Katolíci a volební blok Hlavu vzhůru!

09/10/2013

Jana Bobošíková

Michal Semín ve svém příspěvku, nazvaném „Proč nalézají neomarxisté v boji proti Akci D.O.S.T. stoupence i v katolickém táboře?“, reagoval na některé názory, vyslovené v diskusi pod článkem „Záměrná sprostota nebo nižší inteligence?“ Protože této diskuse jsem se také zúčastnil, pokládám za svou povinnost na článek Michala Semína odpovědět.

Hned na začátku bych chtěl vyslovit nesouhlas s nespravedlivým názvem článku Michala Semína – ve zmíněné diskusi se, pokud vím, nevyskytl žádný „stoupenec“ neomarxistů; tyto stoupence můžeme zato nalézt na kandidátních listinách Hlavu vzhůru! (již byly uvedeny příklady dam Bobošíkové a Volfové, které prý své názory – jak ujišťuje Michal Semín – změnily, ovšem ten, kdo sleduje dosavadní činnost obou političek a krkolomné zvraty, kterých jsou ve svém ušlechtilém boji za získání státního příspěvku schopny, tomu sotva uvěří).

K úvodní dlouhé pasáži o webu Monarchia Catholica (s jehož myšlenkovými východisky se neztotožňuji) bych poznamenal jen tolik, že nesdílím obdiv k úpadkové liberální rakousko-uherské monarchii, přesto však nepochybuji o tom, že i toto úpadkové Rakousko-Uhersko bylo pro katolíka a konzervativce pořád neskonale lepší eventualitou než první republika a slabý „konstituční“ císař František Josef I. lepším vladařem než neblahý Tomáš Apostata, nemluvě již o krvelačném zločinci Edvardu Benešovi. Nesdílím ovšem také „němcožroutskou“ nenávist, která je jedním z motorů činnosti celého klausovského tábora a ke které se bohužel hlásí i někteří „vlastenečtí“ katolíci z tohoto tábora; nepovažuji ji za křesťanskou a pokládám ji za větší nebezpečí než proněmecké články na málo navštěvovaném webu. Číst zbytek příspěvku »

Reklamy

Katolická cesta J. Durycha XXIII. – Zmařené dílo

19/10/2010

„Katolická cesta“ snad ani neměla být příliš obsáhlá. Jen jakýsi esej, který by nejvýš na stu stránek podával intelektuálovi z řad čtenářů Rozmachu návod ke katolickému způsobu života. Na prvním místě měl tento esej ozřejmit, v čem by se měla cesta katolíka odlišovat od „zlaté střední cesty“, kterou před nedávnem, v polovině dvacátých let, začal propagovat Ferdinand Peroutka s Karlem Čapkem.

V samých počátcích tohoto eseje se Durych pokouší definovat ateismus. Zvláště zajímavé je Durychovo členění ateismu na ateismus absolutní a ateismus příležitostný. Ateismus absolutní je více méně oficiální doktrínou ďábla, (třebaže to Durych přímo neříká), a k tomu se člověk v podstatě nikdy nemůže propracovat. Nemůže se totiž sám stát ďáblem ještě zaživa. Vše ostatní je jen ateismus příležitostný, cosi velmi nedokonalého a falešného. Jedině ateismus absolutní je prý hoden našeho obdivu; ateismus příležitostný je toliko jeho nezdařenou kopií a za to náš obdiv nestojí. Číst zbytek příspěvku »


Katolická cesta J. Durycha XV. – Presbyterium

28/07/2010

Z olomouckého dopisu Jaroslava Durycha Josefu Florianovi ze dne 10. března 1924:

„…Můj článek „Presbyterium“, se kterým nesouhlasíte, nebyl psán proto, aby se s ním souhlasilo. Ten článek, jakož i „Kult moci“ ve 4. čísle, a článek „Organisace ochrany diskretnosti“, který bude v 5. čísle, jest psán proto, aby vyvolal odpor…“

Číst zbytek příspěvku »


Katolická cesta J. Durycha VII – Jakub Deml

09/06/2010

Předem již lituji nešťastníka, který si zamane sepsat podrobný životopis Jakuba Demla. Ovšem takový životopis, který nebude jen záznamem Demlových „štací“, třebaže i jen jejich prostý výčet nebude snadno sestavit. Na svou duši Deml hodně prozradil v knize, která mu nepřinesla štěstí: v Mém svědectví o Otokaru Březinovi a také i leckde jinde, ale životopisec nesmí přejímat nálady, sny, touhy a přání svého „objektu“, musí je podrobit poctivému prozkoumání hned z několika hledisek; jde-li pak o životopisce seriózního, čekáme od něho i jejich zodpovědné analýzy a třebas i vlastní úvahy nad nimi, pokud si na to troufne. Číst zbytek příspěvku »