Tento článek obsahuje z dokumentačních důvodů obrázky, jejichž shlédnutí nelze doporučit dětem ani citlivějším povahám. Vlastně jejich shlédnutí nelze doporučit nikomu, nicméně autor dospěl k názoru, že bez jejich začlenění by nebylo dost dobře možné utvořit si představu o zrůdnosti díla autora, kterého pan Schwarzenberg tak podporuje.
Ignác Pospíšil, šéfredaktor
Nechci vás tímto dotazem nikterak provokovat. Nechtěl už jsem presidentské volby nijak komentovat a zapojovat se do debat, neb to nemá smysl, ale toto je tak závažné, že činím výjimku.
Zajímalo by mě, co říkáte, milí katolíci a voliči Karla, na to, že pan Schwarzenberg podpořil „umělce“, jehož „dílo“ je postaveno především na rouhání, a jestli to nějak ovlivní Váš postoj ke Karlovi.
Cituji z článku na http://www.novinky.cz/kultura/282063-schwarzenberg-zahajil-sokujici-vystavu-videnskych-akcionistu.html:
Kontroverzní výstavu vídeňských akcionistů Hermanna Nitsche, Günthera Bruse, Otty Muehla a Rudolfa Schwarzkoglera za účasti prvních dvou jmenovaných zahájil ve čtvrtek večer v pražském Doxu ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Ministr na úvod řekl, že obvykle nezahajuje výstavy, ale že v šedesátých letech žil ve Vídni a přišel do styku s akcionisty.
„Měl jsem čas se věnovat něčemu mnohem zábavnějšímu, než je politika, v té době jsem se zajímal o moderní umění.“A současně dodal, jaký význam mělo hnutí akcionistů: „Rok 1968 měl na západě jiný význam než u nás. Skončil jim poválečný biedermeier.“
V rozhovoru pro vice.com Karel Schwarzenberg prohlásil:
„Ve Vídni jsem doslova vyrůstal na akcích vídeňských akcionistů Hermanna Nitsche, Güntera Bruse, Rudolfa Schwarzkoglera a Otto Muehla.(…)
Jednou za čas nastane povstání proti něčemu, co je ve francouzštině nazýváno la politique de papa, proti obrazu světa, ideálům a politice fotrů. To už se několikrát stalo, například v třicátých letech, ve zmiňovaném roce 1968, na konci osmdesátých let a teď. Většinou jsem na straně mladých lidí. (…)
Většinou ale s jejich ideály souhlasím.(…)
Jde hlavně o následky, které se projeví po několika letech. Například z událostí z roku 1968 vzešlo v Německu hnutí zelených, které se následně rozšířilo do celé Evropy.“
Hleďme, jaký je Karel konservativec! Většinou je na straně revoluce.
Hleďme, jak je noblesní! Jeho oblíbenec Günter Brus proslul tím, že se pomazal exkrementy, pil moč a nechal se zatknout poté, co masturboval při zpěvu rakouské hymny.
Následují ukázky blasfemií z „díla“ H. Nitsche:
Vzhledem k tomu, že ornát v popředí s pravděpodobností hraničící s jistotou pochází z doby před II. vat. koncilem, je posvěcený. Je to tedy jasné znesvěcení.
Některá „umělecká díla“ si můžete i koupit: Krev, křída a náplast na vyšívaném ornátu, 107 x 67 cm, 1972
Uvedené příklady satanského umění nejsou v žádném případě ojedinělými kousky z dílny Schwarzenbergem oblíbeného autora. Použijeme-li vyhledávač obrázků, zjistíme, že jak v případě Nitsche, tak Bruse, jde spíše o standard než výjimky.
Na můj dotaz se mi dostalo zatím tří reakcí. Jejich autoři shodně vypovídali, že pokud výše uvedené performance nebyly vystavovány přímo na výstavě zahájené Karlem, je vše v pořádku.
Mám za to, že okolnost, že ty obrázky nepocházejí z té výstavy zahajované Karlem, je pro něho spíše přitěžující než polehčující.
Pokud by přišel zahájit výstavu do DOXu a tam uviděl teprve toto, nemohl by už nic moc dělat. Leč pokud výstavy běžně nezahajuje, ale zde učinil výjimku, jak sám pravil, je zřejmé, že věděl, do čeho jde. Navíc výslovně přiznal, že „na akcích vídeňských akcionistů Hermanna Nitsche, Güntera Bruse a dalších doslova vyrůstal.“
P. S. Nepište mi prosím, že jinou možnost než volit Karla nemáte. Jít volit není povinnost, a jestliže neexistuje kandidát, kterého by bylo možné volit s čistým svědomím, není to ani nezodpovědné.
Karel Mach
Zaslal cinicius 
Duše a hvězdy 