První „pouť Odporu“ v Čechách

Korouhev s Kristem Králem

Dnes, tj. 10. května 2014, se v jihočeské Lužnici konala pouť ke sv. Janu Nepomuckému, kterou vedl P. Martin Fuchs, který do své rezignace v prosinci 2013 působil v řadách Kněžského bratrstva sv. Pia X. v Rakousku (na stránkách internetového časopisu REX! můžete nalézt rezignační dopis otce Fuchse i rozhovor s ním). P. Fuchs i po své rezignaci působí v Rakousku poblíž českých hranic při soukromé kapli v Aigenu, která byla dříve propůjčována kněžím FSSPX.

Je to patrně vůbec první případ, kdy se v České republice konala pouť vedená někým z tzv. „kněží Odporu“ – tj. kněží, kteří odešli nebo byli odejiti z FSSPX kvůli nesouhlasu s jeho současným směřováním ve vztazích s Římem a v pastorační praxi. Rovněž je to patrně první případ, kdy „kněz Odporu“ celebroval na území ČR Mši svatou. Poutě se zúčastnilo na 30 lidí.

První pochod „Odvahu k životu“ v Českých Budějovicích

Pochod na náměstí P. O. II.
(foto: Kateřina Kubíková)

V sobotu 15. března 2014 se v Českých Budějovicích uskutečnil první pochod „Odvahu k životu“. Ten je, společně s dalšími lokálními pro-life pochody, které se pravidelně vícekrát za rok konají i v dalších městech (Praha, Brno, Jihlava, Plzeň a Olomouc), doplňkem celonárodního „Pochodu pro život“, jenž se od roku 2001 pravidelně koná v Praze. Hlavní organizátorem českobudějovické akce byl Lukáš Krutský z Vyššího Brodu. Cílem bylo upozornit na zlo potratů, které jsou rozšířené a zákony legalizované v české (a ve většině evropské) společnosti, ovlivněné hédonismem a relativismem. Ve skutečnosti jde o zabíjení nenarozených dětí.

Papež Jan Pavel II. v encyklice Evangelium vitae z roku 1995 mimo jiné jednoznačně konstatoval, že „potrat a eutanázie jsou zločiny, které žádný lidský zákon nemůže ospravedlnit“. Největší počet potratů byl v České (tehdy federativní) republice zaznamenán roku 1990, za tento rok jich bylo napočteno celkem 110.000. V roce 2013 to bylo 23.000 interrupcí. Jen v Českých Budějovicích je každým rokem v nemocnici zabito téměř 500 nenarozených. Učení katolické církve říká, že katolíci nemohou a nesmí souhlasit s nespravedlivými zákony a nejsou ani povinni takové zákony poslouchat. Toto vyjádřil v jednom ze svých nedávných kázání i emeritní českobudějovický biskup Jiří Paďour.

Boj o právo na domácí vzdělávání aneb Proč děti nepatří státu

Romeike vs. Německo

Romeikovi

Uwe a Hannelore Romeike jsou manželé pocházející ze spolkové země Bádensko-Württembersko. Oba jsou vysokoškolsky vzdělaní a hluboce věřící evangelikální křesťané. V době, kdy se začal jejich boj proti státnímu monopolu na vzdělávání, byli rodiči čtyř dětí (dnes jich mají šest) ve věku 3-11 let.

Své tři školou povinné děti odhlásili ze základní školy v Bietingheim-Bissingenu v roce 2006 a Hannelore coby žena v domácnosti začala své děti sama vyučovat.

Romeikovým se nelíbilo, jakým způsobem stát jejich děti vzdělává. Zkrátka, že německé školy již nevyznávají křesťanské hodnoty, na nichž oni zakládají výchovu svých dětí; nejstarší syn Daniel se učil z učebnice, jež obsahovala explicitní až vulgární popisy sexu, jiné učebnice vedly dle názoru Romeikových děti k neúctě vůči autoritám v rodině, nebo obsahovaly okultní praktiky.

Nelíbila se jim ale ani úroveň výuky, její způsob a vedení. Uwe Romeike, povoláním učitel hudby, uvedl: „Situace ve veřejném školství se od doby, kdy jsem sám navštěvoval základní školu, velmi změnila. Stát věří, že děti musí být socializovány, vyrůstat a jednat stejným způsobem, jinak by nezapadly do společnosti.”

Proč neslavit MDŽ

MDŽ v Německu 1928

O 8. březnu někteří lidé slaví Mezinárodní den žen. Je to svátek uznaný OSN, jako významný den jej bere i Česká republika. Pro mne to ale žádný svátek není, vlastně mne jeho připomínání a slavení docela popuzuje…

V prvé řadě si myslím, že máme svátků příliš mnoho. A připadá mi zbytečné a hloupé slavit nějaký den žen. A samozřejmě i den mužů, u nějž vlastně ani z hlavy nevím, kdo ho slaví a na jaký den připadá, nicméně tak nějak tuším, že určitě existuje, neboť politická korektnost, „gender equality“ a lidská blbost si žádají, aby alespoň „pro forma“ existoval…

XII. Hovory na pravici: Kulturní válka, gender a juvenilní justice

V pondělí 3. března 2014 se v Praze odehrály XII. Hovory na pravici, které zorganizovala konzervativní Akce D.O.S.T. Na nesmírně důležité téma Kulturní válka včera a dnes vystoupili panelisté Michal Semín, Alena Povolná a Lucie Boddingtonová, akci moderoval Petr Bahník.

Jako první vystoupil Michal Semín, který na úvod shrnul a popsal kulturní hegemonii marxismu a jeho dlouhodobý masívní útok na rodinu a křesťanské hodnoty, jehož účelem je otevřít cestu k revoluční přeměně světa.

Tajné odškodnění

Mravouka se v části pojednávající o spravedlnosti zabývá povinnostmi obou stran v rámci vzájemných vztahů (prodávající – kupující, zaměstnavatel – pracovník, stát – občan, věřitel – dlužník). Za podmínky, že poskytovatel nějakého plnění řádně koná, k čemu jest povinen, má nárok na odpovídající protiplnění, tedy prodávající na plnění v dohodnuté ceně, zaměstnanec na dohodnutou mzdu, stát na spravedlivě určené daně, věřitel na splacení dlužné částky v dohodnutém termínu. Pokud jedna strana v takovémto směnném vztahu neposkytuje to, k čemu jest povinna, může se druhá strana domáhat nápravy, a to i soudní cestou. Problém nastává, když na jedné straně existuje spravedlivý neuspokojený nárok, na druhé straně chybí vůle či možnost jej uspokojit a náprava legální cestou není možná, což může např. nastat z důvodu nedostatku důkazů o existenci spravedlivého nároku nebo z důvodu neexistence spravedlivých zákonů a reálné vymahatelnosti práva.

Morální theologie se v této souvislosti zabývá tajným odškodněním, které poškozený svémocně uplatní vůči povinnému a podmínkami jeho dovolenosti. Problém ještě ovlivňuje skutečnost, že často zákony takové tajné odškodnění kvalifikují jako nedovolené, případně i jako trestný čin (krádeže, neplacení daně), za který pachatel, pokud je usvědčen, je potrestán, ačkoli objektivně je v právu.

Nárok na odškodnění také v řadě zemí vyplývá ze skutečnosti, že stát mnoho občanů nespravedlivě zbavil majetku nebo jim způsobil jiná příkoří (např. věznění, nemožnost vykonávat práci v souladu s jejich kvalifikací), za které jim neposkytl odpovídající odškodnění. Pokud je zde právní kontinuita mezi jednotlivými režimy v rámci jednoho, pak takový nárok na odškodnění je oprávněný.  

Vzpomínka na nenarozené

Druhého listopadu, kdy slavíme památku Všech věrných zemřelých, je zároveň hnutím pro-life držena „Vzpomínka na nenarozené„. V ČR byl tento zvyk poprvé zaznamenán v roce 2009, kdy se k nám rozšířil ze Slovenska, a od té doby se k němu hlásí každoročně stovky lidí.

V rámci Vzpomínky na nenarozené zapalujeme večer 2. listopadu svíčky na památku dětí povražděných při potratech a modlíme se za obrácení a lítost těch, kteří je k této smrti odsoudili. Rovněž se modlíme za nenarozené děti, kterým těmto osud hrozí. A také za matky, které potrat zvažují, aby odolaly pokušení a svodům zlého a zachovaly se správně. A za všechny, kdo se podílejí na potratech, od lékařů po politiky, aby si uvědomili hrůznost a zločinnost svého jednání, obrátili se a napravili se.

Cesta na vrchol trapnosti

Nadějný kandidát pro příští senátní volby?

Musím říci, že s velkým smutkem hledím na to, jak se tento stát rozkládá a my tu ze sebe děláme šašky před tváří celého světa. Jako bychom chtěli všem zemím světa mermomocí vnutit přesvědčení, že jsme idioti, kteří sice mají k dispozici poměrně rozvinuté hospodářství, ale ani přesto nemá cenu brát je vážně, protože jejich civilizační myšlení tone někde na úrovni banánových republik a žádný vzdělávací systém ani technika to nezmění.

MONOS píše ministru Hegerovi

Předseda Monarchistického občanského sdružení napsal jménem své organizace ministru Hegerovi dopis, ve kterém protestuje proti snahám zavést u nás potratovou pilulku RU-486 a upozorňuje na to, že za současného stavu legislativy by to bylo nezákonné:

Praha 5. února 2013

Vážený pane ministře,

podle našich informací stále probíhá proces registrace potratových tabletek RU-486 (Mifegyne). Tento přípravek znamená smrtelné nebezpečí pro život nenarozených dětí (Listina základních práv a svobod, čl. 6, odst. 1), ale i vážné nebezpečí pro zdraví a život jejich matek. Nepochybujeme, že jako lékaři jsou Vám známy veškeré kontraindikace, spojené s tímto „lékem” (prostředek určený k zabití může být jen těžko nazván lékem, aniž by se svědomí zachvělo).

Tato země nepotřebuje legalizovat další metodu zabíjení. Udivuje nás, že v době ohrožení státu a jeho budoucnosti podprůměrnou natalitou sám stát doporučuje a povoluje, prostřednictvím vlády a Vás, pane ministře, uvést na trh prostředek, jehož smyslem a účelem je v důsledku vždy zavraždit dítě, tedy budoucnost samotného státu.

Zastavme TOP 09 v podrývání české státní svrchovanosti!

Prohlášení Akce D.O.S.T. ke snaze TOP 09 vynutit si připojení České republiky k tzv. Fiskálnímu paktu EU:

Jedním z důvodů, proč Akce D.O.S.T. nepodporovala Karla Schwarzenberga v kampani na post hlavy státu, je jeho bezvýhradný souhlas se vším, co vzejde z jednání eurounijních institucí. Posledním důkazem tvrzení, že Karel Schwarzenberg není ministrem zahraničí České republiky, nýbrž Evropské unie, je podmínění podpisu koaliční smlouvy ze strany TOP 09, jíž Karel Schwarzenberg předsedá, přijetím tzv. Fiskálního paktu EU.