchto variant, ale ten výsledek prostě u studenosti/vlažnosti, jak jsem psal, je stejný; jediný rozdíl by mohl být v tom (čistá spekulace), že ten co byl lhostejný se bude mít v pekle ještě hůř než ten, co byl studený, ale uvažovat v těchto intencích se mi jeví opravdu trochu mimo … druhá věc by mohla být ta, že ten, kdo je studený, má mnohem větší šanci stát se horkým než ten, kdo je vlažný. To je sice pravda, ale je to v rámci toho biblického verše zase spíš taková spekulace a navíc to nikterak nezakládá důvod proč být studený. Navíc přiznávám, že si teď nevybavuju kontext toho verše. Kdo poradí/vyvede mě z případného omylu? (který spočívá možná už v tom, že bytí horkým přiřazuju význam být na Boží straně a bytí studeným význam bojovat proti Bohu)

    • jjstodola píše:

      Já bych tu teorii o větších pekelných trestech pro vlažného nesmetával ze stolu. Ten řekněme studený má přece jen nějakou polehčující okolnost – není pokrytec, nesnaží se obelhat Pána Boha, prostě na něj kašle a dopadne to s ním podle zjevných předpokladů. Navíc šance na jeho obrácení existuje. Vlažný chce obojí: být v přátelství s Bohem a zároveň si užít hříchu, takže se snaží Pána ještě k tomu oklamat tím, že jej má alespoň v ústech. Vlažný je navíc přesvědčen, že obrácení nepotřebuje, protože přece Pánovi říkal Pane, Pane, takže to má dobré.

    • jjstodola píše:

      Samozřejmě že člověk nesmí být studený! Ale nesmí být ani vlažný. Prostě musí být horký.

  3. Podiven píše:

    Maftík: Já se to snažil chápat takto: Z vášnivého karbaníka, smilníka, z nadšeného, vynalézavého zločince, horlivého pronásledovatele církve atp. lze udělat „obratem“ dobrého křesťana. S líným, lhostejným člověkem nelze učinit skoro nic…

  4. Maftík píše:

    Podiven, jjstodola: jasně, s tím vším souhlasím (nakonec ve svém příspěvku jsem to i uvedl), ale dost mi to nesedí s tím evangelním citátem, kde se jakoby ta studenost a horkost staví na stejnou úroveň, což jak jsme se ale právě shodli naprosto neodpovídá skutečnosti. Aniž bych chtěl „opravovat slovo Boží“, není mi jasné, proč tam raději není přímo zdůrazněné to že nelze být ani studený ani vlažný. Jaké jsou k tomuto verši katolické výklady? (třeba v Hejčlovi)

  5. pavel-v píše:

    U Bognerova liturgického překladu je tahle poznámka:

    Laodicejská obec neupadla sice do těžkých vin, ale není ani horlivá v Boží službě. Spokojuje se s prostředností. Kdyby bývala upadla do vážnějších poklesků, snad by to bylo teď pro ni lepší v tom smyslu, že by se zhrozila svého stavu a začala dělat pokání. Její vlažnost ji však ukolébává, a proto neobrátí-li se, skončí špatně. Duchovní nahota křesťanské obce je v protikladu k jejímu hmotnému blahobytu. Po té stránce je to s ní opačně než s křesťany ve Smyrně (2,9)

  6. Nea píše:

    Sýkorův překlad v revisi Hejčlově, poznámky Dr. Col:
    Zj 3, 15-17, poznámka:

    „studený“ = stav v těžkém hříchu, „teplý“ = stav v posvěcující milosti, „vlažný“ = v duchovním životě netečný a o svou spásu lehkomyslný. – „vyvrhnu tě ze svých úst“ = zavrhnu do sebe a dopustím, aby v Laodiceji zaniklo křesťanství (srv. 2, 5 „pohnu tvým svícnem“)

  7. Nea píše:

    (pardon: zavrhnu od sebe)

  8. Nea píše:

    Za zdroj náboženské lhostejnosti pokládal arský farář lenost a nepořádnost. „Věřte tomu,“ hlásal z kazatelny, „že tento jediný hřích je mnohem větším důvodem k zavržení mnoha duší než všechny ostatní hříchy dohromady, protože lhostejný nevědomý člověk nerozumí ani zlu, jehož se dopouští, ani dobru, které ztrácí.“

    S odvahou pranýřoval veškeré projevy zla, byl důsledný v záležitostech týkajících se věčného zatracení svých farníků. Říkal: „Jestliže kněz mlčí, když vidí tupit Boha a duše jdoucí do záhuby: běda mu! V případě jakéhokoli nepořádku ve své farnosti je povinen zříci se lidských ohledů i obav, že bude vystaven pohrdání a nenávisti.“

    Zdroj: Milujte se! 12/2010

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: