Aktuální církevní členění ČR
Skupina osobností z Vysočiny přišla s ideou, že by mělo být v Jihlavě zřízené biskupství pro Vysočinu. Je to nápad již starší a nutno říci, že prapodivný. Koneckonců argumentace autorů návrhu je rovněž poněkud rozháraná. Ten základní argument, totiž že Vysočina je určitý funkční celek a jeden z nejkatoličtějších regionů, pročež by si zasloužila vlastního biskupa, namísto dosavadního rozporcování mezi tři diecéze, sice na první pohled zní logicky, nicméně…
Vysočina je možná region s velkým počtem katolíků, nicméně též poměrně malým počtem obyvatel. Uvážíme-li navíc, že v této zemi neexistuje diecéze, která by zahrnovala jen jeden jediný kraj, vyniknou slabiny onoho základního argumentu. A krom toho: uvážíme-li velikost ČR a počet českých katolíků, opravdu si nemyslím, že je zde nedostatek biskupství.
Další věcí je, že zřízení diecéze Vysočina by znamenalo naprosto zásadní zásah do nejvyššího církevního územního členění naší země. Katolická církev zde vytyčuje dvě provincie, jejichž hranice v zásadě respektují historické hranice českých zemí (Česká provincie zahrnuje Čechy, Moravská Moravu a Slezsko). Diecéze Jihlava/Vysočina by ale byla napůl v Čechách a napůl na Moravě.
Dotyční navrhovatelé si možná i uvědomují nerealističnost svého nápadu a tak mluví o tom, že není nutná diecéze, úplně by stačilo, kdyby v Jihlavě působil „biskup pro Vysočinu“. Zde ale opět narážíme na tentýž problém. Ač to není zas úplně časté, stává se, aby v rámci diecéze existoval biskup, kterému je svěřena pastorace určitých skupin obyvatel či určité části diecéze. Nicméně jak jsme si už řekli, Vysočina je rozdělena mezi dvě provincie a tři diecéze. Pomocný biskup spravující relativně samostatně části území tří diecézí by byl patrně světový unikát.
Duše a hvězdy 
Světový unikát by to nebyl – na Slovensku je například biskup pro maďarské menšiny, který pracuje na území tří diecézí – bratislavská, trnavská a košická. Unikát by to tedy nemusel být. Navíc je však otázkou, kdo by to měl takto dělat a zda-li by nebylo vhodné jen čistě formálně jmenovat biskupa, který by byl titulárním biskupem v Ltiomyšli a staral by se o katolíky na česko-moravském pomezí. To by mohlo teoreticky padnout v úvahu, ale jinak souhlasím s autorem článku, že v současnosti je na území ČR až příliš velké procento diecézí a že by jim prospěla více soudržnost než další dělení.
Ale to je biskup pro menšiny. Vysočina snad není menšinou…
Myslím, že i v diecézi rožňavské.
No jejda, to jsou mi tedy nápady. Já myslím, že alespoň v části Vysočiny, spadající do brněnské diecéze, by úplně stačilo, kdyby se vyřešil letitý problém brněnského světícího biskupa. Pak by mj. biřmování zde mohl udělovat biskup a ne ad-hoc jmenovaní kněží (neznám sice statistiky, ale odhaduji, že většina letošních biřmovanců zde byla biřmována knězem).
Brněnská diecéze spravuje i část JČ, těžko říct proč.
Protože je to část Moravy. Kraje jsou pražácké patvary.
Protože dačicko a slavonicko je západní Morava. Až komunisti svými kraji tuto oblast nesmyslně přiřadili k JČ. Takže dodnes žijeme vlastně v komunistickém uspořádání !
To si děláte legraci? Takže biskup už nejezdí biřmovat ani na Vysočinu? To už je vážně výsměch. U nás se vymlouvá, že jezdí biřmovat jinam a proto posílá generálního vikáře a totéž dělá v Brně. To už je ale vážně hrozné. V tomto směru si myslím, že by nemuselo být vůbec od věci, aby se pléno ozvalo třeba nějakým otevřeným dopisem na ČBK, že je nutné, aby byl skutečně jmenován pomocný světící biskup brněnské diecéze, nejlépe ve věku 40. – 50. (protože starší by to už asi těžko zvládal).
Nejvíce věřících je v moravské části Vysočiny, tudíž bych chápal, kdyby v Jihlavě sídlila expozitura brněnské diecéze. Pokud jde o české části Vysočiny, nejdál to mají na biskupství asi v Humpolci, tam bych zvážil přesun pod České Budějovice.
Ještě k té žádosti. V Polsku mají diecéze s méně než jedním milionem obyvatel, ale podíl matrikových katolíků tam je přes 90% a katolíků účastnících se nedělní mše 25% a více.
Jinak diecézi roztaženou přes dvě historické země v Polsku mají též. Momentálně snad celá patří k (Hornímu) Slezsku, a je tvořena územím východně od Visly (historicky Malopolsko) a poměrně úzkým pruhem západně od ní (polská část Těšínska). Na polské poměry je tam vysoký podíl protestantů, ti jsou soustředěni do několika měst a obcí na západě diecéze (Polský Těšín, Ustroň, Skočov) a do sídelního města Bílska.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diec%C3%A9ze_b%C3%ADlsko-%C5%BCywieck%C3%A1
Jenže, podstatný rozdíl je v tom, že hranice mezi Čechami a Moravou je cca 400 let TÉMĚŘ neměnná, zatímco v Polsku se měnily jak hranice jednotlivých zemí, tak i to, kterého státu byly součástí. Diecéze Bílsko-Žywiecká je toho příkladem. Sice po dělení Polska patřila její většina Habsburkům, ale západ ke Slezsku a východ k Haliči. Osvětim a okolí potom byly součástí Pruska.
Hlavním znakem diecéze je skutečnost, že se jedná o oblasti sice považované za součást Slezska, ale narozdíl od zbytku Slezska osídlené kontinuálně slovanským obyvatelstvem, na venkově prakticky výhradně. Takové přechodné území mezi vlastním okolím Krakova a Hornoslezskou průmyslovou oblastí.
Oproti tomu kraj Vysočina má 511 tis. obyvatel. Z toho část tvoří oblasti, které by pod jihlavskou diecézi nechtěly (Pacov, Bystřice/P), takže počítejme 500 000, protože naopak Dačice a Slavonice by do ní spadly.
Z toho je cca 50% katolíků podle sčítání (a to ještě církvi fandím) a maximálně 10% lidí chodí na nedělní mše (v Zdechovského Ledči to je 9%). To jsme na 50 000. Je pro tento počet NUTNÉ vytvářet diecézi?
Nebo je to spíš osobní ambice rozvedeného a podruhé ženatého Zdechovského, aby mohl Communicovat a (zatím) šťastně ženatého Hejtiho, aby mohl účinněji signálničit?
Abych řekl pravdu, ten nápad mi přijde poněkud scestný a mimo jiné v něm vidím jistou snahu Tomáše Zdechovského se zviditelnit. Pokud vím, tak Zdechovský na Vysočině už hezkých pár let nežije a ani jeho poněkud zvláštně uspořádaný osobní život (loni se oženil ač již byl ženat a s první ženou má dvě děti) ve mně nebudí zrovna velkou důvěru v jeho nápady, týkající se církve.
Myslím, že když Zdechovskému tak moc vadí závislost na HK, měl by v první řadě přestěhovat sídlo Commservisu z HK do Jihlavy.
Souhlasím v zásadě s tím, co píše Ignác: Jedna věc je biskup pro menšiny nebo obřadový biskup a jiná věc je vytvářet biskupství přes existující diecéze.
Například katolíci východního obřadu také mají jednoho biskupa na celou ČR…ale oni mají jinou strukturu. Neřeže se do existujících diecézí. Stejně tak, kdyby někdo chtěl třeba biskupství (nebo apoštolský ordinariát asi spíše) pro Vietnamce v ČR asi by to dávalo smysl (i když nevím, kolik jich tu je praktikujících). Tento návrh je dokonale nesmyslný.
Napadá mě zásadní otázka „cui bono“. A také by mě zajímalo, kdo jsou ty osobnosti, které za návrhem stojí.
Jiná věc je, jestli by nebylo lepší některé konkrétní farnosti (jak píše výše V.David) přesunout do diecézí tak, aby to měli blíže na biskupství. To je, domnívám se, otázka jiná.
Já osobně si myslím, že motivace je získat nějakou prestiž pro Vysočinu..nevím..od toho tady, domnívám se, biskupové úplně nejsou.
Timor Mortis conturbat me…
Současný stav považuji za vyhovující s nechtěl bych ho měnit, kdybych o tom mohl rozhodovat. Jestli si ale obyvatelé Vysočiny (v dobrém) sní o tom že by mohli mít vlastního biskupa tak bych řekl šťastný toť kraj.
Souhlasím s autorem, takový luxus jako další biskupství by bylo jen mrhání prostředky a energií. Ostatně podle současné naplněnosti chrámů by zase někoho jiného mohlo napadnout, že těch biskupství máme až příliš :-)
Máme veliké diecéze. V tom vidím problém. I ve srovnání např. se Slovenskem. Je to dáno historicky. V podstatě zbytek feudálního a snad josefinistického myšlení. Proč nevytvořit menší diecéze, kde by otec biskup měl větší komunikaci s věřícími? Existoval návrh např. na biskupství Velehradské atd. K Vysočině se nevyjadřuji.
Pax et bonum
Jan
Myslel jsem, že po rozvodu, způsobeném jeho četnými nevěrami, po trapném extempore, jehož cílem bylo sebrat bývalé manželce děti, a po následném sňatku s Ivanou Vrbackou, asistentkou hradeckého poslance za ODS, bude mít už Tomáš Zdechovský v církevních kruzích a v KDU-ČSL utrum a ono ne.
Je tak neomalený, že chce dokonce v Římě zařídit vznik nového multiprovinčního biskupství, ležícího na území dvou církevních provincií.
Myslím, že Zdechovský by se měl věnovat své „práci“ na poli PR jiným způsobem než zviditelňováním se v církevních kruzích prostřednictvím prapodivných nápadů, které vzbuzují pozornost. A když už toho nejsou schopni na jiných křesťanských serverech, tak alespoň na tomto serveru by mělo být jasné, že pokud chci být viditelně aktivní v církvi, měl bych splňovat alespoň ty úplně nejzákladnější morální předpoklady.
Ano, angažmá Zdechovského je signifikantní, níže zmiňuji skromný výčet jeho různorodých aktivit :-)
Věřících , resp.katolíků ubývá a někdo chce stavět nový kostel v brně a zřídit nové biskupství na vysočině.
Je to nesmysl a plýtvání penězi.
Zase „údolí suchých kostí“. Nebojme se. Katolíků přibyde. Pokud ti současní budou žít jako katolíci a modlit se denně sv. Růženec….
Pokoj a dobro
Jan
No tak některá brněnská sídliště by nový kostel potřebovala jako sůl. Ale biskupství Vysočina je opravdu nesmysl.
V Brně jsou obrovská sídliště bez kostelů, ale v historickém jádru Brna je zase doslova „překostelováno“. Co s tím?
ad Řezníček: Překostelováno – jak to myslíte? Jako že by jich tam stačilo méně? Nevšiml jsem si, že by kostely v centru Brna zely prázdnotou …
V Brně v historickém jádru je na malém prostoru 9 kostelů, kostel sv. Josefa t.č. v rekonstrukci. Do kostelů dojíždí hlavně lidé z okrajových čtvrtí a sídlišť, protože v samotném centru Brna ubylo stálých obyvatel na úkor kanceláří, úřadů a obchodních prostor. Když postavíte další kostely v okrajových částech Brna, lidé budou chodit tam a přestanou dojíždět do centra Brna na mši. V Brně navštěvují mše necelé 4% obyvatel to je cca 16 000 lidí.
ad Řezníček „když postavíte další kostely …“: při vědomí, jak dnes vypadají kostely na periférii (resp. co se plánuje postavit), nejsem si jistý, zda to dojíždění do centra není nakonec menší zlo. On i ten NOM, pokud je sloužen bez excesů a v klasickém katolickém kostele, je něco trochu jiného než „slavení živého farního společenství s předsedajícím …“ v betonové škatuli. I ze vzdálenějších sídlišť je to do centra cca 20 min, co by za to většina tradičních katolíků dala, kdyby měli mši sv. tak blízko.
ad ivka: tuto zákonitost objevil svého času prof. Parkinson a dobře to dokumentoval tuším na „rozvoji“ britského ministerstva kolonií – čím měla Británie méně kolonií, tím více úředníků ministerstvo zaměstnávalo.
10 let jsem v Jihlavě učil na škole, jejímž zřizovatelem je brněnský biskup. Za tu dobu biskup navštívil tuto školu jednou na dvě hodiny odpoledne. Kromě toho jsem biskupa viděl ještě dvakrát – na biřmování svých dětí. myslím, že na tento provoz je u nás diecézí příliš. Navrhuju některá zrušit. |Například brněnské, litoměřické, možná i českobudějovické.
Tak to jste měli ještě docela štěstí, biřmování biskupem se v brněnské diecézi stává docela vzácností.
Už ani Mikulášek prý nebude jezdit, prý to snad mají dělat nějací pověření faráři nebo co.
ad solipso: ano, nejezdí, pokud jsem mohl zaregistrovat, tak biřmuje děkan nebo nějaký farář, dokonce jsem se setkal s tím, že i když byla možnost aby dotyční byli biřmováni biskupem na Petrově, tak bylo upřednostněno biřmování děkanem ve farním kostele, protože přece jde hlavně o to společenství, víme?
Jen aby tuto diskusi někdo nepochopil tak, že otci biskupovi se nějak nechce nebo co, to vůbec ne, myslím že dělá maximum, co mu jeho zdravotní stav dovoluje. Problémem ale je, že v této diecézi (co do počtu praktikujících katolíků snad největší v ČR), jako v jediné u nás prakticky chybí světící biskup a tato zablokovaná situace už léta není řešena.
Cop jsem ale slyšel, tak pomocný biskup v Brně není, protože biskup Cikrle tam žádného nechce.
V brněnské diecézi byl v roce 1999 jmenován pomocným biskupem mons. Petr Esterka. Má titul světící biskup, ale trvale se zdržuje v USA a já osobně jsem jej viděl v Brně pouze jednou.
Ano, formálně tam světícím biskupem je. Ale je pověřen pastorací krajanů v USA, takže fakticky tam není…
Esterka má pokud vím na starosti všechny Čechy, žijící v zahraničí, nejen v USA. Kamarád mi ovšem říkal, že mu jednou psal e-mail s prosbou o sdělení adresy v Londýně, kde probíhají mše sv. v češtině (bylo to před deseti lety, kdy nebylo tak snadné všecko „vygooglit“) a odpověď nedostal žádnou.
Pak se ho ptal v on-line rozhovoru na vira.cz, proč na takové dotazy neodpovídá nebo nenechá odpovědět nějakého podřízeného a výsledek byl, že administrátor dotaz smazal, aby to pro chudáka otce biskupa nebylo nepříjemné, vymýšlet odpovědi na takové „zlé“ otázky.
Osobně si nejen proto myslím, že Esterka je celkem zbytečný biskup.
Jinak v Brně by světící biskup byl potřeba už proto, že Cikrle je dost často nemocný. Před nedávnem jsem byl na Petrově na mši, v ohláškách hlásili, že bude nějaká akce, které se biskup zúčastní. Po ohláškách se ještě ozval pan farář, že musí pana biskupa omluvit, protože je nemocný. Za mnou sedící starší pán polohlasně podrážděně pronesl větu: „Ať se jde vycpat…“. Bylo to poněkud nepřiměřené, ale vypovídá to trochu o tom, jak často je přislíbená účast biskupa rušena.
Takypijus: Jak to bylo s tou snahou Zdechovského sebrat manželce děti? To mi přijde silná káva i v jeho případě.
Pevně doufám, že jim Vatikán manželství nezneplatní, protože si nemyslím, že by Zdechovský byl v době uzavření sňatku nesvéprávný (u ní to taky nepředpokládám, ale úplnou jistotu nemám).
Myslím, že Zdechovský by měl mít, podobně jako další osoby, naprostý zákaz mluvit do církevních médií nebo jakýmkoli způsobem vystupovat jménem katolické veřejnosti. Totéž by mělo platit pro Hamplovou a další podobné případy.
Pokud jde o biskupa Esterku, tam bije do očí už jen skutečnost, že pochází ze stejné obce, jako Lucie Kmentová. Asi tam mají podobně „odpovědných“ lidí větší koncentraci.
ad Václav Š. David: já bych si netroufl soudit odpovědnost biskupa Esterky, jednak už skoro před dvěma lety dosáhl kanonického věku, jednak osobně nic nevím o tom, jak mezi krajany působí. I kdyby tam ale působil na 101%, tak to nic nezmění na stavu v brněnské diecézi. Myslím, že tento problém má kořeny úplně jinde …
Václav Š. David: O Zdechovského dětech toho zase tolik nevím a co vím si raději nechám pro sebe, protože bych nerad uvedl do nepříjemností člověka, od něhož to vím. Zřejmě to ale nebude až takové tajemství, protože to tady už zmínil i někdo další a zřejmě toho ví víc než já.
Jinak se domnívám, že Zdechovský zneplatnění manželství dosáhne, je to lobbista jako blázen. Předpokládám, že při tom ještě udělá tu špatnou ze své bývalé manželky. Ne, že by neudělala žádnou chybu (to bych tady nerad rozebíral, myslím, že ostudy si už užila dost, navíc jsou to poměrně intimní věci), ale větší díl viny má dle mých informací jednoznačně Zdechovský.
Můj názor je jasný: Ať si dělá svůj byznys a nemluví o církvi či za církev. Rovněž jakékoli jeho spojení s KDU-ČSL ve mě vzbuzuje značnou nevoli.
Takypijus: Já již od svých 12 let sleduji téměř každoroční šaškárnu, kdy otec biskup se omluví, že nemůže přijet sloužit hlavní mši na Květný Pátek ve Sloupě, protože je nemocný, ale druhý den již lítá po Petrově jako „za mlada“. To je podle mě vrchol pokrytectví.
Vidíte. Já jsem studoval také gymnázium, které provozovalo brněnské biskupství. Biskupa jsme viděli jako studenti dvakrát – jednou, když jsme šli na pouť Květný Pátek do Sloupa, pak když jsme ho pozvali u příležitosti 15 let existence školy na větší posezení se studenty a to bylo všechno. Pak se již jen 15. března tohoto roku omezil na suché jednostránkové prohlášení v němž tuto školu zrušil …
Hlavně se v tom zase zviditelňuje Tomáš Zdechovský, který je takovým ,,Járou Cimrmanem české křesťanské demokracie´´, případně Jakubem Hronem-Metánovským, anebo Lukášem Kohoutem v mezích zákona.
Nejprve dělal poradce Čunkovi, potom organizoval demonstrace proti Santa Clausovi, za čas vyplaval (snad i v tématickém článku v časopise Respekt) s prodejem nějakých ,,zázračných´´ antének na hlavu (á la psychowalkmany) a teď chce iniciovat biskupství v Jihlavě.
Osobně vnímám Vysočinu už od gymplu jako kraj brambor, hlíny, přírodního kamene a nerozlišeného průmyslu, tak holt chtějí mít něco zajímavého, ale to je jako důvod dost málo. Snad jsem nikoho moc neurazil. Ve smyslu osobností je to lepší, Vysočině neodpářu Karase, Mahlera, Gebre Selassieho a Donutila, jen co mě napadá namátkou.
A v současné době ještě otce Juchelku… :-)
A ve 2. kole prezidentské volby jezevce z Vysočiny :-)
Pořád lepší zemitý neznaboh, než eurobankovní multi-kulti ,,Mojžíšek´´, i když eurofederalisti jsou to oba :-(
Ignáci brzdi….P, Dismas Juchelka v současnosti v noviciátě v kapucínském klášteře v Morgonu…je Ostravák….víme? :-)
Tehdy ale působil v Jihlavě…
Jenom čekám, kdy tady tu diskusi objeví Zdechovského PR zaměstnanci a vysvětlí nám, jak to s Tomášem ve skutečnosti je.
Na wiki jsem viděl, že stačilo, když někdo nepatrně nepatrně zpochybnil jeho kvality coby básníka, heraldika, či studovaného mediálního experta (protože obhájil diplomovou práci na brněnské univerzitě doslova s odřenýma ušima) a slétli se tam jako sršni. :-))
Vyšlo i na autorově blogu, kde lze článek podpořit kliknutím: http://ignacpospisil.blog.idnes.cz/c/281337/Biskup-na-Vysocine.html
Dívám-li se na tu mapu, tak mi přijde logické, aby si ŘKC uspořádala svoje hranice diecézí lépe ve vztahu ke krajskému zřízení, tam kde to je logické a usnadnilo by to spolupráci se státní správou a samosprávou. Teď nemyslím Vysočinu či jiné dramatické přesuny, ale například hranice plzeňské, pražské a litoměřické diecéze
Církev uspořádala své hranice v souladu s hranicemi historických zemí. Pro jejich sladěníá s kraji nevidím důvod, mimo jiné i kvůli umělosti některých z nich (kupříkladu právě Vysočiny).
Je (ne)obdivuhodné, s jakou urputností někteří, včetně mých některých přátel, vymýšlí nesmysly, které sice s velkou vehemencí popírají historické uspořádání, vývoj a tradice, které mají daleko širší smysl a význam, než jen čistě územní. Tyto inovace do praxe vnáší jen disfunkci řízení věcí veřejných, jak ostatně můžeme pozorovat za tři volební období kraje Vysočina. Idea biskupství Vysočina je jen z dalších nepřínosných nedomyšleností, oslabujících především katoličtější Moravu a vzdalující Moravě Moravany, kteří by se rádi vrátili do historických hranic, ale ne do područí Jihlavských a Žďárských bolševiků, jak je pamatují z dob Gottwaldovy územní reformy..
Po zrale uvaze a s odstupem casu podepisuji se pod zavery pana Gabriela st. Kraj Vysocina je salam, ktery mi chutna mene a mene.