Jana Bobošíková
Včera jsem definitivně pochopil, že rozežranost a nesoudnost politiků a nejvyšších státních úředníků už v této zemi došla tak daleko, že jsme se stali banánovou republikou. Nevěřícně jsem zíral na Události, komentáře, v nichž vystupoval pan Václav Henych, který obhajoval postup ministerstva při kontrole náležitostí prezidentských kandidatur, a zoufale jsem se snažil pochopit, jak se člověk, který evidentně absolutně nezvládá ani nejzákladnější logické operace, může stát ředitelem odboru na ministerstvu čehokoliv…
Původně jsem vycházel z předpokladu, že neoprávněné vyřazení kandidatury Jany Bobošíkové je výsledkem hrubé chyby, které si ministerstvo vnitra nevšimlo, což už samo o sobě by bylo strašnou ostudou. Ale po vyjádření pana Henycha se zdá, že je to ještě mnohem horší a že ministerstvo vnitra tu chybu učinilo zcela vědomě. A nyní ji obhajuje naprosto neuvěřitelným tvrzením, že při aplikaci zákona není ministerstvo vázáno matematikou ani logikou a že se tedy může svobodně rozhodnout namísto výpočtem získaného odhadu počtu chybných hlasů odečíst cca dvojnásobek tohoto odhadu (!!) – protože zákon není dost podrobný na to, aby to výslovně zakazoval.
Jestliže první možnost (že šlo o omyl) dělá naší zemi strašnou ostudu, ta druhá možnost (že šlo o úmyslné jednání, které navíc jeho hlavní aktéři, vysocí ministerští úředníci, považují za legitimní a legální) nás shazuje na dno banánových republik. I ve většině banánových republik se totiž při volbách podvádí šikovněji a tak, aby to nebylo vidět.
Nemám paní Bobošíkovou rád. Není to rozhodně moje favoritka. Ale její neoprávněné vyřazení a následná šokující obhajoba tohoto kroku ze strany úředníků ministerstva, stejně jako překvapivá lhostejnost vrcholných politiků a představitelů státu k tomuto evidentnímu podvodu… To jsou věci, která mohou zničit poslední funkční zbytky demokracie a právního systému v této zemi. Proto je třeba se podobným manipulacím jasně postavit. Po tom, co včera předvedlo vnitro, je na místě nejen náprava tohoto stavu, ale i urychlené odstoupení minimálně ministra vnitra i pana ředitele Henycha. Protože když ne za toto, tak za co by měli politici a úředníci odstupovat?!
Duše a hvězdy 
Vyšlo i na autorově blogu, kde zle článek podpořit kliknutím: http://ignacpospisil.blog.idnes.cz/c/305911/CR-se-stava-bananovou-republikou.html
Mám pani Bobošíkovou rád. Tedy jako výraznou političku. Úmysl ministerských soudruhů je zřejmý, stačí se podívat, kdo ve volbě zbývá. 99,99 % jsou pravdoláskaři v čele se židem a bývalým komunistou Fischerem. Samotný princip podpisů je pochybný, Bobo to včera vysvětlovala. Výpočet si dělaj na ministerstvu prý podle vládní, důvodové zprávy k zákonu, což je jakés vysvětlení, o co zákonodárcům šlo. Jenomže tohle nikoho nezajímá, zákon platí, jak byl napsán a jestli ho poslanci sepsali blbě, je to jejich problém. No a pak ještě najatí studenti, co petice studovali. Kolik času prokouřili a kolik propracovali? Studenty si berou i některé internetové noviny jako adminy, výsledky jsou žalostné. Slepě poslechnou zadání a jedou. A my s nima. Po slupce od banánu spadnem hubou do…?
Nemám názory paní Bobošíkové rád. Mám rád i Žida, protiví se mi názory pana Fischera i jeho minulost. Důvodová zpráva je integrální součástí zákona jako jeho nižší patro. Pan Henych patří na dva dny na pranýř a pak do pense. Z kandidátů, i kdyby jich bylo jedenáct, si nemám koho vybrat.
Uvědomte si, že jeden z těch kandidátů prezidentem prakticky určitě bude. Pokud si nemáte z koho vybrat, tak jistě dovedete určit, kdo z nich vám nejméně vadí. Netvařte se, že jsou všichni stejně špatní. Nejsou.
Určitě nejsou všichni stejně špatní, otázka je, zda je mezi nimi někdo pro katolíka volitelný.
Každopádně bych považoval pro katolíka za povinnost pokusit se silou svého jediného hlasu zabránit zvolení někoho z těch nejhorších. I když to znamená dát hlas někomu lepšímu z těch nevolitelných.
Takto by bylo možno postupovat, pokud by se hlasovalo pomocí negativních hlasů. Jak ale víte, náš volební systém je jiný a dát pozitivní hlas někomu, kdo hájí s křesťanstvím neslučitelné postoje je pro katolíka morálním problémem.
Není možné postupovat metodou „kdyby“. Je třeba se pohybovat v systému, který je nastaven v současnosti. Podle sv. Františka: rozeznat to, co mohu a nemohu změnit. Systém nezměním, zvolení jednoho z daných kandidátů nezabráním, ale mohu přispět alespoň k zabránění horší volby. Ano, i pozitivním hlasem pro toho, kdo je byť jen zčásti kompatibilní, jako protestní volbou proti těm, kdo jsou zcela nekompatibilní. Morální problém bych viděl spíše v pasivitě neúčasti.
Odkazuji na http://www.sspx.org/miscellaneous/catholic_principles_for_voting.htm . Volit méně závadného kandidáta v případě, že všichni kandidáti jsou závadní, je dovoleno, ale není to povinnost.
ad Michal Kretschmer: děkuji za odkaz, velmi rozumné zásady
ad Vlam: z výše uvedeného článku je zřejmé, že za současné situace nemůže být ani řeči o nějaké morální problematičnosti zdržení se volby. Naopak, je třeba velmi zodpovědně zvažovat, zda a kdy je vůbec volba menšího zla vůbec morálně přípustná. Nezapomeňte, že svým hlasem berete díl zodpovědnosti za realizaci agendy (jako celku), se kterou kandidát jde do voleb.
Důležitá je i zásada, že je hříšné hlasovat pro kandidáta, který předstírá, že je katolík, ale de facto je pro potraty, LGBT a nebo eutanázii. To když si promítnu na domácí politickou scénu, tak pak opravdu nevím …
Pěkný odkaz, ale ten článek představuje pouze námět k zamyšlení, k diskusi a k zaujetí nějakého postoje, možná i kritického. Rozhodně nepředstavuje hlas autority, už vůbec ne závazné. Pokud jde o odpovědnost za realizaci agendy, dal by se na to vztáhnout princip dvojího účinku: většímu zlu zabráním, menší nezamýšlené připouštím.
RT @Zly_negr Tak mě napadá, jaké asi bude průměrné IQ na MV. Asi to bude kolem těch obvyklých 100. Počítáno klasickou metodou 60+40.
Já bych si dovolil být optimistou, mnohdy bývá šéfem ten největší hňup a ostatní pod ním musí trpět.
Podle moji zkušenosti spíše platí: jaký pán, taký kmán.
Překvapuje mne, jak státní aparátčníci jsou vynalézaví v diskvalifikaci rudokožných pijavic. Kdyby tak podobné metody využili i na zbytek kandidátů…
Chápu, že se občas může nějaká chyba vloudit, ale údajná chybovost uváděná na http://zpravy.idnes.cz/reakce-vyrazenych-kandidatu-na-funkci-prezidenta-f7k-/domaci.aspx?c=A121123_150530_domaci_kop píše ukazuje na chyby v regitru obyvatel.
Doufám, že postižení podají žalobu k soudu.
Přičina problému je zřejmá, naši mili zákonodárci nedokázali vytvořit bezchybný zákon o přímé volbě prezidenta a vytvořili paskvil. Takové paskvily vytváří jak na běžícím pásu a pak se to opravuje přílepkem k jinému zákonu, nebo novelou, tady už to nejde. Ať se pan Boris Štastný nerozčiluje, ale raději přizná, že nejsou schopni pořádné práce v parlamentu, a to napříč všemi stranami.
Paksvil možná, ale Ministerstvo vnitra lže, když tvrdí, že je zákon nutí sčítat, nebo že má dva možné výklady. Zákon je k tomu nenutí a možný výklad je podle mne pouze ten, který neodporuje logice. Pokud bychom přijali tvrzení ministerstva, že jsou zde dva výklady, tedy že je možné zákon vykládat i nesmyslně, kdekoliv to není výslovně vyloučeno, tak se náš právní systém zhroutí.
[…] Díky Ministerstvu vnitra a možná i neschopnosti poslanců se přímá volba prezidenta mění ve frašku a obrovskou ostudu České republiky. Ministerstvo vnitra při ověřování podpisů použitím nesmyslného vzorce, díky kterému odečetlo dojnásobek podpisů, než mělo, neoprávněně vyřadilo kandidaturu Jany Bobošíkové a nyní se snaží celý svět přesvědčit, že to tak je správně, protože při výkladu zákona není vázáno logikou ani základními matematickými poznatky. Více ZDE. […]
Mě vrtá hlavou ještě tohle
http://janhoffmann.blog.idnes.cz/c/306109/Podepis-mi-to-trikrat-na-to-statni-urednik-neprijde-uz-vubec.html
Mně tedy ještě více vrtá hlavou (resp. mně doslova děsí) to, jak je možné, že v celé té mašinérii poslanců, jejich sekretářů, sekretářek, poradců a všech těch ministerských referentů a já nevím koho ještě, kteří přišli s tímto zákonem do styku ať už během jeho schvalování, nebo naplňování, se nenašel jediný, který by se, když už se tam mluví o náhodném výběru, zeptal třeba nějakého středoškolského profesora matematiky, jak takový náhodný výběr funguje a jak se s ním zachází.
Děsivé je také to, jak se celá diskuse stáčí do polohy, jako by zde šlo jen o nějakou dohodu o pravidlech hry, která mohou být jakkoli nesmyslná, ale přesto neotřesitelná, protože jsou přece „demokraticky“ odhlasovaná. Různí experti jsou schopni zcela vážně debatovat o tom, zda soud zvolí k slabším kandidátům vstřícnější variantu či nikoliv. Co na tom, že jedna z těch variant je nesmysl? Toť realita zastupitelské demokracie, toho nejlepšího z možných způsobů vládnutí. Že pravda je relativní v otázkách morálních jsme si už zvykli, tak teď je na řadě matematika.
Jako bývalý programátor vím, jak je třeba testovat program. Odhaduje se, že asi 80% testů se netýká ideálního stavu, tj. uživatel programu zadá obvyklé vstupy, ale testování výjimek a chybových stavů. Stejně tak je třeba testovat zákony, tj. výmyšlet různé možné situace, které by mohly nastat v reálném světě, a ptát se: Co na to zákon? To se neděje, protože poslanci jsou buď blbí, líní nebo zlí.
A koho (pokud někoho) hodláš, Ignáci, volit ze současných devíti zaregistrovaných kandidátů?
Při pohledu na tuhle otřesnou squadru si opravdu nejsem jistý, jestli vůbec volit půjdu…
Je to skutečně problém. Také nevím. Na druhou stranu, kdyby v druhém kole se měl utkat Fischer a Zeman, tak rozhodně Zeman je o trochu lepší.
Osobně jsem si zkušel udělat pořadí preferencí kandidátů na http://apps.facebook.com/volebni-pruzkum/ a z té bídy bych v prvním kole volil nejspíš Bobošíkovou a v druhém kole při duelu Zeman vs Fischer Zemana. Je to ovšem hrůza, Jakla bych volil – i přes dílčí výhrady k němu – s nadšením, ale tohle…