Poselství sv. Cecílie

Sv. Cecílie

Dnes Církev slaví památku sv. Cecílie, mučednice z dob brutálního pronásledování křesťanů římskou říší. Je jen velmi málo věcí, které o této světici víme jistě – hlavními zdroji o jejím životě jsou legendy vytvořené někdy v 6.-8. století, na jejichž přesnost se sázet nedá. Už protože bylo v té době běžnou praxí si příběhy a životopisy svatých domýšlet a upravovat. Koneckonců jejich hlavním smyslem nebyla historická přesnost (která ostatně byla za tehdejších podmínek dosažitelná jen málokdy), ale oslava Boha a poskytnutí vzoru svatého života novým generacím.

Co tedy víme jistě? Sv. Cecílie byla zámožná žena z vyšších vrstev, která žila a zemřela mučednickou smrtí někdy ve druhé polovině 2. nebo první polovině 3. století, buďto v Římě nebo na Sicílii. Pohřbena byla původně v Kalixtových katakombách, později byly její ostatky přemístěny do současného hrobu v bazilice sv. Cecílie v Zátibeří (basilica di Santa Cecilia in Trastevere). Jelikož podle legend během mučení a umírání zpívala písně oslavující Boha, je patronkou básníků a hudebníků a bývá zobrazována s hudebními nástroji.

Ve středověku patřila sv. Cecílie mezi nejznámější svaté vůbec, její životopisy náleží k vrcholům raně středověkých hagiografických děl. Jejich přesnost, jak jsem již napsal výše, patrně nebude největší, přesto je nanejvýš vhodné věnovat jim pozornost  a zamyslet se nad nimi. I kdyby totiž byly sebevíce historicky nepřesné, tak i přesto nám přibližují křesťanský přístup k životu a poskytují nám velice cenný a nádherný příklad, jak ho žít. Což je o to důležitější, že se dnes s křesťanským přístupem k životu setkáváme jen velmi vzácně. Přestože je jediný správný.

Podívejme se teď společně na některé výrazné aspekty, které legendy o svaté Cecílii vyprávějí. Jistě minimálně část z nich bude založena na reálném podkladu. A především – poskytnou nám dobrý základ k připomenutí si atributů svatého života.

Křesťan má být světu příkladem a vzorem a vést lidi k Bohu. S jinověrci nemá vést dialog, ale ukázat jim tu jedinou pravou cestu. Cecílie přivedla ke křesťanské víře vícero pohanů, v prvé řadě svého pohanského manžela, se kterým žila v „celibátním manželství“. Což mimochodem připomíná a oceňuje vzácnost daru celibátu, pro kterou dnešní doba bohužel úplně ztratila smysl.

Křesťan musí být Bohu věrný i v těch nejtěžších situacích. Vždyť smyslem našeho pozemského putování není pozemský život sám, ale svatý život vedoucí ke Spáse a společenství s Bohem v nebi. Logika tohoto postoje nevyhnutelně říká, že mučednická smrt není neštěstím, ale naopak vrcholem a korunou pravého křesťanského života. Jak smutné je srovnávat prvotní křesťany, kteří neváhali položit život pro Pána, s degenerovaností a zbabělostí křesťanů tzv. západního světa! (Samozřejmě čest všem výjimkám!) Jistě není lehké přijmout osud mučedníka, což nám koneckonců ukazuje příběh samotného sv. Petra. Ovšem většina křesťanů Západního světa má už dnes problém snášet pro Pána už i jen drobné nepříjemnosti.

Legendy o sv. Cecílii rovněž ukazují jiný aspekt totálního přístupu křesťana k životu. Když už věděla, že po ní jdou, namísto pokusu o útěk s co největšími aktivy po kapsách rozdala svůj majetek chudým – nejen aby udělala co nejvíce dobrých skutků a správně ho využila, ale rovněž aby se nedostal do špinavých rukou jejích katanů. Blaze těm, kdo žízní a hladoví po spravedlnosti… Tento aspekt není u starověkých mučedníků ojedinělý (viz např. sv. Vavřince) a vězte, že důležité byly oba aspekty tohoto konání – jak pomoc chudým, tak zjednání spravedlnosti.

Svatá Cecílie je vzorem křesťanského života, života plně oddaného Bohu. Zamysleme se nad tímto vzorem a snažme se jej následovat. Pamatujme, že v něčem mohou být cesty různé, ale Směr a Cíl máme jen jeden. A úspěšní můžeme být jedině tehdy, pokud svůj život podřídíme tomuto Cíli. Ať už žijeme v manželství, či Bohu zasvěcený život, jsme celí Jeho. Ochota snášet pro Pána rozličná příkoří a protivenství, od drobných úšklebků až po mučednickou smrt, je logickým vyústěním tohoto postoje. Postoje, který (jak nesmíme zapomenout) je jediný správný!

Ignác Pospíšil

Poznámka: Použitý obraz sv. Cecílie namaloval Nicolas Poussin (1594-1665).

Reklamy

One Response to Poselství sv. Cecílie

  1. Václav napsal:

    Možná je to věc názoru ale nevidím důvod proč bychom měli zpochybňovat svá vlastní svědectví a proč by ta dnešní měla být cennější nebo přesnější než ta od lidí kteří měli k popisovaným událostem blíž a byli zvyklí přikládat slovům větší váhu než je obvyklé mezi námi. Tehdy ještě také neměli takový přehnaný tok informací jako my. Tomu kdo nechce uvěřit stejně nestačí ani hmatatelné důkazy. Ani sám Bůh mezi lidmi, chromí kteří chodí, slepí kteří vidí a mrtví kteří vstávají.
    To co říkáte o „zbabělém“ západu dost odpovídá tomu co si o nás asi myslí někteří pravoslavní bratři a sestry. Že jsme si žili jako v žitě zatímco oni trpěli a umírali a nám to bylo jedno. Do značné míry v tom mají pravdu. Otázka je jestli by si s námi ten kříž opravdu vyměnili kdyby měli tu možnost. Jestli by radši neprolili svou krev nebo nešli do vězení než aby museli čelit pomalému a plíživému zlu které ubližuje jemně a rafinovaně, probouzí a povzbuzuje strach a sklony ke zlému a kdy vlastně zdánlivě o nic nejde. Kdy se ta daň bestii rozdělí na natolik malé částky že je člověk může snadno přehlédnout.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: