Omluva ženám všem

22/05/2014

David Hibsch

Když dnešní žena zaslechne slovo POTRAT, GENOCIDA NENAROZENÝCH či VRAŽDA NENAROZENÝCH DĚTÍ, většinou se naježí. Okamžitě se domnívá, že je na ní útočeno, zvlášť když některý z těchto pojmů užije muž. Je přesvědčena, že muž k tomu nemá co říci, ba přímo říct nesmí. Proč je tomu tak? Současné ženy totiž považují rozhodnutí o bytí a nebytí svých dětí za projev své svrchované individuální svobody. Kde na to přišly a mají to vůbec ze své hlavy?

Vždy v dějinách existovala snaha oddělit sexualitu od zodpovědnosti. Po celé dějiny rovněž existuje snaha učinit z ženy příležitostný sexuální objekt a bohužel ženy jsou tuto roli dokonce ochotné akceptovat. Toho si v minulosti někdo všiml. Všimli si toho opět muži a zanesli to do svého velkého plánu revolučních celospolečenských změn. Samozřejmě vždy existoval i zcela opačný přístup. Existovali totiž i muži, kteří viděli v ženě krásnou bytost obdařenou schopností přivést na svět nového člověka a chtěli o ni pečovat a být jí jistotou. V dobách osvícenství a během 19. století však zesílil tlak určitých mužů na ženy ve smyslu, že by bylo vlastně lépe i oboustranně výhodné kdyby manželství, mateřství a rodinu nebraly příliš vážně. Proč? Zaprvé někteří muži chtěli svévolně užívat sex bez odpovědnosti, ale byla zde rovněž skupina vlivných mužů, kteří sledovali mnohem „vyšší“ cíl. Právě tito muži chtěli a stále chtějí změnit svět. K dosažení těchto změn potřebují redukovat lidstvo, zlikvidovat rodinu jako ustavující jednotku společnosti a získat absolutní ideový vliv na výchovu dětí (školství). Tyto své vize potřebovali prodat jako „dobro“, tedy jako projev osvobození člověka od tzv. dogmat. Číst zbytek příspěvku »

Reklamy

Problém povinné etické či mravní výchovy

23/11/2013

Došla mi e-mailem výzva k podpisu Petice za výuku mravní výchovy, kterou sestavila paní Eva Čápová. Byť mám u paní Čápové pocit, že občas příliš snadno propadá rozličným „proroctvím“ a kampaním, vážím si jí pro její pro-life aktivity a entusiasmus. Nicméně tuto petici jsem nepodepsal a nepodepíšu, protože ji považuji za nedomyšlený nápad.

Nikdo soudný nemůže zpochybňovat potřebu etické či mravní výchovy na školách. Ano, opravdu bychom potřebovali kvalitní a systematickou mravní (či etickou – na přesném pojmenování opravdu nezáleží) výchovu na všech školách. Naprosto s tím souhlasím. Problém je, že za současného stavu společnosti ji prostě mít nemůžeme… Číst zbytek příspěvku »


Zlato mlčení je někdy třeba obětovat

08/10/2013

– Kritika kritiky-

Dosti dlouho se bráním reagovat na nejrůznější fauly, jimiž kritici z různých světa stran útočí proti Akci D.O.S.T. Říká se, psi štěkají, karavana jede dál. A věru není proč znepokojovat se pokřikem kulturní levice a havlistických „elit“. Vyjí-li vzteky, pak to co děláme, děláme patrně dobře. Ostatně, je i kritika, byť třebas ve formě záludného dloubnutí pod žebra, které se patří pokorně naslouchati a napravit na své straně vše, co je křivého. Tak jsem chápal například různé, z konzervativních pozic vedené, výhrady ke strategii, popřípadě tomu či onomu taktickému kroku v působení Akce D.O.S.T. Nicméně, občas se objeví i výpady natolik zlomyslného druhu a směru, že by mlčení k nim nebylo aktem pokory, ale rezignace, zavdalo by podnět k nepodloženým dohadům a mohlo by svést mnohé. K takovým výpadům patří hyperkritika Akce D.O.S.T. obsažená v aktuální agitce Nech volební lístky doma od anonymního autora MC na internetových stránkách nepatřičně nazvaných Monarchia Catholica. Činím tedy zřídkavou výjimku a jako místopředseda Akce D.O.S.T. si dovolím několika větami se ke zmíněným útokům vyjádřit.

Obsahem článku signovaného MC je výzva ke konzervativně orientovaným čtenářům, aby se neúčastnili blížících se parlamentních voleb. Výzva zajisté legitimní a na stránkách, které se prohlašují za monarchistické, více než pochopitelná. Méně pochopitelné už je zdůvodňování tohoto postoje výčtem a kritikou kandidujících stran. Autor či autoři za šifrou MČ by si měli vybrat, zda jim jde o hrdé donkichotské gesto kopající parlamentarismus s rozběhem do zadnice, což nepostrádá půvabu, nebo jen o obyčejnou pragmatickou úvahu, že jim žádná ze stran nevyhovuje, a proto na volby kašlou. Úvahu veskrze všední, kterou letos myslím udělá kde kdo. Úvahu, která mlčky předpokládá, že kdyby přece jen byla nějaká ta strana, která by kritikovi vyhovovala, bylo by rázem správné k volbám jíti a dáti jí svůj hlas. (Podle kontextu stránek Monarchia Catholica soudím, že by se tak stalo, kdyby dostalo možnost kandidovat u nás např. sudetoněmecké krajanské sdružení). Číst zbytek příspěvku »


Split a duch světa

11/05/2010

Zvláštní hořkost je ve sladkosti, kterou prožívám vzpomínajíc na rodný kraj. Ještě větší, když nyní pozoruju, jakým způsobem se přetváří jeho mentalita, kulturní a architektonické prostředí. Moře, známé a důvěrně malé prostředí plné nádherných starobylých chrámů a klášterů, jazyk mého dětství a jeho nejnezkalenějších vzpomínek, ostře se tluče s nátěrem vulgárního, laciného a bolestně světského pronikání zla a zkaženosti po vzoru velkých měst a lidí, jdoucích s proudem doby. Jako bys do studánky vylil plechovku jedovatého barevného nátěru na zdi. Číst zbytek příspěvku »