Jakou barvu má Národní demokracie?

01/05/2014

F. K. Ladislav

Ne Bruselu – Národní demokracie, jak se pojmenovala kvůli volbám do Evropského parlamentu, aby bylo zjevné, s jakými pohnutkami jde do volebního klání, se hlásí ke křesťanské historii Evropy, ctí křesťanské tradice. To není málo, i když to nemá explicitně uvedeno v názvu, což může určitě leckomu chybět. Domníváme se totiž, že křesťansko-demokratické strany jakékoliv pojmenování tohoto typu natolik zprofanovaly, že je lépe zvolit název víceméně neutrální. V našem případě byla volba jasná, když je možno navazovat na prvorepublikovou Národní demokracii.

Je to návaznost bez kontinuity, která byla přetržena nacistickým a komunistickým režimem. I doba pokročila a my stojíme před novými výzvami a novými hrozbami. Evropa už není křesťanská, pomalu vymírá, ztrácí svou národnostní identitu, otvírá se cizím ideologiím a náboženstvím. Křesťan nemůže v tuto chvíli stát stranou, i když rozumím těm, co se chtějí od politiky distancovat. Je to jistě jejich právo a pokud naše snahy o zastavení devastace kulturního a morálního dědictví našich předků podpoří vroucími modlitbami, tak hurá! Jak píše svatý Pavel: Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Číst zbytek příspěvku »

Reklamy

Národní demokracie se vybarvuje

24/04/2014

Strana Ne Bruselu – Národní demokracie se začíná vybarvovat a nutno dodat, že jsou to barvy ne zrovna veselé. Ve svém článku k jejímu vstupu na scénu jsem napsal, že „čas ukáže, zda se Národní demokracie stane dlouhodobě funkční alternativou, či zda bude v budoucnu nutné založit nějaký jiný subjekt.“ Bohužel se musím začít ptát, zda může být alternativou byť i jen pro tyto volby…

Nejde jen o to, že pan Bartoš vede stranu i své vystupování zcela mimo nějaký racionální rámec zdravého rozumu (nemám na mysli jen jeho články a tiskové zprávy, které na mne místy působí jako výtrysk čirého šílenství, ale třeba i poněkud přehnané rusofilství a proputinovství). Vybarvila se nám i dvojka na kandidátce strany… Číst zbytek příspěvku »


Křesťanský volič a národní demokraté

24/02/2014

David Hibsch

V minulých týdnech na naší politické scéně vykrystalizovala nová euroskeptická strana NE Bruselu – Národní demokracie (ND). I když spíše by se dalo říci staronová, neboť jde o následovnici (převtělení) strany Právo a spravedlnost. Změnila však nejen jméno, ale i vedení, vystupování a (částečně) i ideologii, takže je spíše stranou novou, než jen trochu pozměněnou. Klíčová otázka zní: Máme se my, konzervativní/křesťanští euroskeptici, z toho radovat?

Konzervativní euroskeptičtí voliči mají již dlouho jeden zásadní problém – nemají v eurovolbách koho volit. Přitom dnes, po tom, co „eurooptimistické“ strany předvedly za ukrajinské krize, se potřeba přijatelné euroskeptické strany jeví čím dál naléhavější, neboť eurohujerismus je, jak nám teď bylo názorně oddemonstrováno, neoddělitelně spojen s politikou, kterou slušný člověk podporovat nemůže.

Nová strana by snad mohla být zvažovatelnou alternativou, nicméně není to tak jednoduché, protože nový subjekt má přes svá velká pozitiva (program, někteří kandidáti do Europarlamentu) i četné a velké slabiny, které se nedají jen tak přehlédnout… Číst zbytek příspěvku »


Katolíci a volební blok Hlavu vzhůru!

09/10/2013

Jana Bobošíková

Michal Semín ve svém příspěvku, nazvaném „Proč nalézají neomarxisté v boji proti Akci D.O.S.T. stoupence i v katolickém táboře?“, reagoval na některé názory, vyslovené v diskusi pod článkem „Záměrná sprostota nebo nižší inteligence?“ Protože této diskuse jsem se také zúčastnil, pokládám za svou povinnost na článek Michala Semína odpovědět.

Hned na začátku bych chtěl vyslovit nesouhlas s nespravedlivým názvem článku Michala Semína – ve zmíněné diskusi se, pokud vím, nevyskytl žádný „stoupenec“ neomarxistů; tyto stoupence můžeme zato nalézt na kandidátních listinách Hlavu vzhůru! (již byly uvedeny příklady dam Bobošíkové a Volfové, které prý své názory – jak ujišťuje Michal Semín – změnily, ovšem ten, kdo sleduje dosavadní činnost obou političek a krkolomné zvraty, kterých jsou ve svém ušlechtilém boji za získání státního příspěvku schopny, tomu sotva uvěří).

K úvodní dlouhé pasáži o webu Monarchia Catholica (s jehož myšlenkovými východisky se neztotožňuji) bych poznamenal jen tolik, že nesdílím obdiv k úpadkové liberální rakousko-uherské monarchii, přesto však nepochybuji o tom, že i toto úpadkové Rakousko-Uhersko bylo pro katolíka a konzervativce pořád neskonale lepší eventualitou než první republika a slabý „konstituční“ císař František Josef I. lepším vladařem než neblahý Tomáš Apostata, nemluvě již o krvelačném zločinci Edvardu Benešovi. Nesdílím ovšem také „němcožroutskou“ nenávist, která je jedním z motorů činnosti celého klausovského tábora a ke které se bohužel hlásí i někteří „vlastenečtí“ katolíci z tohoto tábora; nepovažuji ji za křesťanskou a pokládám ji za větší nebezpečí než proněmecké články na málo navštěvovaném webu. Číst zbytek příspěvku »