Atentát

Včera uplynulo 99 let od atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d’Este. Pouhých 99 let! Jak se změnil svět za tu dobu?

Po technické stránce zajisté zcela radikálně. Věda a technika však jistě nejsou nejlepším kritériem pro hodnocení. Vždyť rozhodující ikony dnešní doby již tehdy existovaly. Po silnicích jezdily automobily, záznam zvuku již rovněž existoval, po Praze jezdily elektrické tramvaje a lidé se těšili i z elektrického osvětlení. Není důvod k přesvědčení, že tento vývoj by se zastavil, kdyby se svět vydal jiným směrem, než jak to historie zaznamenala.

Svět se však radikálně změnil i po stránce mravní. A tady už, obávám se, tolik důvodů k jásotu nemáme.

Jak to souvisí s atentátem? Nu, možná ani ne tolik. A přesto…

Rakousko-Uhersko, ať si o této říši, do níž jsme patřili, myslíme cokoli, bylo vymazáno z mapy světa. A na to už atentát vliv měl. Tato monarchie byla liberály celého světa označena za původce světové války a podle toho s ní bylo naloženo. Jako by nebylo vraždy následníka trůnu a jako by Rakousko-Uhersko nesmělo na tuto vraždu nijak reagovat. Přitom v dnešní době stačí státům, zejména USA, mnohem banálnější záminky k rozpoutání konfliktu. Kdo dnes debatuje o důvodech k anexi Texasu, Havaje, o vietnamské válce? Byly důvody k nedávné válce v Iráku zásadnější? A co dnešní vměšování do vývoje v arabských zemích?

U atentátu nešlo pouze o Gavrila Principa, to byl jen člověk, z jehož zbraně vyšly smrtící výstřely, jednalo se o mnohem širší spiknutí srbských nacionalistů, do kterého byly zapleteny i oficiální srbské kruhy. Atentát celou Evropu šokoval. Rakousko-Uhersko žádalo Srbsko, aby okolnosti atentátu vyšetřilo, dočkalo se však pouze arogantní odpovědi: „Nic nebylo učiněno a záležitost se netýká Srbské vlády.“ Diví se někdo, že vyhlásilo Srbsku válku?

Konfliktu však využily ostatní státy, jejichž vůle k válce byla mnohem silnější, než tomu bylo u Rakouska. Světový požár vzplál a Rakousko vykrvácelo. Bylo obviněno z vyvolání války a agrese, ačkoliv bylo v zásadě jedinou zemí, která měla k zásahu v Srbsku skutečně relevantní důvod. U ostatních států je možné zaznamenat mnohem sobečtější přístup, chtivost války nevyjímaje. Agresivnější byl i rakouský spojenec – Německo. Přesto Německo válku přežilo a svou pruskou militantnost, která Rakousku zcela chyběla, uplatnilo za několik desetiletí s mnohem ničivějšími následky.

Svět byl po válce uspořádán především na základě idealistického snění liberálního amerického prezidenta Woodrow Wilsona, monarchie padly, nebo zůstaly upozaděny pouze jako pláštík, na pochod se vydaly liberální principy. Přišla doba tzv. svobodných voleb, rovnosti a bratrství. Stal se svět bezpečnější? Odpověď je snadná a nezpochybnitelná: nestal.

Vrátím se k začátku své úvahy. Stal se snad svět morálnějším? Odpověď je ještě více nasnadě: nejenže nestal, morálka upadla naprosto nepředstavitelně, hranice společensky přijatelného se dala natolik do pohybu, že dnes neexistují prakticky žádná tabu. Nemám na mysli pouze sex, kde se pomalu a jistě otevírá prostor i pedofilům a dříve či později i tato hranice padne, neuvěřitelným způsobem upadly veškeré po tisíciletí uznávané hodnoty. I původní liberální principy jsou dnes obcházeny neuvěřitelným způsobem, neboť byl zavržen Bůh jakožto kotva dovoleného a měřítkem je jenom člověk, to znamená i jeho chtivost, vůle po moci a majetku. Politický vývoj našeho státu to dotvrzuje zcela zřetelně. Autority již téměř neexistují a pokud někdo začne autoritu uplatňovat, je vzápětí znectěn, vláčen médii a odstraněn z politického života. V této situaci zblblý lid volá po přímé demokracii jakožto záchraně, aniž by tušil, že volá po úplném nastolení anarchie. Nejlépe situaci podle mého dokresluje vtip, na který jsem nedávno narazil:

 

 

___________________________________

„Tak nám zabili Ferdinanda,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustiv před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny.
Kromě tohoto zaměstnání byl stižen revmatismem a mazal si právě kolena opodeldokem.
„Kterýho Ferdinanda, paní Müllerová?“ otázal se Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena, „já znám dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u drogisty Průši a vypil mu tam jednou omylem láhev nějakého mazání na vlasy, a potom znám ještě Ferdinanda Kokošku, co sbírá ty psí hovínka. Vobou není žádná škoda.“
„Ale, milostpane, pana arcivévodu Ferdinanda, toho z Konopiště, toho tlustýho, nábožnýho:“
„Ježíšmarjá,“ vykřikl Švejk, „to je dobrý. A kde se mu to, panu arcivévodovi, stalo?“
„Práskli ho v Sarajevu, milostpane, z revolveru, vědí. Jel tam s tou svou arcikněžnou v automobilu:“

S trochou nadsázky je možné říci, že toto je tak vše, co běžný český člověk ví o atentátu na Ferdinanda d’Este. K tomu možná ještě řádku invektiv vůči Rakousku a blažený pocit, jak to to Rakousko oprávněně prohrálo. Že situace byla poněkud jiná, inu, „musíme mít na zřeteli, že nemá průpravného diplomatického vzdělání.“ Leč dosti již citátů z Haškova Švejka…
Kromě nedostatku diplomatického vzdělání má v sobě český člověk naindoktrinováno také mnoho jiných „svatých pravd“, před kterými blednou i Švejkova moudra.
Horší je, že výsledkem vzdělávacího systému je to, že obyčejný Čech dnes posuzuje historickou skutečnost prizmatem právě Haškova Švejka.

Na závěr video na Stream.cz

 Bohumil Šourek

Článek původně vyšel na stránkách sdružení MONOS.

 

 

Advertisements

21 Responses to Atentát

  1. JM napsal:

    A myslí si snad autor, že by se vývoj R-U, i kdyby válku jako státní utvar přežilo, směřoval dramaticky jiným směrem?

    • cinicius napsal:

      Pod blahoslaveným Karlem možná ano…

      • JM napsal:

        Z toho, co jsem o něm četl, mám dojem, že ten člověk na vládnutí – natož tak velkému soustátí – neměl vlohy.

      • nino napsal:

        JM- necital som vela, a moc sa nevyznam v tejto historiii- v com konkretne nemal vlohy?

      • nino napsal:

        Mimochodom, ktovie nakolko bol uz Karol ovplyvneny osvietenstvom, bez toho, aby si to uvedomoval, ako uz mnohi vtedy, napr. v takej veci oddelenia veriacich od neveriacich.
        Kazdopadne, pekne video so zabermi cisara Karola:

      • JM napsal:

        Myslel jsem osobnostní vlastnosti, např. nerozhodnost jakou prokázal při usilí o poválečnou vládu v Maďarsku či jeho politiku vůči Čechům, kdy některé věci, za které by tu byl dříve veleben, nabízel až s křížkem po funuse v důsledku válečné prohry.

    • nino napsal:

      Tazko povedat, nikto nema vestecku gulu- a je tiez pravda, ze od Jozefa II. to islo postupne po klzkej ploche.
      Kazdopadne Habsburska risa v Strednej Europe vznikla na hrdinskom zapase katolikov.
      Ked sa katolici, vplyvom siriaceho sa protestantizmu casto ocitli v Strednej Europe v mensine, z juhu tlaceni Turkami, zo Severu Svedmi, a zo zapadu lutheranskymi Nemcami, dokazali nieco neuveritelne- zjednotili sa, a v tomto hrozivom obkluceni zvitazili a vytvorili velku risu v Strednej Europe. Zachranili Europu pred islamom, i protestantizmom.
      Avsak postupne zabudli elity (alebo boli skor infiltrovane sektami slobodomurarov), ze tmelom tejto rise je katolicka jednota, ktora zjednocuje narody v Strednej Europe, ako bratov. Odstranili tento tmel (osvietenci za Jozefa II.), a tym priniesli nesvornost medzi narody rise, utlak. Odstranili barokovu horlivost, mystiku, a elity sa zacali opijat jemnostou a zoslabli a zdegenerovali.
      Upadok postupne sa prehlboval, i ked dlho boli sily, co sa snazili zabranit.
      Stredna Europa sa rozdelila, avsak jej narody vacsinou stratili vsetku tu slobodu, co mali v takom baroku. Su neokolonizovane, lud nedoveruje svojim vladcom a nezna sa ich (vacsinou opodstatnene), vladcovia sa necitia ziadno spojeni so svojimi poddanymi, ktori su obetami skandalneho vykoristovania. Nacisticke Nemecko, stalinski ZSSR, neostalinisticka Europa- vsetky tieto barbarske hordy sa prehnali strednou Europu…

      • romano napsal:

        Myslím, že baroko mělo svoje mouchy, především absolutistické pojetí státu jako třeba Francie za Krále slunce, takže to s tou barokní svobodou nebylo až tak horké. Koneckonců revoluce nevznikla na zelené louce, ale reagovala předchozí politický a ekonomický vývoj.
        Mám dojem, že si minulost katolické Evropy poněkud idealizujete. Vidím to spíš tak, že k pokřesťanštění Evropy nikdy zcela nedošlo a vždycky to byl jen tu více, tu méně úspěšný zápas Církve, přičemž ta je minimálně od renesance v defenzívě.

      • nino napsal:

        No, myslim, ze uz vlada Krala Slnka (zomrel myslim zaciatkom 18. storocia) uz zacala v mnohych ohladoch preukazovat degenerativne sklony k zjemnilosti a slabosti, ale nie expert, ani historik.
        Samozrejme, absolutizmus panovnika bol chybou, a ta sa uz v baroku zacala objavovat so silnejucou tendenciou, i ked vtedy to nebol az tak problem, lebo panovnici boli katolici, avsak ked prislo osvietenstvo, tak sa ukazala chyba tejto predstavy.
        Odvtedy sme stratili spravne a vyvazene ponatie autority. Ze autorita musi byt zaujmami, a identitou spojena s ovladanymi a potacame sa od tyranie a totality, k anarchizmu, libertarianstvu a liberalizmu. Avsak tento krizovy vyvoj zacal uz skor, korupciou renesancnych elit- baroko uz nevidelo ine vychodisko z krity autority zrejme. Renesancne elity vytvorili zaklad postupneho upadku autorit.
        Tiez budovanie vyhranenejsie narodnych zaujmov, narozdiel od vacsej solidarity civilizacnej bolo uz vtedy sa objavujucim javom.
        Avsak napriek tymto nedostatkom, baroko bolo poslednym velkym celoeuropskym vypatim pozitivnych sil, idei, a hodnot, akosui reakciou, a poslednym velkym obdobim nasich dejin.
        Co sa tyka pokrestancenia Europy- clovek ma vzdy, vinou dedicneho hriechu, istu naklonnost k zlu. A tomu nezabrani ziadne pokrestancenie- a preto tak ako kazdy krestan, i ludske spolocnosti si musia ostrazito strazit cestu viery, ktoru si zvolili.

      • nino napsal:

        Este by som doplnil, ze napriek tomu, v nabozenskych vojnach v tych caoch Habsburgovci presadzovali skor tradicne, vertikalne usporiadanie Europy, cize zachovanie jednoty krestanskej (katolickej) civilizacie, kym uz take Francuzsko viac razilo vlastnu, narodnu politiku, podobne ako protestantske staty. Myslim, ze v tomto bola uz francuzska koncepcia za Krala Slnko hodne mimo tradicneho, stredoveho, ci povedzme habsbursko-barokoveho ponatia.
        A samozrejme, neidealizujem si, ale vazim. V Strednej Europe mali mozno vacsinu protestanti (na Slovensku urcite), ktori bojovali na strane Turkov podla hesla ,,radsej sultan ako papez“. Katolici boli v mensine, vystaveni domacej piatej kolone, a v tureckom ohrozeni- a je obdivuhodne, ze dokazali zvitazit. Ako museli byt zapaleni, horlivi, mysticky, oddani hodnotam, hlboko presvedceni o svojej pravde, ako museli byt skvele organizovani, baroko bojovni (v dobrom slova zmysle), ze dokazali z takej pozicie zvitazit. Ze sa dokazali takto otrepat s renesancnej korupcie, upadku, a slabosti.
        Pekne video, na pohrebe Otta Habsburskeho spievaju hymnu Habsburgov:

        Este podotykam, ze samozrejme, kralovsky absolutizmus a centralizmus odsudzujem. Panovnik neni a nema ulohu byt osvietenskym reformatorom.
        Naopak, prinasa stabilitu a ochranuje Tradiciu krajiny. Tak ako papez, ktory nema konat svojvolne, ale je strazcom Tradicie.
        Preto kral ma vladnuc v zhode s pravovernymi katolickym biskupmi, a v podriadenosti svatej Cirkvi, chranit dogmu viery a nezavislost Cirkvi. A tak prinasat slobodu svojim narodom, regionom, rodinam. Samozrejme, sloboda, ktora sa opiera o zakonnost, spravodlivost, bezpecnost, a socialny zmier, nemennost dogmy, poriadok, a pevne body, akymi su nemennost a nespochybnitelonost katolickej viery, a pevnost autority panovnika.

    • romano napsal:

      Jsou to samozřejmě jenom kdyby, ale pravděpodobně by nedošlo k nástupu nacismu a 2. světové válce. Tím by se přechod k socialismu značně ztížil.
      Jinak Rakousko vinu na rozpoutání války jistě má, ale rozpoutání lokální války je jedna věc a světová válka zase druhá a dokonce ani vilémovské Německo není už tolik považováno za jednoznačného padoucha vzhledem k agresívní politice států Dohody. Vstup USA do války na základě zaranžované záminky je už jen třešničkou na dortu a taky zřejmě podstatným rysem americké zahraniční politiky dodnes.

  2. Pan Contras napsal:

    Ano samozřejmě, Herr Šourek, všichni přece vědí, že Rakousko Uhersko válku nerozpoutalo, to apačský náčelník Geronimo napsal „Mým národům“.

    • Hamish napsal:

      Spíš bych se ptal, nakolik do toho bylo vmanipulováno Německem.
      Trest, který za prohranou válku následoval (kdyby se nezapojily USA, vůbec nemusela prohranou být), mi přijde příliš tvrdý.

      • JM napsal:

        Zrovna u Rakouska-Uherska by ten trest za jeho hříchy v podobě rozpadu podle všeho, byť možná jinou cestou a na trochu jiné celky, proběhl tak jako tak.

      • Hamish napsal:

        To si nemyslím.

      • Pan Contras napsal:

        Spolu kradli, spolu viseli. Když jsme u tohoto ožehavého tématu. K tomu, aby byl někdo dobrým vládcem, nestačí že je zbožný, což bl. Karlovi neupírám. Ve Vídni si mimořádně oddechli, když se zbavili arcivévody Ferdinanda, který byl sice asi méně zbožný, ale o to politicky schopnější včetně ochoty srovnat Maďary armádou. Navíc neprošel na rozdíl od Karla specifickou formací podobnou ničení lidí při prověrkách – totiž sloužením válečné mašinérii o jejíž spravedlnosti sám Karel nebyl přesvědčen a až kdž přišel na trůn poukoušl se pokoutně vyjednávat a pak zatloukal jak malý kluk.

  3. nino napsal:

    Inak, zrovna pozeram pekne video na pocest bitky pri Lepante, bitky, ktora zachranila Krestanstvo, a tiez na pocest Filipa II. Habsburskeho, spanielskeho krala, okrem ineho:

    V podstate s Habsburgovcami odisiel i stary svet. V Rakusku skoncila vlada muzskych clenov habsburskeho rodu Mariou Tereziou, a nasledne jej lotrinsky syn Jozef II. znicil, co sa dalo (a tiez sa nedal korunovat uhorskym a ceskym kralom).
    V Spanielsku Habsburgovci vymreli, a Burbonovci, co prisli po nich rozbehli tiez opatrne osvietenske reformy.

  4. nino napsal:

    Inak, citam zaujimavy text o Maurrasvi, ktory mozno prvy spojil francuzsku reakciu s nacionalizom, su tam i zaujimave myslienky o monarchii:
    http://www.narmyslenka.cz/view.php?cisloclanku=2002080006
    O samotnom Maurrasovi tam je tiez clanok:
    http://www.narmyslenka.cz/view.php?cisloclanku=2002070012

  5. václav napsal:

    Nadšený souhlas. Kromě toho mi vždycky připadalo zvláštní jak málo se svatí králové a jiní vládcové hodili pro vládu z lidského hlediska. Z těch kteří se nás bezprostředně dotýkají bych uvedl jako příklad nejenom blahoslaveného Karla ale i třeba svatého Václava, Jindřicha a Kunhutu, Kazimíra a četné Arpádovce. Kteří jako dynastie dali Církvi a světu největší počet světců a světic. Zdá se že Pánubohu ani nevadilo když svatí vládcové nepřivedli na svět potomky kvůli celibátu, ve kterém žili jako manželé po vzájemné dohodě i svatý Jindřich a svatá Kunhuta a nebo když k sobě vzal jejich děti v mladém věku. Vždycky to dobře dopadlo.
    Baroko považuji především za rakouskou, španělskou a českou záležitost. Což znamená habsburskou. V Německu ho jen tak trochu šolíchali, obvykle pod katolickým vlivem, jako třeba když se saským kurfiřtem stal katolík z Polska a ve Francii měli spíš rokoko. Hravý a dekorativní styl kterému chyběla duchovní stránka a základ.
    Gavrilo Princip by mohl být považován také za oběť atentátu. Byl odsouzen ke směšnému trestu, jako nezletilý a měl si ho odsedět v Terezíně. Velitel pevnosti se těšil že tam bude mít zajímavého člověka ale shledal ho natolik hloupým že nechápal jak mohl něco studovat. Zanedlouho umřel na tuberkulozu. Odpočinutí věčné dej mu ó Pane a světlo věčné ať mu svítí. Ať odpočívá ve svatém pokoji. Amen. Na to aby okradli Ferdinandovy sirotky musel náš parlament vydat zvláštní zákon, nebyli Habsburkové. Smutné je že dodneška pana arcivévodu tupí někteří průvodci na Konopišti a to i před Němci a Rakušáky. Kterým tak ukazují českou bestii v plné kráse. V den atentátu si jistý bezvýznamný Rakušan zapsal do deníku že jde o nejšťastnější den jeho života. Největší ochránce slovanů byl zavražděn slovanským fanatikem. Nic už nám nestojí v cestě. Nějaký Adolf Hitler to byl.

  6. MS napsal:

    Tak jsme si kopli do srbského nacionalismu. Jak moderní, že? To oni nám zničili skoro ráj na zemi.

    Podívejme se blíže na Balkán 19.století, který právě za cenu vysokých stotisícových ztrát osvobozuje Rusko od turecké nadvlády. Rakousko si tak přišlo v r 1875 Berlínskou dohodou s Tureckem na jih Bosny a roku 1908 anektovalo zbytek. Proti vůli Ruska a také Srbského království, které v tom vidělo svoje ohrožení. Ale velmoci expandují cestou nejmenšího odporu, jak to vidíme i dnes. RU se tedy zvětšovalo jiho východním směrem , ne směrem severním jak by si Češi mohli přát, aby dostali zpět Lužici či Slezko.

    Nespokojenost vyvolal krok RU i mezi obyvateli Bosny, kteří se sotva vymanili z mnoha set letého tureckého útlaku a krok Rakouska hodnotili jako další okupaci. Proto vznikla mimo jiné i organizace Mladá Bosna, sdružující bosenské Chorvaty , muslimy a taky Srby. Mezi nimi byl i Gavrilo Princip, který se narodil roku 1894 jako 4. z 9 dětí pošťáka ve vesnici Velestovo v chudé oblasti Bosny. V únoru 1912 se Gavrilo zúčastnil protirakouské demonstrace v Sarajevu , za což byl vyhozen ze školy. V létě 1912 chtěl pak vstoupit do srbské armády, která právě bojovala s Tureckou říší, ale byl odmítnut protože byl “příliš malý a slabý”. (…) Hned poté vstoupil do organizace Mladá Bosna, kde chtěl slovy historie “vykonat něco vyjímečně hrdinského, aby dokázal že stejně dobrý jako ti ostatní”. Tomuto spolku se rozhodla pomoct Černá ruka působící v Srbsku. Což byla organizace která stála už za atentátem na srbského krále Alexandra (!!!) v roce 1903. A pokusila se o atentát na France Josefa v roce 1908. Gavrilo a spol. od nich na území Srbska dostali výcvik, revolver, bomby a kapsle s jedem na tuto sebevražednou misi. Když se plánu na atentát dozvěděl srbský premiér Nikola Pacic, vydal přikaz k jejich zatčení, který ale ten byl ignorován. Gavrilo a spol. byli přesvědčeni, že zabitím Habsburka zajistí Srbsku nezávislost ohrožovanou Rakouskem.

    František Ferdinand d’Este přijel do Bosny na vojenské manévry, které se konaly poblíž srbských hranic (Srbové to považovali za vyhrožování). Ferdinand věděl, že jede na žhavé oblasti, ale opatření jeho cesty tomu neodpovídala. Po inspekci nemocnice v Sarajevu se kabriolet vydal do ulic plných davů lidí. Kde na něj čekali i spiklenci. Když se přiblížilo auto s následníkem, prvním atentátníkem na řadě byl bosenský muslim Muhamed Mehmedbašić, ten ale psychicky selhal, protože za ním stál policajt. Podobně dopadlo i dalších jeho 5 kamarádů. Jen jeden hodil bombu , která způsobila hlavně zmatek .Auto se tak omylem octlo před kavárnou ze které právě vycházel Gavrilo a ten nezaváhal. Zastřelil vévodu a chtěl i generála, ale nechtě zasáhl Sophii. Po atentátu Princip následující instrukce otočil zbraň proti sobě, ale k dokonání sebevraždy mu zabráni muž z obecenstva stojíc za ním. Gavrilo pak zemře tvrdě vězněn v Terezíně.

    Odpovědnost za atentát Rakousko svedlo na srbskou vládu, což bylo jen výsledkem dlouhodobého nepřátelství. Vzešla však otázka, má-li se rozpoutat větší konflikt. To záviselo na postoji Ruska (poskytne-li Srbsku pomoc). Probíhala tedy diplomatická jednání. 25th July, 1914 Rakousko dalo Srbsku ultimatum, podle kterého Srbsko musí povolit vyšetřování RU na Srbském území a vydat atentátníky k soudu do Vídně. Srbsko váhalo s tím že by šlo o porušení jeho suverenity a ústavy. Později je vydalo ale (z pohledu RU) bylo už příliš pozdě. Když už bylo Srbsko téměř ochotno ultimatum přijmout, tak Rakousko – Uhersko vyhlásilo částečnou mobilizaci (26.7.1914) a dva dny na to vyhlásilo RU Srbsku válku. RU císař vydal manifest „Mým národům“, v němž prohlásil, že si válku nikdy nepřál. Uplný dnešní humanista…

    Rakouská generalita v bílých rukavičkách, v domnění, že Srby v krátké době pokoří,tak čekala válku charakteru 19.století. Asi něco jako proběhlo před pár desítkami let u Jaroměře. Kde největší škoda ve vesnici po prusko-rakouského střetu byli 3 zbořené domy a několik poškozených střech (no považte!). Armády proti sobě stáli ve vzdálenosti 1,5 kilometru na kopcích. Na třetím kopci stálo občanstvo a pozorovalo válečnou show….

    Atentát taky vyvolal v Evropě vlnu anti pravoslavných nálad, ačkoliv samotní bosenští Srbové bojovali a umírali za Rakousko Uhersko v Galicii a Tirolsku. Černá ruka byla v Srbsku obviněna z vyvolání války a její vedení bylo v r 1916 zatčeno a o rok později popraveno. Takže tak pohly dějinami „nevládní organizace“.

    Srbové bezpočtukrát v historii dokázali, že jsou více než kterýkoliv jiný národ hrdí a svobodymilovní a že se za žádných okolností nikomu nepokoří. Nepokořili se ani Turecku, ani Rakousko-Uhersku, ani Německu, ani USA a NATO, ani nikomu jinému. V Srbsku by se vždy mohl zapálit plamínek svobody, který by se mohl rozšířit po celém světě. Proto je třeba tuto zemi zcela zeslabit, rozdrobit, ponížit a očernit.

    • Hamish napsal:

      Máte recht, Srbové jsou dobrodinci lidstva, spása Evropy. Co dím Evropy, světa.
      Tak a příště prosím bez toho srbského nacionalismu. Jakkoli mám pro Srby slabost, tyhle vaše glorifikace mi přijdou až příliš jednostranné. Hájit vraždou dvou lidí s poukazem na údajnou koloniální politiku R-U…uf.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: