Tradice u Sobenského rybníka

Nedělní mše - začátek

O víkendu 27.-29. května proběhlo u Rožmitálu pod Třemšínem setkání přátel časopisu Te Deum a Institutu svatého Josefa. Akce se odehrála v rekreačním areálu při Sobenkém rybníce a jejím hlavním organizátorem byl Michal Semín.

Naše výprava (přidal jsem se do auta jedné jihočeské rodinky) dorazila na místo v pátek odpoledne jako jedna z prvních. Tak jsme se ubytovali a se zájmem očekávali věci příští. Záhy místo začalo ožívat, jak postupně příjížděli další účastníci. Celkem jich na akci dorazilo 125.

V pátek večer už kromě večeře (zapékané těstoviny, samozřejmě bezmasé) žádný program nebyl, takže se seznamovalo, klábosilo a debatilo, to vše uprostřed proudu stále dalších a dalších přijíždějících, převážně rodin s dětmi. Rád jsem se k tomuto ruchu připojil a neopomněl jsem otce Stritzka „obšťastnit“ několika všetečnými dotazy na téma vynucené přísahy. Spát jsem šel poměrně brzy.

V sobotu ráno jsem vstával časně, což mi umožnilo nevšední zážitek absolvování dvou tridentin po sobě: první sloužil otec Hakl a po něm následoval otec Stritzko, který přednesl zajímavé kázání o lásce k národu. Následovala snídaně a po ní začala přednáška Zdeňky Rybové pod jménem „Respektujeme, komunikujeme, znakujeme, šátkujeme.“ Ale vedeme své děti ke svatosti? V rámci přednášky byly kriticky rozebrány tři v současné době bohužel velice populární výchovné metody („respektuj a buď respektován“, „znakování“ a „bezplenková metoda“), které pronikají i do moderních katolických rodin.

Přednášku zde nebudu reprodukovat, neboť byla nahrána a bude k dispozici na DVD, pouze ji shrnu tak, že Zdeňka Rybová považuje za nejzásadnější problém těchto moderních metod fakt, že nerespektují realitu určité nerovnosti vztahu rodič-dítě  (což evidentně souvisí s jejich liberálním založením a s faktem, že neuznávají fakt a následky dědičného hříchu), neumožňují dítě řádně vychovávat, protože mu neposkytnou příležitost k pochopení významu sebeobětování a sebezáporu, a nevedou děti k Bohu. Další jejich obrovskou nevýhodou je, že jejich praktikování je natolik časově a psychicky náročné, že znemožňuje matce starat se o více dětí naráz. Posluchače téma nepochybně velice zaujalo, protože po přednášce následovala obsažná diskuse. Souběžně s touto i dalšími přednáškami probíhal program pro početnou dětskou část účastníků, zahrnující hry, přednášku katechismu otce Hakla, plavby po rybníce a přípravu na večerní pimprlové divadélko.

Po obědě sestávajícím se z guláše následovaly další dvě přednášky. Dr. Radomír Malý přednášel o osobě katolického kněze Františka Sušila (1804-1868), sběratele lidových písní a velkého odpůrce sekularizace a osvíceneckých myšlenek. Bohužel diskuse musela být vynechána pro nedostatek času – totéž čekalo i velmi zajímavou a podnětnou přednášku Markéty Bahníkové o řádu křesťanského života a jeho souladu s přírodními cykly (dne, měsíce a roku), kterou se navíc ani nepodařilo dokončit, takže se patrně dočkáme jejího pokračování na nějaké další tradiční akci.

