Bolestné absurdno

Minulý měsíc unesli muslimští nájezdníci ze sekty Boko Haram něco přes 250 křesťanských studentek z dívčího gymnázia v Chiboku v Nigerii. Jistě jim přitom pomohlo, že multikulturně korektní nigerijská vláda si hýčká v řadách ozbrojených sil umírněné muslimy, kteří ovšem všichni asi tak umírnění nebudou – Boko Haram má o armádních plánech a operacích natolik přesný přehled, že i ti velitelé, co chtějí s jejími akcemi něco dělat, jsou zpravidla zcela bezmocní.

Příliš slabá a ohleduplná vláda muslimsko-křesťanské Nigerie tedy nebyla schopna zabránit nájezdu a vyplenění internátu, ani následně dopadnout únosce a osvobodit dívky, takže s výjimkou skupiny dívek, co dokázaly uprchnout samy, je přes 250 křesťanek v rukou sekty, která je po cca 240 korunách „za kus“ rozprodala mezi své bojovníky a příznivce, kterým teď mají sloužit jako „manželky“ (rozuměj sexuální otrokyně). Část skončila na muslimském severu Nigérie, část si ale jejich noví páni dovezli do svých zemí (převážně Čadu a Kamerunu), kde si hodlají svých nových majetků v klidu užívat.

To ale české křesťany a jejich duchovní příliš nezajímá. Ti se spíše starají o to, zda policie při svém zásahu v Praze v modlitebně muslimů nepostupovala příliš bezohledně a při (patrně oprávněném a zcela korektním) zatýkání neranila city tamních věřících, nebo tento zásah už předem odsuzují a označují za neadekvátní. A pro takovéto blbosti nemají čas řešit skutečné problémy – například to, co se děje křesťanům v muslimských zemích. Někdy si říkám, že takový Tomáš Halík by si zasloužil prožít minimálně rok v Pákistánu, Afghánistánu či na severu Nigérie. A ne jako host vlády ve speciální opevněné čtvrti pro cizince, ale v malé křesťanské osadě v převážně muslimské oblasti.  Pokud by to přežil (o čemž pochybuju), třebas by přitom pochytil alespoň špetku zdravého rozumu a soudnosti.

Když u nás policie přijde do modlitebny zatknout zločince (který tam je a zatčení si s nejvyšší pravděpodobností zaslouží), muslimské státy protestují a křesťané se starají o city muslimů. Když muslimové (podporovaní muslimskými státy v okolí) unáší křesťanské studentky a dělají z nich sexuální otrokyně, protestují křesťanské státy? A co říkají afričtí „umírnění“ muslimští vůdci, bez jejichž přinejmenším tolerance (ale častěji dokonce podpory) by Boko Haram vůbec nemohla existovat a operovat? Kdo se zeptá sousedů Nigerie – Kamerunu a Čadu, jak zasáhnou proti tomuto dění, kdo požene tamní regionální muslimské vůdce k odpovědnosti za podporu vraždění a sexuálního zotročování?

Co si má slušný člověk pomyslet o křesťanských vůdcích, co se více starají o (neopodstatněně) dotčené city nepřátel, než o život a základní důstojnost svých souvěrců? Co si má slušný člověk pomyslet, když srovná aktivity muslimských zemí, co se svých souvěrců zastávají i v pitomostech a neprávu, a aktivity křesťanských zemí, které kašlou na své souvěrce i tam, kde jde o život a ostatní nejzákladnější lidská práva?

Vzpamatujme se, křesťané!

Ignác Pospíšil