Historie Řádu sv. Lazara – 2. část

Po dobytí Jeruzaléma první křížovou výpravou 15. července 1099 zde křižáci nalezli, mimo dva další špitály (Špitál Santa Maria de Latina, resp. Špitál svatého Jana, a Špitál svaté Máří Magdalény), i již existující a mnichy spravovaný špitál svatého Lazara. Jakmile zajistili bezpečnost města vítězstvím v bitvě u Askalonu (11. srpna téhož roku), jali se budovat strukturu Jeruzalémského království. Tímto mimo jiné vzniklo i uskupení nazývané Jeruzalémský špitál, sdružující i všechny tři již existující výše zmíněné špitály. Jejich představeným se stal později blahoslavený bratr Gerard (posléze nesprávně označovaný jako Gerard Tanque), který je dodnes uznáván jako první velmistr obou největších špitálních řádů naší civilizace.

V řádových pramenech rytířů svatého Lazara nacházíme krásné rčení, které si zde dovolím ocitovat. Tak jako z jednoho kořenu vyroste strom dvojího kmene, vyrostl z Jeruzalémského špitálu dvojí řád – Křižovníci Svatojánští a Rytíři svatého Lazara. Těžko bychom lépe slovy vyjádřili historický stav věcí. Proto jsou dodnes Maltézští rytíři nejbližšími a nejrespektovanějšími bratry našeho Řádu.

Jak už bylo řečeno, oba řády se vyvíjely společně pod vznešeným vedením našeho společného mistra bratra Gerarda. Ten byl i později bullou papeže Paschala II. v roce 1113 jmenován Mistrem obou špitálů. Tentýž pontifik přeorganizoval novou bullou o dva roky později (v roce 1115) bratrstvo tak, že ho zlatinizoval a místo stávající řehole svatého Basila mu určil řeholi svatého Augustina. Toto rozhodnutí bylo velmi důležité, neboť mimo jiné později umožnilo i bojovou činnost obou řádů.

Vzhledem k poslání obou řádů bylo již od samého počátku nutné spektrum činností, jakož i směr, kterým se tyto řády ubíraly, oddělit. Základní rozdíl tkvěl (mimo jiné) v tom, že pacienti řádu svatého Lazara byli nemocní nevyléčitelně a nakažlivě. Proto se obě větve již od samého počátku vyvíjely samostatně a každá z těchto institucí se rychle zaměřila především na své úkoly a vytvářela svá vlastní oddělená bratrstva. Avšak to se navzdory všem potížím dělo stále pod vedením svého společného prvního Mistra bratra Gerarda až do jeho smrti v roce 1120.

Bohužel nestihl za svého úžasného života vše, ale po jeho smrti nastoupil na jeho místo opravdu důstojný nástupce jeho odkazu. Byl jím nový mistr (později rovněž blahoslavený) bratr Raymond du Puy. Na jeho práci je vidět, že měl za svého života ve svém předchůdci tak skvělý vzor. Nicméně i on si uvědomoval problémy plynoucí z jednotného vedení Jeruzalémského špitálu, zejména co se týče tak specifického uskupení, jakým byl Řád svatého Lazara. Proto prozíravě dovolil, aby se stal téhož roku prvním zcela samostatným Mistrem odděleného Řádu svatého Lazara samotný rektor Řádu svatého Jana Jeruzalémského, Roger Boyant, který do řádu přešel a v podstatě jej tímto zcela osamostatnil. Tímto bylo postavení Řádu svatého Lazara natolik upevněno, že již nadále šel pouze a výhradně svou vlastní cestou a od roku 1123 byl již uváděn jako samostatný rytířský řád.

Papež Innocenc IV. povolil zvláštní bullou v roce 1253 volit do funkce velmistra zdravého rytíře a již řád jako rytířský oslovuje. Nic na tom nemění fakt, že jako rytířský byl oficiálně uznán až 11. dubna 1255 papežem Alexandrem IV. (1254-1261), který mu zároveň potvrdil augustiniánskou řeholi, a že všechna privilegia a osvobození od daní, kterých požívaly (pouze a výhradně) církevní klášterní řády, mu byla postoupena až roku 1262 papežem Urbanem IV. (1261-1264). Nařízení jeho nástupce, papeže Klementa IV. (1265-1268), již v roce 1265 nařizuje, aby katolické duchovenstvo posílalo malomocné výhradně do špitálů a nemocnic ŘÁDU RYTÍŘŮ SVATÉHO LAZARA a aby byla všechna ostatní leprosária podřízena řádovému vedení. Touto dobou už řád spravoval nejen leprosaria, špitály, hospice a kostely, ale také své vojenské posádky a hrady nejen ve Svaté zemi, ale i ve většině zemí Evropy…

Milan Bártík z Winterbergu

Zobrazený kříž je dnes užívaným znakem lazariánů.

Fotografie rytiny zobrazující bl. Gérarda, jejímž autorem je Jean-François Cars (1671-1763), byla převzata ODTUD.

K diskusím níže:

Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce. Příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány, nicméně berte na vědomí, že diskuse má takový objem, že správci ji často nestíhají pročíst celou.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: