Je to ještě tatáž víra?

30/01/2014

Interiér kostela sv. Vojtěcha

V listopadu loňského roku jsem zde zveřejnil článek Kostel je „jen“ kostel, v němž jsem se snažil vyargumentovat a vysvětlit, proč je nevhodné pořádat v kostelech koncerty. Článek vyvolal opravdu rozsáhlou diskusi, v níž se mi dostalo něco podpory a spousty odporu. Některé protiargumenty nestály za nic, některé stály za zamyšlení. Ale nejzajímavější reakce přišla až v lednu.

Autor podepsaný jako Vojtěch Smetana mi svým rozsáhlým nesouhlasným příspěvkem paradoxně poskytl velikou a pádnou oporu pro mé v článku prezentované stanovisko. Na první pohled je totiž zřejmé, že pan Smetana vychází ze zcela odlišných premis a vlastně celý jeho přístup ke kostelu a úctě k Bohu je zcela jiný. Člověk se tak pomalu musí ptát, zda je jeho myšlení ještě vůbec konzistentně katolické. Zda jeho a moje víra ještě vůbec jedno jsou… Číst zbytek příspěvku »

Reklamy

Kostel je „jen“ kostel…

13/11/2013

Klasický kůr při pohledu od kněžiště

Možná si někteří z vás všimli, že Duše a hvězdy nikdy neinformují o koncertech, které se konají v kostele. Není to náhoda. Jsem totiž pevně přesvědčen, že koncert nemá v kostele co dělat. Nepatří do něj, z mnoha velice pádných důvodů, a nerespektování tohoto faktu škodí koncertu, umělcům, posluchačům i kostelu.

Tento můj postoj pochopitelně rovněž vede k tomu, že takovéto koncerty ani nevyhledávám. Nicméně poměrně nedávno jsem poprvé (a patrně i naposled) ve svém životě udělal výjimku. A v jistém smyslu jsem rád, že jsem tak učinil. Ne že bych změnil názor – naopak. Moje zkušenost mne v mém názoru jen utvrdila. Ale umožnilo mi to ujasnit si některé věci a já tak mám jasnější představu, proč koncert do kostela nepatří. Číst zbytek příspěvku »


Ohlédnutí za poutí na Maria Rast

17/06/2013
999527_4760260524341_149038145_n

Křížová cesta

V sobotu 8. června se podruhé uskutečnila tradiční katolická pouť k Panně Marii, Matce Milosti. Na Maria Rast am Stein u Vyššího Brodu vyrazilo od vyšebrodského kostela po zelené značce 35 poutníků v čele s R.D. Zdeňkem Prokešem.

Menší účast oproti loňsku byla způsobena jak povodněmi, díky nimž se část potenciálních poutníků musela věnovat odklízení povodňových škod doma či u příbuzných, tak i dalšími okolnostmi – například jedna velká rodina nemohla dorazit, neboť se připravovala na příchod nového potomka, který se měl narodit už každou chvíli (nová členka rodiny, Anna Terezie, se coby páté dítě a první dcera narodila jen dva dny po pouti – Bůh žehnej jí i celé rodině).

Během pochodu do Martínkovského vrchu jsme se samozřejmě neopomněli modlit u zastavení křížové cesty, která ji lemují. Počasí nám přálo, neboť deště ustaly a vysvitlo slunce. Jedinou malou komplikací byly četné potůčky a louže coby příspěvek dřívějších dešťů, které na několika místech poutníkům komplikovaly cestu. Číst zbytek příspěvku »