Život je úkol a ne párty

Největší problém dnešního světa je, že přestává (a někde už úplně přestal) chápat, že život je úkol a ne nějaká párty. Ztrácí pochopení pro to, že jsme zde pro to, abychom žili život smysluplně a dobře, a čím dál více soustředí své úsilí na to „žít si dobře“, ať to stojí, co to stojí.

Tento postoj je ale postoj těch, co uvnitř už zemřeli. Čistě sobecký postoj, který netuší, co to je povinnost, který nechápe smysl utrpení. Křesťanství je cizí, vlastně je ve své podstatě s křesťanstvím naprosto neslučitelný, přesto se do Církve vkrádá a to nikoliv poprvé. Má mnoho projevů, některé jen zdánlivě ne tak škodlivé (přece si při mši a přijímání nebudeme klekat), jiné už mnohem závažnější (viz např. návrhy reforem á la Wir sind Kirche, úpadek řeholního života, rezignaci mnoha církevních představitelů na obhajobu těch pravých hodnot).

Je třeba tomu čelit, je třeba s tím bojovat, byť výsledky nejsou vždy vidět a  je to někdy boj velmi bolestný. Je třeba stále říkat, že bezpečnost, pohodlí a zábava, pokud začnou určovat rytmus života, otráví a zabijí duši stejně rychle a spolehlivě, jako tvrdé drogy zničí a zabijí tělo. Většina zločinů a hříchů, jejichž děsivému rozmachu dnes čelíme, krádežemi počínaje a potraty konče, má svůj původ právě v této duchovní smrti.

Tento týden si Církev připomene památku jednoho z těch, kteří za boj proti nákaze pohodlnosti, lenosti a užívání si v Církvi zaplatili cenu nejvyšší. 9. května uplyne 729 let od smrti sv. Volkmara, opata benediktinského kláštera v Niederalteichu v Bavorsku. Když stanul v roce 1280 v čele kláštera, byl tento v hlubokém morálním a disciplinárním úpadku. Volkmar byl odhodlán zavést opět pořádek, což ovšem narazilo na zuřivý odpor řady rozežraných a zpohodlnělých mnichů, kteří neměli valné chuti k dodržování pravidel řádového života a nakonec svého opata v roce 1282 zavraždili. Ať nás jeho příklad doprovází na naší pouti životem.

Ignác Pospíšil

K diskusím níže:

Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce.

Příspěvky příliš vzdálené tématu a příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány, nicméně berte na vědomí, že diskuse má takový objem, že správci ji často nestíhají pročíst celou. To, že nějaký příspěvek přežívá delší dobu, neznamená, že je redakcí schvalován.

2 reakce na Život je úkol a ne párty

  1. karmelita napsal:

    Zajímavé. O sv. Volkmarovi mi až doteď nebylo nic známo, pokusím si zjistit si o něm víc.
    Článek sedí.Výprodej křesťanství za snížené ceny… – a kupodivu :-)tento „výprodej“ žádné masy nových věřících až doposud do církve nepřivedl.Jen to jaksi některým činitelům ještě stále moc nedochází…

  2. […] 9. květen, středa – tradiční katolíci si připomínají především sv. Řehoře Naziánského (+ 389), biskupa a učitele Církve. Církev si rovněž připomíná sv. Volkmara (+ 1282), opata zavražděného před 730 lety (trochu více o něm v článku Život je úkol a ne párty). […]

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: