Dnes přinášíme našim čtenářům další inspirativní báseň postního období. Jejím autorem je Jan Zahradníček a pochází ze sbírky Pozdravení slunci.
ZASTAVENÍ PÁTÉ Do korun jabloní v rozpuku pohlížeje zas cukrem hrdliček zřím blankyt zjítřený, pupenec každý křížem vzňat se skvěje a dole pod stromy jde Šimon z Kyreny. Krajina oranic pro zastavení páté kříž bělajících cest na bedra bere si, fialky prorážejí loňské listí sváté a skřivan, hlíny hrst, otřásá nebesy. Sníh čistě bělostný dal roušku Veronice, i třtina sloužila, i žluč a houba s ní, pod kříže ramena, propastí souřadnice, člověče, přiklekaje neznáš váhání.
(Pozdravení slunci, Praha: Melantrich, 1937) |