Matka

25/04/2010

Matka je  velmi důležitá osoba v životě každého z nás. Pán Bůh byl tak dobrotivý a plný pochopení pro naši slabost a bázlivost v  tomto světě, že nám zanechal tu svoji, která bude vždycky přítomna a naslouchající, s otevřenou  náručí pro všechny, kteří se utíkají pod Její ochranu. Jako jsou malé děti důvěřivé a zcela závislé na svých pozemských matkách, buďme i my plni důvěry v Matku nebeskou. Básně napsal Bohuslav Reynek  a Nea Marie Brkičová. Číst zbytek příspěvku »

Reklamy

Utrpení Krista

31/03/2010

Postní doba je skutečně dobrou příležitosti k rozjímání, kým je pro nás Pán Ježíš Kristus. Jakou roli hraje v našem životě? Jakým způsobem se naše přináležitost k  Němu projevuje? Nejdojemnější scénou a nejvíce usvědčujícím okamžikem pro nás je Jeho osamělé bdění v Getsemanské zahradě. Okamžik bdění s Kristem není pro nás nadobro ztracen – ještě stále si můžeme vybrat, zda Ho necháme třást se a potit úzkostí samotného, nebo přidáme trochu ze svého času a zálib pro setrvávání jenom v Jeho společnosti. Básně napsala Nea Marie Brkičová a Bohuslav Reynek. Číst zbytek příspěvku »


Krása

28/03/2010

Kde je Bůh, tam je krása. Není třeba se obávat nedostatku příjemných a lákavých výjevů, když se rozhodneme přijmout cestu Páně i s její nepohodlnou stránkou – holým a suchým dřevem kříže, které někdy umí zatlačit tam, kde bychom to chtěli snášet nejméně ochotně. Za vším tím umučeným, ztrápeným a pro naše hříchy ukřižovaným na nás hledí navždy věrná a nadevše krásná Božská Tvář.

U JIZERY


Jaroslavu Durychovi

Jak krásný je ten kopuletý křemenový val

proti ledům! Také řeka pod ním jako já

jej starodávně obdivuje,

je všechna od sebe, a když neví,

jak a k čemu jej přirovnat: zrcadlí jej prostě.

Srovnán s těmito balvany, nezhanobenými člověkem,

krutý byl osud náhrobních kamenů a oltářních desk…


Dnes ovšem lámou kámen jenom na žaláře…



KRÁSA BEZ RADOSTI


Naše smrtelnost je ustavičná. Není chvíle,

která by nám vyvrátila,

že jsme stále v pokušení a že mu stále podléháme,

takže i krása je nesmyslná,

protože je to krása bez radosti…

Jsme zlí… Byli bychom tak zlí

kdybychom byli bez svědků?

*

Zdroj: HOLAN, Vladimír. Les bez stromů. BBART:  Praha, 2002. ISBN 80-7257-735-2.


Spása

07/03/2010

Postní doba nás vede k  rozjímání, v koho a v co vkládáme svou  naději,  čemu nebo komu  věříme, komu bychom rádi věřili, ale dáváme přednost světu a jeho lákadlům, protože nás uspokojí rychle a povrchně. Je neštěstí nechat se ovlivnit  lidmi, kteří prohlašují svá přání za Boží vůli a matou služebníky Páně  tím, že je odvádějí od Otce. Jediným lékem na zatemněnou mysl a neschopnost rozlišovat je neochvějná důvěra a láska k jedinému bezpečnému přístavu – Pánu  Ježíši Kristu. Básně napsala Nea Marie Brkičová. Číst zbytek příspěvku »


Píseň člověka

28/02/2010

Je ubohé žít bez vědomí, že člověk jako stvoření Nejvyššího má nárok na obrovské štěstí. To štěstí spočívá právě ve skutečnosti, že náleží Otci, který má pro něj  připravené nevídané poklady v  nebi. Ohromuje lhostejnost některých lidí, kteří nejsou ochotni nic vytrpět pro vnitřní očištění. Otec a Král totiž nemůže přivést do své slávy duši,  která opovrhla svou  krásou a dobrovolně se zašpinila nepřátelstvím s Dobrem. Postní doba volá všechny ubohé duše k očistě, zkrášlení a důstojnosti, abychom při pomyšlení na smrt mohli zpívat stejně pokojně jako George Herbert a Jakub Deml. Číst zbytek příspěvku »


Těžký stín

21/02/2010

Někdy bývá  bolestné  zjištění, že naše vnitřní touhy nejsou uskutečnitelné, aniž by se jejich realizace dotkla přání milujícího Boha. Velmi dobře rozumem poznáváme, že bychom se jich  měli  vzdát, protože bychom kvůli nim obětovali mnohem vyšší dobro a pravdu. Jelikož Bůh dává sílu zvítězit nad následky dědičného  hříchu, které naši vůli táhnou k věcem, jež neprospívají, uchýlení se do samoty a rozjímání nakonec nabídne úžasnou náhradu za všechny obětované marné věci tohoto světa. Básně napsali Jan Zahradníček a Nea Marie Brkičová. Číst zbytek příspěvku »


Temná noc

14/02/2010

Součástí duchovního života všech je období, kdy prožíváme osamělost, vyprahlost a absolutní vnitřní  prázdnotu. Nezřídka je tento stav dokonce  pozitivním ukazatelem toho, že se na své cestě někam posouváme, že nám dobrý Pán Bůh dává přejít z dětské kašičky na hutnou stravu a místo mylné domněnky, že nás „opustil“, se nám naopak přiblížil velmi intenzivně a dává nám možnost zcela se osvobodit od lpění na  příjemných zážitcích a duchovních sladkostech. Ubohý a vratký je takový vztah k Bohu, který funguje jen tehdy, cítíme-li se pohodlně. Básně napsali Jakub Deml a svatý Jan od Kříže Číst zbytek příspěvku »