K obvinění biskupa Fellaye z antisemitismu

Kurt kardinál Koch

Kardinál Kurt Koch nedávno napadl biskupa Fellaye kvůli jeho údajnému antisemitismu.[1] Prohlásil, že „nelze pochybovat, že deklarace Nostra aetate platí i dnes. Je to jen skupina lefebvristů, která neakceptuje ekumenický dialog, vztahy k židům a náboženskou svobodu. Židé jsou našimi staršími bratřími: především v pohledu Benedikta XVI. ohledně jednoty mezi oběma Zákony jsme s Židy neoddělitelně spojeni. Jedná se o centrální body učitelského úřadu Svatého otce, a když nějaká skupina neakceptuje koncil a učitelský úřad, je třeba se ptát, jak se může považovat za katolickou. To je základní problém. Každá forma antisemitismu je nekřesťanským skutkem. Katolická církev musí ze všech sil bojovat proto tomuto jevu.“

Podobně i vatikánský tiskový mluvčí Federico Lombardi[2] řekl, že „je nemožné označovat Židy jako nepřátele církve.“

Důvodem jsou slova biskupa Bernarda Fellaye, generálního představeného Kněžského bratrstva sv. Pia X.,  pronesená 28. prosince 2012 v Kanadě, že židé, svobodní zednáři a modernisté jsou nepřátelé církve, kteří odporují tomu, aby církev uznala Bratrstvo.“[3]

Z citací vatikánských činitelů je vidět, že Řím po neúspěchu rozhovorů s Bratrstvem přitvrzuje. Zdá se, že tu také hraje svou roli jeho zcela neapoštolský strach ze židů. Vlivná americká židovská skupina Anti-Defamation League (ADL – Liga proti hanobení) označila biskupa Fellaye za „nekajícího se antisemitu, který neváhá obviňovat Židy za jeho interní problémy s jeho vlastní církví. Fellay dal jasně najevo, že Bratrstvo je hnutí, které lne ke staletému antisemitskému přesvědčení, které vzdělává kněze a učí tradiční katolíky nenávidět Židy.“ Podobně Simon Wiesenthal Center označilo výrok biskupa Fellaye za známku „hluboce zakořeněného antisemitismu, který se nachází v jádru theologie Bratrstva.“[4]

Vyjádření ADL[5] je pozoruhodné také tím, že vítá výše citovaný komentář P. Lombardiho a jeho podporu dialogu se židy. Cituje také z řeči biskupa Fellayho, že je zajímavé, že lidé mimo církev, kteří byli po staletí jejími nepřáteli, říkají Vatikánu, že jestliže chcete akceptovat Bratrstvo, musíte jej zavázat, aby akceptovalo koncil. To ukazuje, že Druhý vatikánský koncil je jejich záležitost, ne církve. Je velmi zajímavé, že nepřátelé církve vidí v koncilu svůj prospěch.

Bylo by sice možné podrobně rozebírat charakter a závaznost dokumentů Druhého vatikánského koncilu, jeho nejednoznačné výroky a nesoulad s katolickou tradicí, citovat různé výroky proti židům z patristické literatury, od sv. Tomáše Akvinského i předkoncilních papežů, ale budu jen krátce komentovat výše uvedené.

Antisemitismus je speciálním případem rasismu. Tím je přesvědčení, že někdo tím samým, že má určité biologické znaky vlastní některé lidské rase, je méně nebo více hodnotným než ostatní, kteří tyto znaky nemají.“[6] Pro křesťany je rasismus nepřijatelný s ohledem na učení o jednotě lidského pokolení a pro své projevy proti lásce k bližnímu. Kromě toho sám Ježíš, jeho matka Panna Maria i apoštolové byli Židé. Nepřátelé křesťanství se ovšem snaží, jako v jiných případech, redefinovat sám pojem „rasismus“ či „antisemitismus“, jako by jím byl negativní postoj k převažujícímu jednání či postojům velkého počtu členů určité rasy a upozorňování na to (např. na cikánskou kriminalitu, židovskou lichvu). Antisemitismem není proto kritika judaismu ani politiky Izraele a světového židovstva. Kromě toho semité nejsou jen Židé a zužovat pojem „antisemitismus“ jen na negativní postoj k Židům je opět manipulací.

Mons. Bernard Fellay

Výrok biskupa Fellaye o tom, že židé jsou nepřátelé církve, se netýká Židů jako příslušníků určité rasy, ale sekulárních či náboženských skupin, které odporují poslání katolické církve, a zejména jejich vůdců. V tomto smyslu jej vysvětluje i komentář na stránkách Bratrstva v USA.[7]

Poznámka o „starších bratřích“ je metafora a už proto nemůže mít nějakou závaznou dogmatickou platnost. Proti tomu by šlo podobně připomenout, že v Písmu je často starší bratr posuzován negativně ve srovnání s mladším. Abelův vrah Kain byl starším bratrem (Gen 4) a v této souvislosti lze připomenout, že Abel je předobrazem Krista. Koho je pak předobrazem Kain? Není snad předobrazem oněch vůdců židovského národa, „starších bratří“, kteří si na Pilátovi vynutili Ježíšovo ukřižování? Podobně Ezau, jenž vyšel z lůna své matky jako první (Gen 25,25-26), za čočkovou krmi pohrdl svým prvorozenstvím. Požehnání se pak dostává jeho bratu Jákobovi a Ezau ho chce zabít (Gen 27).

Pronásledování církve prováděné nebo iniciované židy, kteří odvrhli Ježíše Krista, není nic nového. Lze o tom číst už ve Skutcích apoštolů. Zatímco starozákonní náboženství bylo pravým zjeveným náboženstvím a milé Bohu, bohovražda, její schvalování a odvrhnutí evangelijní zvěsti učinilo judaismus falešným náboženstvím. Nová smlouva nahradila starou.[8] To je objektivní tvrzení, které však umožňuje věřit, že někteří jeho stoupenci se nacházejí v dobré víře a nakonec budou spaseni, ne však skrze své náboženství, ale skrze Ježíše Krista a jeho církev, neboť v nikom jiném není spásy. Skutečně existují nemnozí Židé, kteří sice (ještě) nepřijali Krista, ale jsou věrni pravdě (zejména v oblasti filosofie, etiky, politiky, historie) tak, jak ji poznávají svým přirozeným rozumem. Lze mít za to, že se tím disponují, aniž by si to ovšem striktně řečeno mohli zasloužit, na to, aby jim posléze Bůh udělil milost katolické víry.

Lze jen doufat, že vedoucí představitelé Bratrstva budou stateční, nenechají se zastrašovat židovským povykem a budou nadále vyznávat tradiční postoj církve k židům, jejich ideologii a náboženství, aniž by je všechny paušálně odsuzovali. Tak se budou řídit výzvou sv. Pavla, aby se spolehli na Pána a s větší smělostí mluvili beze strachu slovo Boží (Filip 1,14). Zdá se mi, že ve vedení Bratrstva jsou mnozí někdy příliš citliví na některé výtky, jako třeba na obviňování z antisemitismu, jako bylo tomu i v případě biskupa Williamsona (i když ve sporu s ním hrály roli i jiné důvody).

Michal Kretschmer


Advertisements

30 Responses to K obvinění biskupa Fellaye z antisemitismu

  1. ploci napsal:

    Tak si říkám jak je možné, že je mezi kardinály a dalšími vatikánskými mocnými tolik volů?

  2. Pan Contras napsal:

    To obvinění je jen Boží trest za to, jak nechutně se choval ke svému bratru v biskupské důstojnosti. Jeho bratr to pravda trošku přeťáp, to však nic nemění na tom, že předhodím-li bratra nepřátelům sežerou nakonec i mně.

  3. honzig78 napsal:

    takže sice rasista ani antisemita nejste, jenom tvrdíte,že Židé mají až na nemnoho výjimek společné negativní vlastnosti, neměly by se na ně brát zbytečné ohledy a jejich náboženství je ve srovnání s vaším podřadné? a nevidíte v tom žádný rozpor?

    • cinicius napsal:

      Nic takového o Židech autor rozhodně netvrdí. Maximálně lze říci, že to říká o velká části židů, což je ovšem něco zásadně odlišného a s antisemitismem (který se nutně týká Židů) to nemá nic společného. A ve srovnání s křesťanwstvím jsou všechna náboženství podřadná, o tom nemůže být pochyb. To je naprosto nepominutelná součást křesťanské víry.

      • honzig78 napsal:

        proč ale tolik záleží na tom, aby se nesnášenlivosti vůči Židům, kterou projevuje autor, neříkalo antisemitismus? V čem je ten zásadní rozdíl v tom, jestli mluví o všech Židech, nebo o „větší části“ ? V obou případech jde o rasistické, nebo pokud chcete nacionalistické předsudky a vaření z vody – protože asi těžko nejak empiricky měřil, jak velká je ta jeho „větší část Židů“

      • cinicius napsal:

        Ale autor žádnou nesnášenlivost vůči Židům vůbec neprojevuje. Je zásadní rozdíl mezi Židem (člověk, který pochází z židovského etnika) a židem (člověkem judaistického vyznání). Postoj autora nemá s rasismem ani nacionalismem nic společného.

      • honzig78 napsal:

        uznávám, že jsem reagoval trochu nepřesně, vztahoval jsem se víc k vaší zmínce o větší části židů, než k samotnému článku. Každopádně Fellay jednoznačně považuje Židy za jedny z největších nepřátel církve a autor se to sice na jednu stranu snaží zamluvit, ale na druhou stranu vytahuje různá „historická provinění Židů“ a spekuluje o nějaké politice světového židovstva. Uzavírá víceméně tím, že se nejedná o antisemitismus, protože Žid, který přestoupí na křesťanství, vlastně nevadí. Trvání na tradiční církevní nenávisti k Židům pak označuje za statečnost… To mi nepřijde zrovna jako tolerantní postoj

      • cinicius napsal:

        Proč s Vámi diskutuji, když si neustále melete svoji a znovu a znovu opakujete tytéž nesmysly, byť jsem Vás na ně upozornil… :-(

    • Pan Contras napsal:

      Judaismus je náboženství, které odmítá Krista a dle jeho principů je třeba víru v něj vymýtit. V tomto smyslu je tento náboženský systém vůči křesťanství hostiliní. S etnickým původem či rasou to nemá nic společného, aspoň z naší strany určitě ne.

      Židům tedy judaistům je třeba hlásit Evangelium, protože mimo církev není spásy, ani odpuštění hříchů.

      • honzig78 napsal:

        proč nemůžete prostě uznat, že i ostatní náboženství nebo i ateismus mají právo na existenci, jako to konec konců dělá i Vatikán?

      • Michal Kretschmer napsal:

        Nepravda nemá žádné právo na existenci. Židy v náboženském ohledu je třeba tolerovat (tj. připustit zlo existence judaismu), jako to vždy církev činila, i dobách, kdy ve spojení ve světskou mocí měla prostředky tvrdě zasáhnout.

    • Petra Bézová napsal:

      honzigu, má židovská část rodiny přijala křesťanství na začátku 19. století, v době, kdy podle vás bujel v Církvi antisemitismus, čemuž se dnešní církev chce vyhnout. Znáte nějaké statistiky, které by mě dokázaly, že i dnes v Evropě dochází ke konverzi Židů do katolické církve? Naopak jsem v televizi slyšela případ, že chlapec bez víry projevil v dospělosti zájem o katolictví a kněz, kterého vyhledal když zjistil, že jeho matka byla židovka, poslal ho do synagogy. Stal se z něho pak žid. Přijde Vám to jako normální? Mě teda ne, když vím, že křtu je ke spáse nevyhnutelně třeba.

      • re: k Židům současnosti napsal:

        bl. Anna Kateřina Emmerichová (vidění snad cca 1822)
        „Vidím apoštoly, nikoliv ty z minulosti, ale apoštoly posledních časů, a zdá se mi, že papež je mezi nimi.“

        „Židé se vrátí do Palestiny a před koncem světa se stanou křesťany.“….
        ….
        Na charizmatickom stretnutí v Prešove ThLic. St. Iźyk-Dekovska v jednej zo svojich prednášok spomenula, že aj v židovskom národe začína pôsobiť Duch Svätý: “V národe, ktorý kričal – ukrižuj! Dnes k nim prichádza Duch pravdy a spoznávajú, že Mesiáš prišiel pred 2000 rokmi. V mnohých krajinách, kde žijú Židia, prichádza do nich Duch Boží. V krajinách bývalého Sovietskeho zväzu bolo nedávno veľmi veľa stretnutí, kam prichádzali Židia a začali veriť a uznávať Ježiša Krista ako svojho Spasiteľa. V Jeruzaleme je 40 rabínov, ktorým priamo Duch Boží zjavil, že Kristus je Mesiáš. Teraz sa stretávajú každú noc a študujú slovo Božie, a duch Pravdy im dáva neobvyklé poznanie – že Pán prichádza, a prichádza deň, keď sa On ukáže s veľkou mocou…”

        Jednání kněze bylo (pokud lze v tomto věřit televizi) velmi chybné.

        Pax

        Jan

      • Petra Bézová napsal:

        Jane, ptala jsem se ne náhodou na stav Evropy. Co se děje jinde, je mi známo. Nemyslím si, že by Církev musela obětovat samu sebe k tomu, aby mohl Duch svatý působit. Papež sídlí v Římě a čekala bych, že odtud budou vycházet jasná pravidla, jak žít podle Desatera. Ono totiž ani pro Židy nestačí uznat, že Ježíš je Mesiáš, pokud člověk nenasměřuje svůj život k němu podle Desatera. Také si to myslíte?

      • Michal Kretschmer napsal:

        Ad Petra: Správně, samozřejmě, že pro nikoho, tedy ani pro Židy, nestačí přijmout Ježíše jako Mesiáše, aniž by tomu odpovídal valstní život. Viz známá slova sv. Jakuba o víře bez skutků.

      • re: Petra napsal:

        Myslím si, že ti Židé, kteří přijali Ježíše za Mesiáše se desatero žít snaží.

        On vlastně „lid mojžíšský“ svým způsobem desatero má. Křesťané mají ale více než jen desatero:)))
        … …
        (ale o tom je především Písmo, a je to patrně nad rámec této diskuse:)))

        Pax et bonum

        Jan

      • Petra Bézová napsal:

        Jane, vaší poznáce že křesťané mají víc než Desatero ani trochu nerozumím. Můžete to nějak vysvětlit, když jste to nakousl? Zní to totiž tak, jako že pro nás je desatero tak snadné, že je až snad přežité, bohužel mnozí se podle toho chovají. Ono dodržovat Desatero není vů bec snadné a jediné plus navíc, které máme oproti Židům je , že máme svátosti, které nám ke správnému pochopení Desatera pomáhají a vedou nás k jeho dodržování. Lid mojžíšký podle mého Desatero opuští, protože nejsou schopni v sekularizovaném světě dodržovat první přikázání, když neuznávají Ježíše za Syna Božího. Proto je taky u nich snaha oddělit Desatero od ústavy, nevím, jestli už to neudělali. Proto tolik dnes potřebují Církev a její cestu spásy, ale církev římská na ně kašle, bohužel.

      • cinicius napsal:

        Já bych řekl, že to autor myslel tak, že my křesťané nemáme jen Desatero, ale i Spasitele.

      • re: Cinicius napsal:

        Ano. Přesně tak.

        Jan

      • Petra Bézová napsal:

        Jenže člověk, tedy alespoň já, má někdy dojem, že už nám zbyl jen ten Spasitel, že už snad desatero není důležité. Málo se o tom mluví, zato mnoho o milosrdenství, což je jistě dobře, ale stále platí Ježíšovo: když chceš dojít do života, dodržuj Desatero.

