Tomáš Halík by měl odejít z Univerzity Karlovy

Skutečnost, že knihy Tomáše Halíka nejsou odbornými publikacemi, považuji za evidentní fakt, o kterém lze stěží pochybovat. Existují určitá kritéria kladená na odborné publikace. Texty, která tato kritéria nesplňují, nejsou odbornými publikacemi. Knihy Tomáše Halíka tato kritéria ani v nejmenším nesplňují. Ergo odbornými publikacemi nejsou.

Proto se mi zdá podivné, že Tomáš Halík přes zcela evidentní fakta budí dojem, jako by na vědeckosti svých publikací trval. Když jsem upozornil na skutečnost, že se v Rejstříku informací o výsledcích pod kolonkou monografie nacházejí Halíkovy knížky, které zcela zjevně žádnými odbornými monografiemi nejsou, označil můj názor za „trapně diletantský“ a dovolával se toho, že obdržel za publikace řadu cen, ačkoliv je zřejmé, že udělení ceny nikterak nesvědčí o vědeckosti či nevědeckosti dané knihy. Když se dozvěděl, že RVVI zpochybnila vědeckost jeho prací a že její předseda dokonce předpokládá, že budou z rejstříku RIV vyřazeny, odmítl tomu uvěřit s odkazem na to, že by se jednalo o „nekvalifikované rozhodnutí“.

Trvá snad Halík na tom, že rozhovor, který vedl s Janem Jandourkem, je odbornou publikací? Pokud ano, pak se Halíkův názor dá nazvat trestuhodnou neznalostí, pokud jej myslí vážně, nebo neuvěřitelně cynickým pokrytectvím, pokud si je vědom skutečného stavu věci. Ať je tomu tak či tak, jednoznačně se jedná o důkaz Halíkovy nekompetence zastávat místo profesora Univerzity Karlovy. V prvním případě je zřejmé, že Halík netuší, jak má vypadat odborný text, a je tudíž nezpůsobilý vedení bakalářských, diplomových a disertačních prací. Druhý případ svědčí o jeho naprosté nekompatibilitě s elementární vědeckou etikou, což v konečném důsledku také znamená nekompetenci k vykonávání pedagogické profese.

Myslím si, že by Tomáš Halík měl odejít ze svého místa na Univerzitě Karlově. Nejen proto, že jeho publikační činnost naprosto nevyhovuje nárokům kladeným na profesorskou pozici, ale také proto, že si toho buď není vědom (a nezná tedy elementární základy vědeckého publikování), nebo proto, že se to snaží zakrývat (a je tedy v rozporu s vědeckou etikou).

Jiří J. Stodola

16 reakcí na Tomáš Halík by měl odejít z Univerzity Karlovy

  1. jjstodola napsal:

    V českém rozhlase Halík tvrdil něco v tom smyslu, že kritéria, která jeho knihy nesplňují, jsou určena pouze pro přírodovědecká díla a nedají se aplikovat na díla filosofická. To je samozřejmě naprostý nesmysl. Filosofické dílo může stejně dobře jako přírodovědecké obsahovat výsledky původního výzkumu, metodologii, být recenzované, mít formální náležitosti jako seznam použité literatury, bibliografické odkazy, cizojazyčný abstrakt atd. Řada děl z oblasti filosofie i teologie, které jsem měl v ruce, nemá problém s tím splňovat tyto požadavky. Halíkovy knihy je nesplňují ani v nejmenším. Samozřejmě to platí i pro dílo Freuda a Junga, na které se Halík odvolával. Není žádný důvod Freuda a Junga považovat za vědce, jakkoliv je jejich dílo vlivné.

    • JakubAlbert napsal:

      Nemám představu, jak vypadají původní práce Junga a Freuda. Psali něco jako vědecké články? Rozhodně se ale nejedná o aplikování dnešních pravidel na díla hluboké minulosti, jak píše pan Pospíšil. Tyta pravidla jsou podstatně starší než oba pánové. Mám před sebou článek z chemického časopisu z roku 1887, který splňuje všechna „dnešní“ pravidla včetně citací literatury.

      • Mirek napsal:

        Tahle přísná formální kritéria (jako jsou citační) se ale šířila od přírodovědy k humanitním oborům. Jung a Freud v určitém smyslu vědci jsou, založili tradice, jejichž pokračovatelé (nebo dokonce vyznavači) už píšou práce splňující i ty formální parametry, dělají oboustranně slepé výzkumy apod. Minimálně jsou tedy vědci v tomto smyslu: že přišli s něčím novým, co založilo nějaký proud či výsledky výzkumů, které dnes za vědecké považujeme. Jestli se to stane i Halíkovi, těžko říct, ale nezdá se mi… Ono je to docela problém: v humanitních vědách většinou tak vědecky tvrdé a v praxi použitelné výsledky výzkumů nevznikají, většina prací splňujících formální kritéria jde přímo do archívu a nikdo po nich ani neštěkne – takže fakt, že Halíka venku překládají a citují (pozitivně hlavně), roli hraje…z hlediska významu a dopadu českých humanitních věd na vývoj světových humanitních věd. Na druhé straně, Jirka má samozřejmě pravdu v tom, že kritéria RIVu to nesplňuje. Nejschůdnějším řešením by asi bylo (což se ale myslím i trochu dělá) sledovat kromě RIVu prostě i citační index autora, a podle toho taky přidělovat katedrám peníze. Tím by se to zohlednilo. Pokud bude mít Halík venku citační index ve vědeckých pracích (hlavně asi humenitních) třeba 10000 a z toho třeba poměr kladných kontextů té citace (nevím, zda se to ve vědě nějak sleduje, Jirko? – když jsem pracoval v mediální analýze, dělali jsme to běžně) 9:1, a třeba – teď plácnu – Jirka Fuchs 12 a poměr 1:3, tak je prostě jasné, o kolik víc dostane v téhle kolonce UK a kolik CEVRO (respektive příslušné katedry). K tomu by asi mohl napsat něco Jirka Stodola jako expert: jak je to se zohledněním citovanosti?

      • Mirek napsal:

        Ono to totiž má docela vliv i na další věci, jako je třeba přijímání studentů na postgraduály v zahraničí apod.: když to venku doporučí Halík, má to výrazně větší váhu a renomé a student větší šanci na přijetí, než když to doporučí nějaký ťunťa, který ty formální kritéria přitom klidně splňuje levou zadní. A teď se nevyjadřuju k faktické hodnotě Halíkova díla: obecně si myslím, že moc vysoká není, ale občas jsem u něj – v tom málu, co jsem od něj četl – na zajímavý postřeh narazil.

      • jjstodola napsal:

        RIV citovanost nezohledňuje, není tedy zohledněna ani při příjmu financí. Na Web of Science jsem našel pouze dvě publikace (články), jejichž autorem/koautorem je Tomáš Halík. Citovány nejsou ani jednou. V databázi Scopus se nachází pouze jedna z výše zmíněných.

        Na Google Scholar, což ovšem nelze považovat za seriózní databázi, Halíkovy knížky jsou (jsou tam i články, co jsem psal pro Te Deum) a nějaké citace mají, jenže Google Scholar není zdroj, který by umožňoval něco skutečně zhodnotit.

        V databázi ATLA Religion database jsem našel 6 textů, jejichž autorem je Tomáš Halík. Kde jsou přístupné plné verze těchto článků, je možno konstatovat, že opět nejde o odborné texty, ale spíše o eseje, zprávy. Identický článek se nachází ve dvou zdrojích – jednou anglicky, podruhé německy.

        Nutno konstatovat, že body za zahraniční článek může člověk získat pouze, je-li daný časopis evidovaný databází Web of Science nebo Scopus.

      • Mirek napsal:

        To je fakt docela slabota – čekal jsem trochu, že toho bude mít víc, když je kolem něj tolik slávy :-)

  2. Michal Kretschmer napsal:

    Myslím, že Halík asi nejen „netuší, jak má vypadat odborný text“, ale neví, co je věda; že je to poznání z příčin a uspořádání předmětu vědy o definic a úsudků z nich postupně odvozovaných či uspořádání faktů do jistého řádu a ukázání souvislostí mezi nimi. Doporučuji Josef Gredt: Základy aristotelsko-tomistické filosofie, str. 111 až 117. Tomu se nelze divit; Halík totiž, jak jsem psal na stránkách http://www.stjoseph.cz/, totiž přímo nenávidí thomistickou metafysiku.

    Halíkovy knihy představují jen volně na sebe navazující eseje. Je to asi tak, kdyby nějaký zoolog napsal knihu o životě zvířat a byly tam např. náhodně zvolené kapitoly o cvrčcích, vosách, žížalách, sumcích, zmijích, orlech a gorilách.

    Jak potom vypadají diplomové práce, které vede, nevím, ale jejich vědeckost bych neočekával.

    Ale celý spor se zatím vedl pouze o formální stránce jeho publikací; jinak to asi ani nešlo v tomto (v lepším případě názorově neutrálním“) státě. Omyly v jeho textech jsou jasné, ale v katolickém prostředí by s měla vést debata a případný důkaz, že jsou tam i přímé herese.

  3. václav napsal:

    Otázka je jestli považujeme křesťanskou filozofii, theologii a náboženskou literaturu za odbornou a nebo ne. Pokud má někdo nějaké výhrady vůči monsignoru Halíkovi tak považuji zrovna tenhleten způsob jak to vyjádřit veřejně a tváří v tvář těm kteří hledají Boha, bezvěrcům a nepřátelům křesťanství za krajně nešťastný. Říct jim tak že patří náboženská literatura mezi pohádky kterými se soudný člověk nezabývá a víra je opakem vzdělanosti. Říct jim že nepatří na solidní vysokou školu. Takhle to mnozí z nich pochopí a s chutí to použijí proti každému kdo se pokusí hlásat Evangelium. Právě tak nešťastnými mi připadají kreslené vtipy o Svatém otci. Kromě toho je monsignor Halík čestný papežský prelát, důvěrně známý nejméně dvěma svatým otcům.

    • Michal Kretschmer napsal:

      Matete tu dva pojmy: odborná a vědecká literatura. Halíkovy knihy a některé jeho články, přestože s jejich obsahem nesouhlasím, představují odbornou literaturu, která se zabývá různými thematy. Nejsou však literaturou vědeckou, neboť jim chybí, jak jsem tu již psal, vyvozování závěrů z příčin a uspořádání předmětu vědy o definic, úsudků a faktů z nich do jistého řádu a ukázání souvislostí mezi nimi“. Kdyby Ignác vydal výběr článků z Duší a hvězd, také to nebude věda, i když jsou mezi články odborné.

      I nevěřící se zdravým rozumem může chápat, že útok na jednoho představitele náboženství, tedy Halíka, není útokem na náboženství jako takové, tak jako upozornění na zločiny jednoho cikána není globálním útokem na všechny cikány.

      To, že Halík je „čestný prelát“ nic neznamená; špatné příklady máme i u výše postavených prelátů, dokonce u papežů.

      Kreslené vtipy nejsou zdůvodněná kritika, ale spíše iracionální zesměšňování. Papeže lze kritizovat, ale ne touto formou.

    • jjstodola napsal:

      Křesťanská filosofie a teologie může patřit zcela bez problémů mezi odbornou a vědeckou literaturu, když dodržuje kritéria, která se s odbornou a vědeckou literaturou pojí (není to žádný problém, existuje řada filosofických a teologických děl, která jsou vědecká). Halíkův problém spočívá v tom, že je zcela mimo tato kritéria.

      Nemyslím si, že je Halík dobrým evangelizátorem. Naopak domnívám se, že svým přístupem dělá více škody než užitku. Nicméně i kdyby dobrým evangelizátorem byl a jeho díla byla pro katolickou církev užitečná, neznamená to automaticky, že jsou odborná či vědecká.

      • O tom, že Halíkovy knihy nenaplňují charakter vědeckých publikací, není pochyb. Osobně bych to ale nepřeceňoval, protože nebezpečí vidím v něčem jiném. Já nepovažuji za to nejhorší fakt Halíkova profesorského působení na fakultě, kde téměř všichni vyučující jsou orientováni protikatolicky nebo „katolicky modernisticky“, ale v jeho pastoračním působení jako katolického kněze a duchovního vůdce katolického studentstva. Tuto pozici by měl prioritně opustit, to, že přednáší na fakultě, bych vzhledem k tomu, že absolutní většina vyučujících je orientována nekatolicky nebo protikatolicky, nepovažoval až za takovou tragédii. To, že Halík vystupuje jako katolický kněz, ačkoliv svým smýšlením jím rozhodně není, znamená mnohem horší nebezpečí pro katolíky v Čechách a na Moravě, ty jeho „katolicko-buddhistické“ blasfémie u sv. Salvátora s voňavými tyčinkami aj., to je opravdový skandál. Tady jsou ale „na tahu“ jeho církevní představení.

  4. Lubomír Štula napsal:

    Tady se nevede diskuze o tom, zda křesťanská filozofie, teologie a náboženská lituratura patří mezi literaturu odbornou nebo ne. Spor není o obsahu, ale o skutečně vědeckém zpracování. Tak to jsitě každý soudně uvažující člověk chápe.
    Za nešťastné pokládám to, jestliže hledající Boha nenajdou nic lepšího než to, co o něm píše mons.Halík.

    Jiří

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: