Omluva ženám všem

22/05/2014

David Hibsch

Když dnešní žena zaslechne slovo POTRAT, GENOCIDA NENAROZENÝCH či VRAŽDA NENAROZENÝCH DĚTÍ, většinou se naježí. Okamžitě se domnívá, že je na ní útočeno, zvlášť když některý z těchto pojmů užije muž. Je přesvědčena, že muž k tomu nemá co říci, ba přímo říct nesmí. Proč je tomu tak? Současné ženy totiž považují rozhodnutí o bytí a nebytí svých dětí za projev své svrchované individuální svobody. Kde na to přišly a mají to vůbec ze své hlavy?

Vždy v dějinách existovala snaha oddělit sexualitu od zodpovědnosti. Po celé dějiny rovněž existuje snaha učinit z ženy příležitostný sexuální objekt a bohužel ženy jsou tuto roli dokonce ochotné akceptovat. Toho si v minulosti někdo všiml. Všimli si toho opět muži a zanesli to do svého velkého plánu revolučních celospolečenských změn. Samozřejmě vždy existoval i zcela opačný přístup. Existovali totiž i muži, kteří viděli v ženě krásnou bytost obdařenou schopností přivést na svět nového člověka a chtěli o ni pečovat a být jí jistotou. V dobách osvícenství a během 19. století však zesílil tlak určitých mužů na ženy ve smyslu, že by bylo vlastně lépe i oboustranně výhodné kdyby manželství, mateřství a rodinu nebraly příliš vážně. Proč? Zaprvé někteří muži chtěli svévolně užívat sex bez odpovědnosti, ale byla zde rovněž skupina vlivných mužů, kteří sledovali mnohem „vyšší“ cíl. Právě tito muži chtěli a stále chtějí změnit svět. K dosažení těchto změn potřebují redukovat lidstvo, zlikvidovat rodinu jako ustavující jednotku společnosti a získat absolutní ideový vliv na výchovu dětí (školství). Tyto své vize potřebovali prodat jako „dobro“, tedy jako projev osvobození člověka od tzv. dogmat. Číst zbytek příspěvku »

Reklamy

EU a děti

12/05/2014

David Hibsch

Zlo se vždy tváří jako dobro. Kdyby se tvářilo jinak, nebyla by po něm poptávka a ono se musí umět prodat. Jedním z institucionalizovaných zel je současná Evropská unie. Někteří namítnou, že jde o tvrzení poněkud přehnané, vždyť nám přece dávají peníze, dotují nás a bdí nad naším klidným spánkem. To je zásadním omyl a zároveň důkaz, že když zlo dobře zabalíte, mnoho lidí uvěří, že ona věc musí přeci být dobrá.

V současné podobě Evropské unie jde však o mnohem více než jen o peníze. Vždyť na určitých úrovních je oněch potištěných papírků přímo nadbytek. Jimi si Vás jen kupují. Teprve až bude pozdě, pochopíte, jak cynicky jste byli podvedeni. Jenže ono bude pozdě a vy budete bezmocní. Evropské unii jde především o budoucnost, takže jde rovněž o Vaše děti. Ideoinstituce EU přímo či nepřímo podporují určité skupiny lidí, a tito lidé mají zájem o Vaše děti.

Číst zbytek příspěvku »


Jakou barvu má Národní demokracie?

01/05/2014

F. K. Ladislav

Ne Bruselu – Národní demokracie, jak se pojmenovala kvůli volbám do Evropského parlamentu, aby bylo zjevné, s jakými pohnutkami jde do volebního klání, se hlásí ke křesťanské historii Evropy, ctí křesťanské tradice. To není málo, i když to nemá explicitně uvedeno v názvu, což může určitě leckomu chybět. Domníváme se totiž, že křesťansko-demokratické strany jakékoliv pojmenování tohoto typu natolik zprofanovaly, že je lépe zvolit název víceméně neutrální. V našem případě byla volba jasná, když je možno navazovat na prvorepublikovou Národní demokracii.

Je to návaznost bez kontinuity, která byla přetržena nacistickým a komunistickým režimem. I doba pokročila a my stojíme před novými výzvami a novými hrozbami. Evropa už není křesťanská, pomalu vymírá, ztrácí svou národnostní identitu, otvírá se cizím ideologiím a náboženstvím. Křesťan nemůže v tuto chvíli stát stranou, i když rozumím těm, co se chtějí od politiky distancovat. Je to jistě jejich právo a pokud naše snahy o zastavení devastace kulturního a morálního dědictví našich předků podpoří vroucími modlitbami, tak hurá! Jak píše svatý Pavel: Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Číst zbytek příspěvku »


Národní demokracie se vybarvuje

24/04/2014

Strana Ne Bruselu – Národní demokracie se začíná vybarvovat a nutno dodat, že jsou to barvy ne zrovna veselé. Ve svém článku k jejímu vstupu na scénu jsem napsal, že „čas ukáže, zda se Národní demokracie stane dlouhodobě funkční alternativou, či zda bude v budoucnu nutné založit nějaký jiný subjekt.“ Bohužel se musím začít ptát, zda může být alternativou byť i jen pro tyto volby…

Nejde jen o to, že pan Bartoš vede stranu i své vystupování zcela mimo nějaký racionální rámec zdravého rozumu (nemám na mysli jen jeho články a tiskové zprávy, které na mne místy působí jako výtrysk čirého šílenství, ale třeba i poněkud přehnané rusofilství a proputinovství). Vybarvila se nám i dvojka na kandidátce strany… Číst zbytek příspěvku »


Křesťanský volič a národní demokraté

24/02/2014

David Hibsch

V minulých týdnech na naší politické scéně vykrystalizovala nová euroskeptická strana NE Bruselu – Národní demokracie (ND). I když spíše by se dalo říci staronová, neboť jde o následovnici (převtělení) strany Právo a spravedlnost. Změnila však nejen jméno, ale i vedení, vystupování a (částečně) i ideologii, takže je spíše stranou novou, než jen trochu pozměněnou. Klíčová otázka zní: Máme se my, konzervativní/křesťanští euroskeptici, z toho radovat?

Konzervativní euroskeptičtí voliči mají již dlouho jeden zásadní problém – nemají v eurovolbách koho volit. Přitom dnes, po tom, co „eurooptimistické“ strany předvedly za ukrajinské krize, se potřeba přijatelné euroskeptické strany jeví čím dál naléhavější, neboť eurohujerismus je, jak nám teď bylo názorně oddemonstrováno, neoddělitelně spojen s politikou, kterou slušný člověk podporovat nemůže.

Nová strana by snad mohla být zvažovatelnou alternativou, nicméně není to tak jednoduché, protože nový subjekt má přes svá velká pozitiva (program, někteří kandidáti do Europarlamentu) i četné a velké slabiny, které se nedají jen tak přehlédnout… Číst zbytek příspěvku »