Patron státníků a politiků

Thomas More

22. červen je den, kterým by křesťan rozhodně neměl projít bez povšimnutí. Ten den si totiž Církev připomíná památku dvou velkých mužů, kteří nám říkají velmi mnoho o vztahu křesťanství a politiky. Jsou to mučedníci sv. John Fisher a sv. Thomas More. Politiky by měl zajímat především pak ten druhý, kterého papež Jan Pavel II. prohlásil za nebeského patrona státníků a politiků. Jeho mají politici prosit o přímluvu, jeho si mají brát za vzor.

Postava tohoto velkého státníka a právníka září v pochmurném období vlády krvelačného Jindřicha VIII. jako skutečný maják. Byl věrným služebníkem a dobrým přítelem krále, jehož delší dobu ovlivňoval a usměrňoval. Nicméně když se král vydal cestou odpadlictví a zrady katolické víry, vyrazil směrem, kterým ho More nemohl doprovázet. More byl však až příliš významný, aby se mohl jen tak tiše odpoutat a vzdálit, byť měl výmluvu v chatrném zdraví. Jeho rezignace na úřad Lorda Kancléře, nepřítomnost na „svatbě“ s Annou Boleynovou a neochota veřejně uznat právoplatnost vlády krále nad církví v Anglii a v souvislosti s tím anulace sňatku Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské – to vše přivádělo krále a jeho rádce k zuřivosti a bylo nepřehlédnutelným kazem na obrazu, který malovali.

More odmítl i složit přísahu podle „zákona o následnictví“. Odmítl, aniž by to odůvodnil, do poslední chvíle se snažíc dodržet jak požadavek loajality ke králi, tak požadavky své víry. Jenže krále nezajímalo, že nemá zákonný důvod Mora popravit. Byl rozzuřen „zradou“, jejíž popis nešlo dost dobře vtělit do zákonů (ten nevděčník považuje Boha za důležitějšího, než jsem já!!!), a byl vzteky bez sebe nad faktem, že Morovo nesouhlasné mlčení je symbolem odporu, který inspiruje a posiluje jiné a připomíná, že něco není v pořádku. Když neuspělo přemlouvání, vyhrožování ani patnáctiměsíční věznění, byl More odsouzen ve zmanipulovaném procesu na základě křivého svědectví. Soudci patrně nebyli potěšeni svojí špinavou rolí, ale cítili krále za svými zády a nehodlali Mora na jeho cestě následovat (či snad dokonce předběhnout).

More sám skvěle shrnul důvod své popravy i celou svou osobnost, když od popravčího špalku králi vzkázal, že „je jeho dobrým služebníkem, ale na prvním místě je služebníkem Božím“. Formuloval tak a svou krví podepsal první a nejdůležitější zásadu křesťanské politiky: Že některý typ kompromisů je nepřijatelný. Že žádný politik nemůže podporovat jasné zlo či nespravedlnost s odvoláváním na nějakou pochybnou loajalitu k ideji, člověku, straně nebo státu. More nejenže jako katolík nesměl odpadlickou přísahu složit, ale též nehodlal podpořit zločin svého krále ani něčím tak nevýznamným, jako je vynucená (a tudíž nezavazující) přísaha, protože chápal, že jako významný a uznávaný činitel má mnohem větší zodpovědnost díky příkladu, který dává lidu.

More nám ukazuje cestu a říká nám, že dobrý politik je člověk pevné víry a zásad, pro kterého je jeho práce službou Bohu a společnosti. Říká nám, že Bůh je ve všem první. A jak jsou na tom křesťanští politici dnes? Slovenský politik Vladimír Palko zakončuje svůj článek Choré hviezdy kresťansko-demokratické (na pokračování vyšel i v RC Monitoru), ve kterém podává depresívní přehled důkazů o degeneraci a zradě západních křesťanských demokracií, smutným povzdechem, že „More uměl umřít, zatímco dnešní křesťanští politici povětšinou neumí ani rezignovat„. Možná někdy v budoucnu bude exministr Palko psát o křesťanských politicích ze zemí bývalého sovětského prostoru. Kéž by pak mohl zakončit svůj článek optimističtěji a KDU-ČSL vypíchnout jako vzor…

Ignác Pospíšil

Poznámka: Článek byl psán i pro Nový Hlas, který ale oproti mým předpokladům dosud nevyšel. Obrázek je fotografií portrétu Thomase Mora od Hanse Holbeina ml. (1498-1543). Ochrana autorských práv už vypršela.

K diskusím níže:

Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce.

Příspěvky příliš vzdálené tématu a příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány, nicméně berte na vědomí, že diskuse má takový objem, že správci ji často nestíhají pročíst celou. To, že nějaký příspěvek přežívá delší dobu, neznamená, že je redakcí schvalován.

Advertisements

One Response to Patron státníků a politiků

  1. […] Patron státníků a politiků […]

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: