Tuto zemi čekají „zajímavé časy“

Cirkus na naší politické scéně pokračuje. Rusnokova vláda důvěru nezískala, ovšem hlasovalo proti ni pouhých 100 poslanců. Zběhnutí dvou poslanců ODS tak zpochybnilo onu deklarovanou stojedničkovou „pravicovou“ většinu ve Sněmovně. Nyní se tedy zdá, že tuto zemi čeká rozpuštění Sněmovny. Po něm by měly přijít předčasné volby. A než se odvolí a vznikne nová vláda, vládnout by měla vláda premiéra Rusnoka v demisi…

Spousta lidí bude jásat, obávám se ale, že jim to zas až tak dlouho nevydrží. Protože vidina změny sama o sobě nestačí – potřebujeme ne změnu, ale změnu s nadějí, že to může být změna k lepšímu. Ale tu já nevidím. Vláda ODS + TOP 09 + LIDEM je vládou nanejvýše zoufalou, ale jen naprostý blázen by si myslel, že vláda ČSSD + KSČM bude lepší. Nebo že by tuto zemi mohl přivést do lepších vod kapitán Babiš a kol. Nebo že Rusnok je lepší než Nečas nebo Kalousek…

Přízrak minulosti a démon přítomnosti

Karel VII. Schwarzenberg

V bojích o funkci prezidenta ČR postoupili expremiér Miloš Zeman (SPO) a vicepremiér Karel Schwarzenberg (TOP 09). Rozdíl mezi nimi činil necelé jedno procento. Voliče čeká volba mezi „přízrakem minulosti“, který zosobňuje ne zrovna čistou dobu před deseti lety, a démonem přítomnosti, který je vicepremiérem současné asociální a nanejvýš zoufalé vlády…

Není to důvod, proč bychom měli plakat, protože tento výsledek je stejně špatný, jako by byl špatný kterýkoliv alternativní. Zoufalství zachvátilo celou volbu už před začátkém kola prvního, protože už i to zcela postrádalo dobré kandidáty. Myslel jsem, že mne za těchto okolností už ani nemůže nic naštvat, ale mýlil jsem se.

Poznámka k odvolání ministra Pospíšila

Jiří Pospíšil

Českou republikou otřásá poprask nad odvoláním ministra Pospíšila. Několik lidí se mne ptalo, co na to říkám. Přiznám se, že jsem je dost zklamal, když jsem řekl, že mne to příliš nezajímá, protože na tom zas až tak nesejde. Je to jen zajímavý doklad toho, jak hluboko jsme klesli jako stát, jak hluboko klesla česká pravice. Nicméně pokud už vás to zajímá, je užitečné a správné sledovat toto dění v širších souvislostech…

Není to tak dávno, co byl lapen David Rath (s velkým přispěním paní zástupkyně Bradáčové). Vláda jásala (jak by taky ne, velmi se jí to hodilo) a snažila se z toho udělat důkaz nezávislosti policie a jejího nekompromisního přístupu padni komu padni. Což je samozřejmě nesmysl. Jak ukázal případ Drobil a v současnosti ukazuje případ Parkanová, pokud jde o vládní politiky, je jakákoliv snaha policie a státních zástupců o jejich vyšetřování a stíhání naprosto nežádoucí. Samozřejmě s výjimkou případů, kdy si klíčové osoby vlády přejí někoho zlikvidovat – viz Věci veřejné.

O vlivu a penězích

Se smutným úžasem sleduji neuvěřitelné šílenství a nezodpovědnost, které zachvacují většinu evropských politiků. Zachraňujíce Evropskou unii a eurozónu (což ani náhodou není totéž, byť někteří sugerují opak) blábolí něco o tom, že nejsou alternativy a plány B. Člověk aby měl pocit, že bez EU Evropa zanikne. V tom masívním ohlupování lidí, které tito eurohujeři předvádějí, aby obhájili své neobhájitelné kroky, nejhlasitěji rezonují dva kolosální nesmysly, nad kterými bych se rád zastavil…

Morálka je nejdůležitější

Je jednou z nejhloupějších a nejnebezpečnějších myšlenek představa, že lze přehlížet zásadní morální nedostatečnosti u schopných lidí, neboť se to vyplatí. Alespoň někdy. Klasicky slýchávám tento argument od křesťanů, kteří volili TOP 09, zejména pokud přijde řeč na pány Kalouska nebo Hegera.

Jaká pravicová vláda? Jaké reformy?

Jsou chvíle, kdy se musím ptát, jestli to magické heslo „pravice“ neleze tak trochu některým katolíkům na mozek. Je prý třeba podržet pravicovou vládu. Je prý třeba podpořit nutné reformy, byť nedotažené. Nevycházím z úžasu. Ptám se: Jakou pravicovou vládu? A jaké reformy? Vždyť u nás nic takového není!

Pokud někdo hodlá podporovat pravicovost jako „hodnotovou pozici“, pak by si měl ujasnit, co to vlastně pravice je, a to v absolutní rovině, ne jako nějaké pofidérní místo někde napravo od něčeho (v ČR nejspíš i od výtahu).  V České republice vládnou tři strany, z nichž jedna se, pokud vím, za pravici nikdy ani neprohlašovala. Druhé dvě pak sice ano, ale tak nějak pořád nemohu pochopit, na základě čeho.

Ó, Dobeši, Dobeši!

Ó, Dobeši, Dobeši! To bylo řečí, že kantorům na platy se nešáhne! Naopak, přidáno že dostanou. Však pánů Kalouska a Nečase Dobeš jsa poslušen, jediným škrtem pera svého ministerského, kantory školství církevního o procent deset na platech krátiti ráčil.

Na základě rozhodnutí vlády ČR o krácení výdajů rozhodlo ministerstvo školství ČR, vedené ministrem Josefem Dobešem, o krácení dotace církevním školám ve výši 10% v posledních třech měsících roku 2010.

K volbám: TOP 09 a KDU-ČSL

Na dnešek jsem si nechal dvě strany, na které jste jistě napjatě čekali. Někteří se dokonce nemohli tak dočkat, že o nich diskutovali již pod články určenými jiným stranám. Někteří mne podezřívali, že v tomto článku padne dokonce doporučení: volte lidovce, je to nejlepší možnost. Koneckonců, co jiného by měl doporučit mladý křesťanský demokrat. Zklamu vás, tohle doporučení nedám. Dám jiné, jen trošku a přece moc odlišné.

Volit či nevolit?

Volit či nevolit? Tak zní jedna z horkých otázek letošního jara. Protože nespokojenost občanů, a to nejen katolických, se stavem věcí veřejných znatelně roste, mohlo by se zdát, že svou účastí ve volbách budeme moci dalšímu úpadku české národní politiky zabránit. Má to však jeden háček –  existuje v současné české politice strana, jež by si zasloužila podporu katolických a autenticky konzervativních voličů?

Katolická církev a hnutí pro-life

Dnes bych se rád trochu podíval na vztah katolické církve a hnutí pro-life. Je to vztah těsný a popsat ho je a není jednoduché. Tak do toho.