Neodbytné otazníky nad sebejistými vykřičníky

 

Michal Semín

Článek PhDr. Pavla Zahradníka přinesl mnohé důležité informace a do té míry, do které jsou pravdivé, jsem mu za ně vděčný. Věděl jsem, že Jana Bobošíková neměla v minulosti problém podporovat požadavky homosexuální lobby a když podpořila svým podpisem Manifestu D.O.S.T. konzervativní postoje k manželství a rodině, byl jsem tím upřímně překvapen. A aby nezůstalo u jediného překvapení, požádala mne, zda by mohla vystoupit na demonstraci, kterou Akce D.O.S.T. svolala proti snaze zavést povinnou sexuální výchovu do škol.[i] Souhlasil jsem a nelitoval jsem. Krátce nato jsme se spolu sešli při panelové diskusi, kdy jsme proti Ondřeji Liškovi, předsedovi militantně multikulturalistické Strany zelených, hájili názor, že islám nepředstavuje pro Evropu i naši společnost žádné obohacení, ale nebezpečí. Setkali jsme se ještě vícekrát a nikdy jsem neodcházel s pocitem, že její sympatie k Akci D.O.S.T. nejsou upřímné. Naopak. Dospěl jsem k závěru, že Jana Bobošíková, stejně jako kdokoli jiný, může svoje názory měnit. K lepšímu. Ne vždy se mnou souhlasila a já s ní, ale rozhovory byly upřímné a zdálo se mi, že přispívají ke stále většímu příklonu Jany Bobošíkové ke konzervativní pravici.

I proto jsem byl zděšen internetovými odkazy, které Dr. Zahradník vydoloval z hlubin internetu. Kéž by něco podobného učinil i na adresu jiných politiků, lovících hlasy v katolickém či konzervativním táboře…

Janě Bobošíkové jsem 12. 10. napsal dopis tohoto znění:

MONOS píše ministru Hegerovi

Předseda Monarchistického občanského sdružení napsal jménem své organizace ministru Hegerovi dopis, ve kterém protestuje proti snahám zavést u nás potratovou pilulku RU-486 a upozorňuje na to, že za současného stavu legislativy by to bylo nezákonné:

Praha 5. února 2013

Vážený pane ministře,

podle našich informací stále probíhá proces registrace potratových tabletek RU-486 (Mifegyne). Tento přípravek znamená smrtelné nebezpečí pro život nenarozených dětí (Listina základních práv a svobod, čl. 6, odst. 1), ale i vážné nebezpečí pro zdraví a život jejich matek. Nepochybujeme, že jako lékaři jsou Vám známy veškeré kontraindikace, spojené s tímto „lékem” (prostředek určený k zabití může být jen těžko nazván lékem, aniž by se svědomí zachvělo).

Tato země nepotřebuje legalizovat další metodu zabíjení. Udivuje nás, že v době ohrožení státu a jeho budoucnosti podprůměrnou natalitou sám stát doporučuje a povoluje, prostřednictvím vlády a Vás, pane ministře, uvést na trh prostředek, jehož smyslem a účelem je v důsledku vždy zavraždit dítě, tedy budoucnost samotného státu.

A opět tu máme vražednou pilulku

Opět se objevuje snaha zavést u nás potratovou pilulku  RU-486. Hnutí Pro život ČR proto vyzvalo své příznivce a všechny ochránce lidského života k protestům a doufá, že se jí podaří zopakovat úspěch z roku 2005, kdy masové projevy nesouhlasu vedly k tomu, že legalizace smrtící pilulky byla poslána k ledu.

Připojuji se k výzvě HPŽ ČR a prosím čtenáře, aby se zapojili do boje proti její legalizaci alespoň protesty zaslanými na ministerstvo a další místa elektronickou poštou.

Morálka je nejdůležitější

Je jednou z nejhloupějších a nejnebezpečnějších myšlenek představa, že lze přehlížet zásadní morální nedostatečnosti u schopných lidí, neboť se to vyplatí. Alespoň někdy. Klasicky slýchávám tento argument od křesťanů, kteří volili TOP 09, zejména pokud přijde řeč na pány Kalouska nebo Hegera.

Prohlášení předsedy Rady ČBK pro bioetiku a jeho „doplnění“

15. července se na stránkách ČBK objevilo prohlášení biskupa Cikrleho, přesedy Rady ČBK pro bioetiku, ve kterém jsou kritizovány amorální části zdravotnické reformy ministra Leoše Hegera. Musím říci, že mne opravdu potěšilo, teď ale zjišťuji, že to možná bylo potěšení předčasné…

Jaká pravicová vláda? Jaké reformy?

Jsou chvíle, kdy se musím ptát, jestli to magické heslo „pravice“ neleze tak trochu některým katolíkům na mozek. Je prý třeba podržet pravicovou vládu. Je prý třeba podpořit nutné reformy, byť nedotažené. Nevycházím z úžasu. Ptám se: Jakou pravicovou vládu? A jaké reformy? Vždyť u nás nic takového není!

Pokud někdo hodlá podporovat pravicovost jako „hodnotovou pozici“, pak by si měl ujasnit, co to vlastně pravice je, a to v absolutní rovině, ne jako nějaké pofidérní místo někde napravo od něčeho (v ČR nejspíš i od výtahu).  V České republice vládnou tři strany, z nichž jedna se, pokud vím, za pravici nikdy ani neprohlašovala. Druhé dvě pak sice ano, ale tak nějak pořád nemohu pochopit, na základě čeho.

Ďábelská reforma nás volá do pole… Bojujme!!

Otevřený dopis všem křesťanským a pro-life voličům:

Ministerstvo smrti (krycím jménem ministerstvo zdravotnictví) nás oblažilo svou představou zdravotnické reformy a šetření ve zdravotnictví. Bylo by asi zbytečné, abych ji nějak zvláště kritizoval, učinili tak za mne již jiní, např. Mladí křesťanští demokraté (ZDE), Hnutí Pro život ČR (ZDE), konzervativní platforma Koruny České (ZDE), KDU-ČSL (ZDE) … – a to ponechávám stranou návrh ministra Hegera, že šetřit by se dalo i tím, že by se nechávaly zemřít příliš předčasně narozené děti, jejichž zachraňování je příliš drahé a jeho výsledek nejistý.

HPŽ ČR k návrhům zdravotnických zákonů

Hnutí Pro život ČR zveřejnilo své připomínky k zločinné propotratové reformě zdravotnictví od ministra Hegera, konkrétně k návrhům zákona o specifických zdravotnických službách a zákona o zdravotnických službách. Kompletní si je můžete přečíst ZDE.

Zároveň HPŽ ČR vyzvalo své příznivce a odpůrce potratů k protestům proti takto pojaté reformě. Jeho výzvu podporujeme. Protestovat je možné například po e-mailu na adresách verejnost@mzcr.cz a kopii vládě na adresu posta@vlada.cz.

Demaskovaná TOP 09. Dalo se to čekat?

Křesťanští (a vůbec všichni slušní) voliči TOP 09 se teď již jistě stydí za to, že této straně dali svůj hlas. Soucítím s nimi, i když si nemohu odpustit poznámku, že se to snad i do jisté míry dalo čekat. Strana, která vznikla na základě syntézy toho nejhoršího z KDU-ČSL, pseudokatolíků typu Schwarzenberga a celorepublikového „co dům dal“, nemohla býti zárukou ani slušné a konzervativní politiky, kterou slibovala, natož pak politiky pro křesťana přijatelné či dokonce křesťanské. Nicméně je fakt, že Heger jde mnohem dál, než by člověk čekal…