      • Petra Bézová napsal:

        Ještě chci dodat, že mám takový dojem, že kněží NOMu ztrácí paměť a schopnost rozlišovat dobro od zla. jako by jim právě chybělo to spojení s Desaterem a tím i s židovským národem. Nevím jestli to není důsledek koncilu. Možná je to jen má představa, ale tou neposlušností vůči papeži ve věcech jako konsekrační slova, odtrhují Spasitele od jeho Otce, který je jen jeden a je pravda. Jak jinak by mohli neprohlédout Karla Schwarz. a podobné šalby světa? Je to smutné.

  4. Petra Bézová napsal:

    Pane Michale, je to přesně tak, jak píšete. Církev má vychovávat ostatní náboženství, především židovství k přijetí Pravdy. Modlím se za všechny, aby poznali Pravdu, ale určitě bychom se měli modlit i za biskupa Fellaye, tlak okolí musí být hodně silný a přece jen je, přes všechny výhrady které mnozí mají, představeným Bratrstva. Jako ta, která má židovský kořen od otce, poznávám, že Fellay mluví pravdu a nelže. Ježíš Kristus si nejvíc ze všeho přeje spásu Židů, jak to, že to papež nechápe a neusiluje o to? Opravdu tomu nerozumím, snad za to může jeho německý původ?

  5. Michal Kretschmer napsal:

    Dávám sem odkaz na včera publikovaný článek
    http://www.sspx.org/superior_generals_news/controversy_around_bishop_fellays_conference_1-18-2013.htm , který ukazuje, že biskup Fellay má pravdu v tom, když tvrdil, že židé (rozuml se význační jejich náboženští představitelé) bránili regularizaci vztahů mezi Římem a Bratrstvem.

  6. Pan Contras napsal:

    Florentský koncil: „(Svatá rímská církev) pevne verí,vyznává a zvestuje, že nedojde života vecného nikdo mimo církev, ani pohan, ani žid, ani neverící, ani nikdo odpadlý od jednoty; spíše propadne vecnému ohni…, jestliže se k ní ješte pred smrtí neprimkne.“

  7. Michal napsal:

    Řekl bych, že biskup Fellay má v tomto případě obdobný probém jako Tomáš Halík. Použil obecnou formulaci umožňující více variant výkladu, a samozřejmě se použila varianta nejvíce nepříznivá. Dodatečné upřesňování smyslu je poněkud obtížné.

    • cinicius napsal:

      Tady je ovšem podstatný rozdíl: biskup Fellay je pravověrný katolík, co nepochybně použil obecnou formulaci z rétorických důvodů. Není důvod si myslet, že tím myslel něco nekatolického, a rovněž není důvod se obávat, že by to jeho posluchači a čtenáři špatně pochopili. V případě otce Halíka se takto uvažovat nedá.

      • Michal napsal:

        Dnes byla na RV recenze Halíkovy knihy vydané ve Vatikánu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17720 , v několika ohledećh kritická. TH některé své jednostranné postoje či problematická vyjádření z minulosti koriguje; např. v poslední knize uvádí i destruktivní podoby ateismu. Kritizovaný výrok, že Kristovo vzkříšení není oživením mrtvoly, upravil na Kristovo vzkříšení je víc než oživení mrtvoly.

  8. Petr napsal:

    Zákon modlitby je zákon víry. Co věřit je dáno v misálu Pia V.: Modleme se i za proradné židy, aby Bůh a Pán náš odňal clonu z jejich srdcí, aby i oni uznali Ježíše Krista, Pána našeho. – (Neodpovídá se Amen ani není lid vybídnut k pokleknutí, aby se nepřipomínalo, jak židé na posměch před Kristem poklekali.)Všemohoucí, věčný Bože, jenž ani proradné Židy nevylučuješ ze svého milosrdenství, vyslyš naše prosby, jež za onen zaslepený národ přednášíme, aby uznali světlo tvé pravdy, jímž je Kristus, a byli vytrženi ze svých temnot. Skrze téhož Pána našeho Ježíše Krista. Amen.

  9. […] Kurt Koch nedávno napadl biskupa Fellaye kvůli jeho údajnému antisemitismu.[1] Prohlásil, že „nelze pochybovat, že deklarace Nostra aetate platí i dnes. Je to jen skupina […]

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: