Papež přijal rezignaci biskupa Paďoura

Mons. Jiří Paďour

Papež František I. přijal k 1. březnu 2014 rezignaci Mons. Jiřího Paďoura OFMCap (* 1943), dvanáctého biskupa českobudějovického, kterou jmenovaný podal kvůli chatrnému zdraví již v říjnu minulého roku.

Biskup Paďour vedl českobudějovickou diecézi od 25. února 2002, kdy jako biskup koadjutor převzal její správu automaticky s rezignací Mons. Antonína Lišky CSsR. Další informace naleznete např. ZDE či ZDE.

Vzniká Matice Římovská

Římovský poutní areál s kostelem sv. Ducha, loretánskou kaplí a ambity.

26. září 2013 bylo Ministerstvem vnitra ČR zaregistrováno občanské sdružení Matice Římovská, které navazuje na stejnojmenný spolek založený roku 1946, který byl ovšem již záhy po svém vzniku rozprášen komunisty. Cílem sdružení je péče o jihočeské poutní místo Římov a dění okolo něj.

Ustavující členská schůze se koná v 21. února 2014 v římovské restauraci Malše. Začíná v 19:30, úvodní slovo pronese Mons. Pavel Posád, pomocný biskup českobudějovický a čestný člen Matice. Všechny lidi dobré vůle zvou k účasti a spoluprací členové prozatímního výboru: Rostislav Vacík, P. Tomáš Koňařík O. Cr. a Iveta Černá.

Pouť k Panně Marii, Matce Milosti

Poutní kaple

V sobotu 8. června 2013 se na Vyšebrodsku v Jižních Čechách již podruhé uskuteční tradičně katolická pouť k Panně Marii, Matce Milosti.  Poutníky srdečně zvou R.D. Zdeněk Prokeš, administrátor farnosti Vyšší Brod a správce poutního místa, a spoluorganizátoři Ignác Pospíšil a Lukáš Krutský.

Poutníci se shromáždí ve Vyšším Brodě na náměstí u vyšebrodského farního kostela sv. Bartoloměje a v cca 09:50 (tento čas je zvolen, protože vlak z Rybníka přijíždí krátce před půl desátou) vyrazí na Maria Rast am Stein, mariánské poutní místo nacházející se na severním svahu Martínkovského vrchu, který se tyčí jižně od Vyššího Brodu. Cesta tam vede podél zastavení křížové cesty, čehož bude využito k patřičným modlitbám.

České Budějovice čeká další exhibice liturgického barbarství

Bohužel vše nasvědčuje tomu, že České Budějovice se v krátké době dočkají už druhého projektu liturgického barbarství. K projektu přestavby interiéru katedrály sv. Mikuláše, o níž jsem informoval již dříve a který tu byl následně vášnivě diskutován, se přidá ještě mnohem horší projekt obnovy kostela sv. Rodiny, který má primárně sloužit studentům Biskupského gymnázia J. N. Neumana, ke kterému přiléhá. Podrobnosti o projektu vypracovaném architektem Josefem Pleskotem a jeho vývoji lze zatím zjistit na facebookové stránce Kostel pro BiGy, především v jejím albu.

Kostel a Madona v Rudolfově

Kostel sv. Víta v Rudolfově

Asi sedm kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic směrem na Třeboň leží město Rudolfov. Zvláště od roku 1547 tu nastal takový rozvoj dolování stříbrné rudy, že doly převýšily výtěžkem Jáchymov i Kutnou Horu. Roku 1585 povýšil Rudolf II. osadu zvanou do té doby „Velké Hory“ na královské horní město. Za stavovského povstání bylo jedním z opěrných bodů protestantských vojsk Matyáše z Thurnu, roku 1619 bylo vypáleno císařským vojskem Karla Buquoye a později darováno Českým Budějovicím. Půdorys města je nepravidelný a svědčí o chaotické živelné zástavbě v době rozkvětu hornictví. Farní kostel sv. Víta, v rámci jižních Čech ojedinělá renesanční luteránská stavba ze šestnáctého století, slouží po roce 1620 katolíkům. Bývalý Marradasův zámeček je veřejnosti nepřístupný. Až do roku 1945 byl Rudolfov národnostně smíšenou česko-německou obcí (Rudolfstadt). Roku 1890 tu žilo celkem 1 317 obyvatel, z toho 55,8 % německých, roku 1921 celkem 1 725 obyvatel (z toho 23,2 % německých), 9,8 % příslušníků čsl. církve, roku 2001 2 390 obyvatel, z toho 32,2 % katolíků a 1,4 % čsl. církve husitské.

Tradice u Sobenského rybníka

Nedělní mše - začátek

O víkendu 27.-29. května proběhlo u Rožmitálu pod Třemšínem setkání přátel časopisu Te Deum a Institutu svatého Josefa. Akce se odehrála v rekreačním areálu při Sobenkém rybníce a jejím hlavním organizátorem byl Michal Semín.

Naše výprava (přidal jsem se do auta jedné jihočeské rodinky) dorazila na místo v pátek odpoledne jako jedna z prvních. Tak jsme se ubytovali a se zájmem očekávali věci příští. Záhy místo začalo ožívat, jak postupně příjížděli další účastníci. Celkem jich na akci dorazilo 125.

V pátek večer už kromě večeře (zapékané těstoviny, samozřejmě bezmasé) žádný program nebyl, takže se seznamovalo, klábosilo a debatilo, to vše uprostřed proudu stále dalších a dalších přijíždějících, převážně rodin s dětmi. Rád jsem se k tomuto ruchu připojil a neopomněl jsem otce Stritzka „obšťastnit“ několika všetečnými dotazy na téma vynucené přísahy. Spát jsem šel poměrně brzy.

Nad tridentskou mší s otcem Juchelkou

Historii tridentské mše v českobudějovické diecézi čeká nové období. Nejprve začala být po motu proprio pravidelně sloužena každou první neděli v měsíci ve hřbitovním kostele sv. Alžběty v Třeboni otcem Nohejlem. Poté následovalo druhé výrazné období, leden až červen 2010, kdy byla sloužena co čtrnáct dní v neděli v poboční kapli klášterního kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích otcem Juchelkou.

Avizovaná změna je způsobena tím, že otec Juchelka odchází do františkánského řádu. Zde vám u příležitosti nedělního rozloučení přinášíme rozhovor s otcem Juchelkou o tridentské mši a jeho vztahu k ní. Pokud jde o budoucnost, otec biskup nám odpověděl, že sloužení tridentské mše sv. v Českých Budějovicích by mělo pokračovat, za kterýmžto účelem se „některý z kněží pokusí osvojit si daný ritus“.

Biskupství a internet

Když jsem v minulých týdnech komunikoval s jednotlivými diecézemi ohledně výsledků sčítání návštěvníků nedělních bohoslužeb, dostal jsem tak příležitost mimoděk se věnovat ne zcela nezajímavým otázkám: jaká je oficiální prezentace diecézí a ČBK na internetu a jak jsou jejich úředníci schopni reagovat na e-mailový dotaz zvědavého novináře.

Proč ta hrůza z „tridentské mše“?

Jak tak sleduji (a přiznám se, že i podporuji) zatím jen částečně úspěšnou snahu Jihočechů o to, aby měli možnost chodit v neděli na mši podle misálu bl. Jana XXIII. (tzv. tridentskou mši), opakovaně si kladu otázku, na kterou marně hledám odpověď.