Po přednáškách následoval růženec a pak program v přírodě: pimprlové divadélko a opékání špekáčků spojené s e zpěvem, pokecem i vážným diskutováním u ohně, kterého se k velké radosti věřících zúčastnili i oba kněží. Divadélko se opravdu povedlo – příběh o dvanáctihlavé sani a statečném rytíři byl oživen účastí dětí, které byly vyzvány, aby podpořily hrdinu bojujícího s drakem palbou šišek. Některé se do toho natolik vžily, že bez ohledu na snahu je zastavit pokračovaly v boji i s příšerou ještě nějakou dobu po její „smrti“ – je potěšující, že malým tradičním katolíkům nechybí zápal pro boj se zlem. Určitě ho budou ještě potřebovat – a nejen pro příběhy divadelní.

Tentokrát jsem šel spát až poměrně pozdě (cca v neděli někdy mezi 1:00-1:30), když před tím jsem ještě stihl noční plavbu po rybníce obohacenou diskuzí o zpovědi a pokání, i tak jsem ale v 6 ráno vstal, načež jsem s několika dalšími ranními ptáčaty uklízel okolo ohniště a připravoval lavice pro mši. Na rozdíl od zachmuřené oblohy předchozích dnů nás čekal nádherný sluneční den. Mše, která začala po deváté hodině, byla zkrášlena nejen liturgickým zpěvem více než stovky lidských účastníků, ale též slunečním svitem a nádherným zpěvem ptactva, a představovala nádhernou tečku za celou akcí. Po prosté snídani jsme se pak rozjeli domů.

Shrnutí celé akce bych pojal asi takto: bylo to krásné, jen trochu příliš krátké ;-). Děkuji pořadatelům za krásnou akci a těším se na další. Mimochodem, ihned po návratu do Českých Budějovic jsem byl vržen do smutné a tvrdé reality českobudějovické diecéze – neb na pravidelné tridentině sloužené ob týden otcem Šaškem nám bylo řečeno, že nás čeká „liturgická pauza“, neboť o letních prázdninách žádné tridentiny nebudou.

Pokud vám tato stručná zpráva o akci nestačila, doporučuji ještě reportáž z klávesnice Ney Brkičové, kterou naleznete na stránkách Institutu sv. Josefa.

Ignác Pospíšil

K diskusím níže:

Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce.

Příspěvky příliš vzdálené tématu a příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány, nicméně berte na vědomí, že diskuse má takový objem, že správci ji často nestíhají pročíst celou. To, že nějaký příspěvek přežívá delší dobu, neznamená, že je redakcí schvalován.

Reklamy

25 Responses to Tradice u Sobenského rybníka

  1. Regina napsal:

    Znakování, šátkování a bezplenková metoda nějak ohrozuje výchovu k svatosti? To se mi zdá hodně přehnané.
    R&R je paskvil, to ano, ale co je špatné na těch ostatních metodach?

    • pan Contras napsal:

      Škoda že jsme tam nebyli. Muselo to být skvělé.

    • Anton napsal:

      Ocituji autora článku..“Zdeňka Rybová považuje za nejzásadnější problém těchto moderních metod fakt, že nerespektují realitu určité nerovnosti vztahu rodič-dítě (což evidentně souvisí s jejich liberálním založením a s faktem, že neuznávají fakt a následky dědičného hříchu), neumožňují dítě řádně vychovávat, protože mu neposkytnou příležitost k pochopení významu sebeobětování a sebezáporu, a nevedou děti k Bohu“

      Nevedou děti k Bohu a bez výchovy tímto směrem je veškerá „ostatní“ „výchova“ zbytečná..

    • cinicius napsal:

      To šátkování se tam nějak neprobralo, řekl bych, že proti němu vlastně nic nemá. Proti bezplenkové metodě má to, že si žádá příliš mnoho času a úsilí, které by měl člověk směrovat za důležitějšími cíli.

      • Homo educandus napsal:

        A bezplenkovkou má paní Rybová taky zkušenost? Nebo si jen tak představuje, že by jí to muselo zabrat moře času sledovat děcko, jestli se mu náhodou nechce? Bezplenková metoda, když funguje, tak funguje tak, že matce zabere asi tak stejně času, jako běžné přebalování látkovými plenami. Nebo jsou i látkovky nějak mimo echt katolický horizont?Že by se mělo pěkně využívat jednorázových plenčiček a zamořovat životní prostředí odpadem, protože je to jednodušší a rychlejší?
        Ještě ad Anton- promiňte, ale k Bohu snad vedou dítě rodiče (a milost Boží) a ne nějaká (jakákoli) metoda, nebo se mýlím?

      • MichalD napsal:

        @Homo educandus: Samozřejmě že k Bohu vedou děti rodiče s milostí Boží, otázka je, zda ta která metoda (nebo aktivita) jim v tom pomáhá nebo překáží.

        Měl jsem tu možnost poznat zblízka jedny rodiče, jinak velmi vzdělané a „kultivované“, kteří byli zcela ve vleku těchto moderních nauk (resp. model) a mohu potvrdit, že to bylo opravdu dost silné kafe.

        Ono takové to vnější srovnání (vynaložený čas na bezplenkovou metodu vs. praní plenek apod.) na první pohled vypadá nevinně, vždy je ale také důležité, jaká filozofie za těmi metodami stojí. Protože „svědomití“ rodiče si k tomu začnou studovat literaturu, chodit na kurzy a pak to teprve začne být „zajímavé“ …

  2. Homo educandus napsal:

    Proč má být R&R paskvil? Bůh člověka taky hluboce respektuje, i když jej značně převyšuje, ne?:-) RaR jen pracuje s tím, že se dítě vymáchá v přirozených důsledcích svého blbého chování- což je pro děcko rozhodně poučnější než výprask. KOneckonců Bůh s námi jedná taky tak:-)
    Ale pravda je, že na rodiče klade RaR větší nároky, sami musejí být mnohem zralejší, musejí zvládat svoje emoce atd. Výprask a jiné „tradiční“ výchovné prostředky spíš rodiči pomohou vybít si negativní emoce na dítěti, především ale nevyžaduje tolik psych. síly a času, tudíž je nepochybně „vhodný“ pro početné rodiny, které se nehodlají párat s jednotlivcem (nekladu rovnítko mezi početné rodiny a rodiny s vojenským drilem, to jen pro přesnost…)

    • cinicius napsal:

      Jenže důsledky řady blbého chování nejsou v krátkodobém horizontu viditelné. A tudíž se děcko poučí špatně. R&R neučí disciplíně, neučí oběti a sebeobětování, neučí povinnostem, neučí respektu k autoritě ale naopak se tváří, jako když žádná autorita neexistuje. De fakto charakter ničí. A mimochodem – početná rodina jejíž je součástí pomůže sociálnímu zrání a výchově jednotlivého dítěte rozhodně lépe, než jakákoliv dobře fungující metoda, s níž matka vychovává jedináčka…

      • Homo educandus napsal:

        Znáte tuhle metodu jen od p.Rybové, nebo jste nějak hlouběji zasvěcen?:-) To, co o ní píšete, je naprosto, s prominutím, mimo. Skutečně. Metoda jen navrhuje, jak autoritu, disciplínu, charakter atd. vybudovat, avšak respektujícím způsobem, nikoli autoritářským (pozor autoritářským, ne autoritativním!). Možná ale p.Rybová dané jinak interpretuje…Věřte, že jsou děti, na které fyzické tresty prostě neplatí, naopak jejich chování kazí. A věřte, že jsou děti, které i přes výchovu „ohavným RaR“ jsou takové, jaké by podle vás kvalitně vedené děti měly být.
        Jestli to nebude tím, že Bůh s námi stejně tak riskuje, když nás nepráskne přes ruce, jakmile vyvedeme nějakou neplechu, jejíž důsledky hned nezakusíme. Možná ale namítnete, že má Pán Bůh taky pěkně nezvedená děcka, když to s nimi takhle liberálně koulí:-):-)
        Jen pro upřesnění- jedináčka nemáme;-)

      • MichalD napsal:

        @Homo educandus: jak jsem psal výše, měl jsem možnost celkem zblízka vidět aplikaci „R&R“ a musím dát spíše za pravdu ciniciusovi než Vám.

        To, co tady píšete je apologeze „R&R“, kterou lze najít v každé její propagační příručce. Její argumenty jsou neprůstřelné, vždyť kdo by dokázal odporovat sugestivnímu „Klasická výchova je pro slabochy, R&R pro zralé rodiče“, že ano? Přece komu se to nezdá, sám o sobě říká že je nezralý a kdo ví, zda není nějak „ujetý“, zda on si tu klasickou výchovu nehýčká jen pro to, aby si mohl vybíjet negativní emoce … nebo jen prostě aby si ten život nějak zjednodušil, vždyť všichni chápeme že „R&R“ klade na rodiče vyšší nároky. A pozor, metoda je zcela neškodná, vždyť ona jen navrhuje, jak vybudovat správný charakter osobnosti, nikomu nic nevnucuje, tomu přece může odporovat jen středověký tmář.

        Ano, toto vše si můžeme přečíst v každé příručce, Vy to ještě tvůrčím způsobem rozvíjíte o myšlenku, že „R&R“ vlastně jen napodobuje Boží jednání s člověkem. To je opravdu originální pohled, s tím jsem se zatím nikde nesetkal. Nezapomeňte ale na to, že přestože jsme stvořeni k obrazu Božímu, přece jen jsou zde určité kvalitativní rozdíly (např. vševědoucnost). Každopádně mi tento Váš pohled velmi dobře zapadá do mozaiky, jak „R&R“ působí.

        Zlý postupuje vždy podle stejného scénáře (viz Gn 3): nejprve „znejistění“ (viz 2. odst. výše), pak to navlékne tak, že oběť je přesvědčena, že koná něco velmi šlechetného, nakonec, pokud přijdou nějaké pochybnosti, hledáme výmluvy (vždyť Bůh to dělá také tak, určitě si tedy přeje, abychom i my …),

        Aby nedošlo k nedorozumění, Vás neznám, tzn. v žádném případě o Vás nic nepředjímám a ve výchově vašich dětí Vám přeji jen dobré. To co jsem napsal vychází jen z mého pozorování mně známé rodiny.

  3. ivka napsal:

    koukám na přiloženou fotografii a myslím, že se jedná o NOM.
    Co tam dělají židle????
    Na tridentině se už neklečí?

    • cinicius napsal:

      Opravdu netuším, proč si myslíte, že se jedná o NOM. Židle jsou pro ministranty, aby měli kde sedět během kázání. Klečet se při tridentině klečí a taky se klečelo.

    • Václav napsal:

      Proč by se nemohlo klečet před židlí nebo vedle ní, na kostelních dlaždicích nebo venku na Boží zemi ?

    • Hamish napsal:

      13. století je daleko a posledních několik stovek let máme možnost, ó hrůzo, při kázání si sednout na zadnici.
      Vás to pohoršuje?

    • Homo educandus napsal:

      Díky za odkaz! Tak takhle nějak vychováváme my a považuju to za respektující výchovu, vymezení hranic, atd.:-):-). Možná si dobře nerozumíme a haníme to samé, jen to každý pojmenovává jinak. RaR mi nikdy nepřipadal jako odmítající přesné vytýčení hranic.
      @rodina – kniha má dost šílený jazyk, modelové situace mají sloh jak z dívčího lycea. Ale v podstatě se zdůrazˇuje, že se nemá říkat „Jsi zlobivý, nešikovný kluk“, ale „je to ošklivý takhle se chovat, tohle se ti nepovedlo“- jsou to jemné nuance. Dávat pozor na nadsazené výroky („Ty nikdy s ničím nepomůžeš“), pranýřovat hřích, ne hříšníka („Tohle mě fakt naštvalo“ místo „Štveš mě“)
      Tyhle komunikační zásady snad nepovažuje nikdo za zcestné, ne? Alespoň já s nimi nenarážím, naopak;-)

  4. Václav napsal:

    Také se přikláním k názoru že podobné výchovné metody MOHOU být škodlivé. Tím že v důsledku popírají pojem viny, hříchu a trestu a autoritu jako takovou. Kromě toho ti kteří je vyhledávají je často nezvládají o nic lépe než ty klasické a nemají přirozenou autoritu. Na druhou stranu nemusí být občas na škodu když necháme dítě aby pocítilo na vlastní kůži důsledky svého špatného rozhodnutí před kterým jsme ho varovali nebo když mu dáme najevo přiměřený respekt a uznání. Zavinuté děti u sebe nosila většina žen našich předků (i když nevím co k tomu dneska kdo přidal nebo ne)a bezplenkovou metodu používají především domorodci kteří snadno odstraní důsledky nějaké „nehody“. Z udusané hlíny nebo rohože. Popřípadě ti kteří žijí ve vyvýšených domech s roštovou podlahou a v přízemí pod nimi vepříci kteří ekologicky likvidují veškeré odpadky. Při našem způsobu bydlení s tím může být problém.

  5. Rodina napsal:

    Z propagace RaR výchovy mi jde už hlava kolem. Nechtěla jsem hanit něco, o čem nic nevím, takže jsem zakoupila knihu a zděšeně ji četla. Nedá se to popsat jednou větou a nechci někoho nudit ohromným slohem. Bylo to ale příšerné. :(
    Naproti tomu se už 5 let zabývám šátkováním dětí a pokusila se to aplikovat i v naší rodině (výborná věc!). Na bezplenkovku jsem si netroufla, i když možná to má něco do sebe – nevím, nemohu ani odsoudit, ani propagovat.
    Z RaR jsem nešťastná – pokusila jsem se v jedné chabé chvíli metodu používat – už nikdy více!!!!!

  6. Šátkování napsal:

    by mne nikdy nenapadlo řadit k metodám výchovným, považoval jsem je za metodu transportní…

  7. Matka Autorita napsal:

    Myslím, že jde o to, mít dítě co nejvíce u sebe aby cítilo, že ho má ráda a nevyrostl z něj malý frustát. Jaký názor na to má Opus Dei mě nezajímá.

    Matka Autorita od Vojenské kázně a Escrivovy helikoptéry

    • Otto von Bismarck napsal:

      Nevím co můžete mít proti zakladateli Opus Dei a hlavně jakou to má souvislost s akcí pořádanou úplně někým jiným. Co se výchovy týče je nejúspěšnější „cukr a bič“, nebo chcete-li „odměna a trest“. Opičí láska mateřská -mít dítě co nejvíce u sebe – může být stejně škodlivá jako nejrůznější šátkové či nešátkové frustr-metody.

      • Pavel napsal:

        Ach jo, to je tak hloupý názor… Ale jestli chcete mít z dětí stroje, tak si na ně „cukr a bič“ používejte a třeba je místo šátku zamkněte do klece.

  8. Matka Autorita napsal:

    Protože byl můj předchozí příspěvek z neznámých mi důvodů cenzurován, bylo by dobré, kdyby redakce uveřejnila seznam zakázaných témat. Je to vhodné minimálně pro transparentnost.

    • cinicius napsal:

      Chcete-li se vyhnout cenzuře – vyhněte se především argumentací ani důkazy nepodloženým urážlivým výpadům (například označování oficiálních církevních společenství za sektu) …

      • Matka Autorita napsal:

        O žádných urážlivých výpadech nevím. O Opus Dei se lze mnoho dozvědět z jejich stanov a od bývalých členů. Stačí se zeptat. Ve věci samé odpověděl shora nick Pavel.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: