Na tuto sobotu přidáváme ještě jednu ukázku z mariánské poesie R.D. Jana Dokulila (1910-1974), jehož 40. výročí úmrtí jsme si připomněli před týdnem.
Zvěstování
Čas jehněd, oblaků a modrých požárů
a dole šeptající ústa vlažné hlíny!
Ze spánku mluvila svá slova nejsladší
a ruce kořenů protrhly mušelíny
závojů nehybných, jež léta převeliká
utkala ze stébel a z brázd a z lýka.
Už žhaví ocel svítání a čepel slunečná
slov Gabrielových peň duše v hloubce štípí.
Hnulo se lůno vzdušné pokory
a šumot včel si chystá nitro lípy.
Přichází tiše den, a bosou nohou kráčí,
kdy se Pán podívá vlídně i na bodláčí.
Číst zbytek příspěvku »