Jak by měla vypadat konzervativní politika

13/02/2014

Dopředu musím avizovat, že nehodlám propagovat podobu pravicové, konzervativní strany, kterou nám dvacet let předvádí ODS a její nepovedené dvojče TOP 09. Zvláště se musím distancovat od slovního spojení liberálně-konzervativní, které se asi běžnému diváku televize vybaví při vyslovení pojmu pravicová politika. Že jde o protimluv, nám před pár dny názorně předvedli dva zástupci obou táborů, pánové Hájek a Pajonk. Zatímco prvně jmenovaný pojmenoval věcně a fundamentálně rodinu jako společenství muže a ženy, druhý trval na tom, že do soukromých vztahů nikomu nic není, a že tedy nechť klidně spolu žijí dva homosexuálové. Pravdu, nijak nezasahující do práv jiných, měli v podstatě oba. Nebýt ovšem státních garancí ve věcech zákonných práv a povinností rodiny. Jelikož je v poslední době rodinné právo zevrubně redefinováno, i neškodný a v zásadě správný liberální názor na soužití dvou lidí je tím znehodnocen do té míry, v jakém stádiu je destrukce posvátného svazku manželského.

Konzervativní paternalismus jako slepá ulička

Po roce 1989 se nám, žel Bohu, rozvinula správa věcí veřejných jen a pouze levicovým směrem. Z důvodů, dodnes nevyjasněných, nebyl učiněn rázný soud nad komunistickými zločinci; soudruzi v KSČ i ti bývalí ve stranách ostatních měli nadále možnost ovlivňovat chod společnosti. V ekonomické sféře to bylo ještě markantnější. Vzpomínám na nesmyslná výběrová řízení z roku 1990, ve kterých se hledalo spousta nových ředitelů do podniků. Hlavní podmínkou v nich byla manažerská praxe minimálně pět let.

Jakoby se zde, relativně velmi rychle, vysublimoval demokratický systém, ve kterém se střídají u moci pravice a levice. Mám na mysli strany ODS a ČSSD. Že šlo ve skutečnosti o dvě varianty téhož dokládají nespočetné koalice na komunální úrovni a též, jako vejce vejci si podobny, mnohé finanční skandály. Na celostátní úrovni to dokonce někdy zašlo tak dalece, že levice byla pravicovější než pravice. Vzpomeňme kupříkladu rychlou privatizaci bank, do které se vládám Václava Klause vůbec nechtělo, a jež zmákla, s nezbytnou a mediálně vděčnou vojenskou přepadovkou v IPB, vláda Miloše Zemana. Číst zbytek příspěvku »

Reklamy

Naši noví Hitlerové

27/08/2013

Člověk může dnes už jen zírat, co všechno si vrcholní představitelé Západu nedovolí, jak samozřejmě a nenuceně se stávají trapnými Hitlerovými epigony a s naprostým klidem podporují a páchají válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Tytéž zločiny, za které byli souzeni a odsouzeni nacisté Norimberským tribunálem a za které jsou ještě dnes souzeni např. představitelé Srbů a Chorvatů z časů válek v bývalé Jugoslávii.

Obama, Kerry, Hollande, Cameron a další nejenže zcela nepokrytě páchají zločin přípravy útočné války, ale i metody, které k tomu používají, jsou vpravdě hitlerovské (či stalinovské, chcete-li). Nikdo příčetný přece nemůže věřit, že chemické zbraně nasazené v Sýrii použili Asadovi vojáci. Proč by to dělali, když válku zatím jasně vyhrávají a tento incident jim může jedině uškodit? Číst zbytek příspěvku »


Obama těsně obhájil

07/11/2012

Barack Obama

Velmi těsně obhájil Barack Obama své setrvání v prezidentském úřadu a ani jinak se vlastně nic nezměnilo…

Asi nejlépe to shrnuly The Washington Times, podle kterých mají USA za sebou „miliardové volby, které nerozhodly ani jednu jedinou zatracenou věc: demokraté mají dál Senát, republikáni Sněmovnu a Bílý dům zůstává v rukou demokrata, který nemá mandát k naprosto ničemu…“ Takže jediným výsledkem jsou „čtyři další roky bez naděje na změnu…“ (Více anglicky ZDE).

Bohužel to není tak jednoduché, protože Obamovo přežití, byť hubené, nezůstane bez vážných následků… Číst zbytek příspěvku »


Je to v úhlu pohledu

08/09/2012

Média napříč světem básnila nad projevem Billa Clintona při představení Baracka Obamy coby staronového stranického kandidáta na post prezidenta USA, který údajně vyděsil republikány a Obamovi vyhrál volby. Nu, na naprosto nekritický obdiv mediálních expertů vůči Clintonovi i Obamovi jsem už zvyklý.

A protože oni to neudělají, dovolím si vám stručně a snad i výstižně ukázat, jak vidí nejen průměrní republikáni, ale rovněž i velká část nezávislých voličů, onen báječný Clintonův projev a projev Barracka Obamy. A jak ho časem, až vystřízliví, uvidí i nejeden inteligentní demokrat… Číst zbytek příspěvku »


Setkání v Bělči

06/06/2012

Při nedělní mši byla obsazena i předsíň.

Uplynulý víkend jsem strávil v Bělči, kde proběhlo setkání přátel Institutu sv. Josefa, časopisu Te Deum a Kněžského bratrstva sv. Pia X. V tomto příspěvku bych si dovolil trochu o této akci poreferovat, nicméně zdržím se podrobnějších popisů přednášek: jednak je Institut sv. Josefa časem zveřejní, jednak jejich poměrně podrobné výtahy naleznete v konkurenčním popisu setkání z klávesnice Ney Brkičové. Tak proč to zdvojovat.

Setkání se letos uskutečnilo v Bělči v „areálu Jana Ámose Komenského“, který patří evangelíkům. Přiznám se, že jsem si tu zajímavou ironii řádně vychutnával… Číst zbytek příspěvku »


Mlčet znamená prohrát

28/05/2012

Jednou z hlavních povinností církve je hlásat Evangelium a Pravdu. Neustále, vhod i nevhod, protože mlčení křesťanů je vítězství nepřátel Pravdy. V současných neblahých časech si tento fakt, Lvem XIII. důrazně připomínaný v jeho encyklice Sapientiae christianae, připomínáme obzvláštně bolestně. Bolestně, protože církev už příliš dlouho mlčí a lže, což přineslo své hořké plody. Proto nyní sklízíme jednu porážku za druhou v boji s nepřáteli Pravdy, kteří se ani nemusí příliš namáhat, protože jen sklízejí plody dřívějších vítězství, ktará dostali příliš lacino… Číst zbytek příspěvku »


Případ Čchen Kuang-čcheng nemůže skončit dobře…

02/05/2012

Čchen Kuang-čcheng

Případ čínského lidskoprávního aktivisty Čchen Kuang-čchenga a jeho vývoj nám dává mnoho užitečných informací o Číně i administrativě prezidenta Obamy. A je nutno říci, že jsou to informace veskrze negativní. To sice málokoho informovaného překvapí, nicméně alespoň získáme podrobnější pohled…

Předně je skutečnost taková, že Čína je jedna z nejbarbarštějších zemí současného světa, v níž vládne zločinný a naprosto neakceptovatelný režim. Čchengův případ je mimořádně křiklavým důkazem této skutečnosti. Slepý lidskoprávní aktivista a právní samouk, který získal slávu jako bojovník proti některým extrémně barbarským výstřelkům politiky jednoho dítěte, především pak nuceným potratům a nuceným sterilizacím, dlouhodobě čelí i s celou svojí rodinou perzekuci, která si nezadá s praktikami nacistů. Číst zbytek příspěvku »