Prípitok

Utekáme. No utekáme – pred čím?

Pred vlastným tieňom? Sami pred sebou?

Kam ujde oheň, čo sa čoraz väčším

plameňom chodí objať s pahrebou?

 

Rána sú chvosty – tisícoké,  pávie,

no nijaké nič lepšie neveští.

Želám ti lásku, dostatok aj zdravie,

najviac však chápať zmysel bolesti.

Teodor Križka

Bůh nebo Evoluce?

Popravdě řečeno, nic jsem od polemického semináře na téma Bůh nebo Evoluce, který proběhl 8. září ve Šlapanicích u Brna, neočekával. Možná jsem však jako člen jednoho z pořadatelů byl skeptický až příliš. Byl jsem si vědom, že seminář sotva vyřeší spor, táhnoucí se dějinami dlouhá tisíciletí – neboť ve skutečnosti nepůjde tolik o diskusi nad pravdivostí či omylností v časovém úseku poměrně mladé teorie darwinismu, ale nad věčnou otázkou existence Boha.

V konečném výsledku mohu říci, že jsem se nemýlil. Přesto nemohu napsat, že by se moje skepse potvrdila.

Památka Panny Marie Sedmibolestné

Sedm bolestí Panny Marie

„Ty si Mať dobrotivá, Patrónka ľútostivá, oroduj vždy za náš národ u svojho Syna!“

Dnes Církev slaví památku Panny Marie Sedmibolestné, která připomíná bolesti a utrpení, kterými musela Panna Maria za svého života projít. Tento svátek je den rozjímání nad bolestí a láskou Panny Marie a jejím podílu na Kristově Oběti, proseb o její přímluvu a proseb za odpuštění urážek, jíž se jí od lidí dostává.

Pro Čechy i Slováky má tento svátek specifický význam:

Češi ho v jistém smyslu dali světu, byť tedy ne způsobem, na který by mohli být zrovna hrdí. Přestože zmínky o Panně Marii (Sedmi)bolestné a úctě k ní jsou známy už ve 12. století, ve všeobecnou známost se dostala až v 15. století, kdy držení této památky bylo mimo jiné chápáno jako odčinění a prosba za odpuštění bezbožného řádění a svatokrádeží, které páchaly bandy husitů. Je to zajímavá připomínka, že Bůh dokáže i Zlo přinutit, aby nakonec posloužilo Dobru.

Neděle Smrtelná

Na Smrtelnou neděli zveme čtenáře k zamyšlení nad uplynulou částí postní doby při četbě veršů Jaromíra Zelenky.

Jaro

Dnešní báseň napsala Anna Moravčíková.

Poznání – postižení – umění. Příloha I. kapitoly I.3.6 Bolest a tělesné postižení ve výtvarném umění

Mel Gibson, Umučení Krista

 

Cesta

Dnešní básně o lidském prozření, nahlédnutí skutečnosti a úžasu z krásy pocházejí ze sbírek Jenom vzlyk temnot Františka Lazeckého a Elegie z Duina Rainera Marii Rilka.

Lacrimarum valle

U básníků Suzanne Renaudové a Bohuslava Reynka pozorujeme podivuhodnou blízkost jejich poetiky. Tito dva manželé měli podobný dar vykreslit půvaby a tajemství Božího stvoření, zachytit krásu a důležitost detailu, stejně jako bolestný stav člověka ve vyhnanství tohoto světa, který navzdory všemu má vždy naději a útěchu, o niž ho nepřipraví ani nejtěžší životní zkouška.

Lidské štěstí

Dva nestandardní pohledy na to, co je pro člověka štěstím, nám v dnešním poetickém koutku nabízejí Bohuslav Reynek a Ivan Diviš.

Těžký stín

Někdy bývá  bolestné  zjištění, že naše vnitřní touhy nejsou uskutečnitelné, aniž by se jejich realizace dotkla přání milujícího Boha. Velmi dobře rozumem poznáváme, že bychom se jich  měli  vzdát, protože bychom kvůli nim obětovali mnohem vyšší dobro a pravdu. Jelikož Bůh dává sílu zvítězit nad následky dědičného  hříchu, které naši vůli táhnou k věcem, jež neprospívají, uchýlení se do samoty a rozjímání nakonec nabídne úžasnou náhradu za všechny obětované marné věci tohoto světa. Básně napsali Jan Zahradníček a Nea Marie Brkičová.