Ohlédnutí za poutí na Maria Rast

999527_4760260524341_149038145_n

Křížová cesta

V sobotu 8. června se podruhé uskutečnila tradiční katolická pouť k Panně Marii, Matce Milosti. Na Maria Rast am Stein u Vyššího Brodu vyrazilo od vyšebrodského kostela po zelené značce 35 poutníků v čele s R.D. Zdeňkem Prokešem.

Menší účast oproti loňsku byla způsobena jak povodněmi, díky nimž se část potenciálních poutníků musela věnovat odklízení povodňových škod doma či u příbuzných, tak i dalšími okolnostmi – například jedna velká rodina nemohla dorazit, neboť se připravovala na příchod nového potomka, který se měl narodit už každou chvíli (nová členka rodiny, Anna Terezie, se coby páté dítě a první dcera narodila jen dva dny po pouti – Bůh žehnej jí i celé rodině).

Během pochodu do Martínkovského vrchu jsme se samozřejmě neopomněli modlit u zastavení křížové cesty, která ji lemují. Počasí nám přálo, neboť deště ustaly a vysvitlo slunce. Jedinou malou komplikací byly četné potůčky a louže coby příspěvek dřívějších dešťů, které na několika místech poutníkům komplikovaly cestu.

Po příchodu na místo následovala tridentská mše v kapli na Maria Rast, kterou hudebně doprovodili literáti a mladí hudebníci z rodu Krutských, kterým tímto vzdávám veliký dík a vyjadřuji veliké uznání. Mši jsme obětovali za obnovu katolického života v Jižních Čechách a za Boží požehnání rodinám postiženým povodněmi. Po Mši ještě následovaly i Loretánské litanie.

Foto před kaplí na Maria Rast

Foto před kaplí na Maria Rast

Poté následovala cesta po žluté značce podél vodopádů sv. Wolfganga, která nás zavedla až k vyšebrodskému klášteru, kde čekalo občerstvení, při němž jsme si mohli popovídat. Zájemci se ještě dočkali prohlídky kláštera a navštívili tzv. Závišův kříž. Poté se společnost poutníků začala pomalu rozpouštět a rozjíždět domů. Děkuji tímto otci Prokešovi, rodině Krutských, otci převorovi a literátům za to, že nám připravili nádhernou pouť i následné setkání, a těším se na to, že se příští rok sejdeme zase.

Ještě ale není konec. Já na závěr poutě  nikam neodjel, protože jsem měl podle předchozí dohody setrvat ve Vyšším Brodě a další den zajet na tradiční liturgii do Horního Dvořiště. A když už jsem byl ve Vyšším Brodě, nechal jsem se nakonec Krutskými přemluvit a navštívit koncert, který pořádali ve vyšebrodském kulturním domě. Sice jsem byl na rozpacích, protože jsem měl na výběr mezi při pouti blátem zaplácaným oblekem a maskáčema, ale nakonec se mi podařilo uvést svůj zevnějšek do snad i přijatelného stavu a mohl jsem vyrazit.

Byl to zajímavý zážitek – v malé místnosti v kulturním domě hráli a zpívali Lukáš Krutský (který zároveň sloužil i jako uvaděč) a jeho potomci František, Anička a Veronika za občasného doprovodu sester Mičanových pro cca 15 posluchačů + neurčitý počet místních, kteří mohli poslouchat hudbu nesoucí se náměstím… Obsazením malé (ale vysoce kvalitní) těleso produkovalo nádhernou přehlídku rozličných hudebních kousků – od děl s motivem jara a léta až po moderní hudbu ze soudobých filmů.

Mne osobně nejvíce zaujaly dvě věci: Ave Maria nádherně zazpívané Aničkou Krutskou a pak jedna z moderních vložek, kde Anička hrála foukací harmoniku. Jelikož ovšem foukací harmonika nebyla k dispozici, hrála ji na housle. A musím uznat, že kdybych na vlastní oči neviděl, na co hraje, po většinu času bych rozdíl vůbec nepoznal. Atakdále, atakdále – prostě nádherný koncert, co si zasloužil mnohem více posluchačů, než měl. Ale to je pouze smůla těch, co nepřišli…

Na druhý den jsme pak s kamarádem vezli pana Krutského a jeho dcery do Horního Dvořiště, aby zde mohli ozvučit tridentskou mši slouženou R.D. Zdeňkem Prokešem. Tamní kostelík sv. Michaela je krásný, ovšem poněkud zatuchlý a zanedbaný – což je ovšem u kostelíka v malé vesnici v pohraničí očekávatelný stav. Zde jsem opět (dokonce dvakrát) vyslechl Ave Maria – obzvláště pěkné bylo, že holky jej začaly zkoušet v okamžiku, kdy jsem se při obhlídce kostela dostal k bočnímu oltáři s motivem Zvěstování Panně Marii – lepší načasování si člověk nemůže přát…

Na mši přišlo asi 15 lidí, z nichž mnozí s tridentskou liturgií neměli moc zkušeností a nevěděli, co kdy dělat, nicméně i tak jí byli nadšeni a po mši zahrnuli hudebníky díky. Shodou okolností (a protože trochu umím německy) jsem dvěma německy mluvícím babičkám vysvětloval, kdy bude příští mše. Potom jsem byl požádán, abych si případně, pokud se budu objevovat i na dalších mších, sedal dopředu, aby lidi viděli, kdy mají stát, kdy sedět a kdy klečet. Budu se to tedy muset doučit, protože v tom dodnes nemám vždy jasno a zatím jsem to vždy řešil tím, že jsem si sedal vzadu za spolehlivými osobami, jejichž příkladem jsem se řídil…

Nu, snad na to nebudu sám: kdo bydlíte poblíž či pojedete kolem – příští mši bude otec Prokeš v Horním Dvořišti sloužit první neděli v červenci (tj. 7. července), začátek v 11:30. Těším se, že se také dostavíte…

Ignác Pospíšil

3 reakce na Ohlédnutí za poutí na Maria Rast

  1. ivka napsal:

    Bůh žehnej P.Prokešovi….škoda, že je to od nás daleko.

  2. […] 9. 6. 2012 – 8. 6. 2013 […]

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: