Nepodjímejtež se správy duchovní tací, kdož svým životem neosvědčují, čemu se rozjímáním naučili

Sv. Řehoř I. Veliký

Jsouť i nejedni, kteří o předpisech duchovních přemítají s náležitou pečlivostí, avšak čeho postihli rozumem, po tom šlapou svým životem. Učí ve spěchu, čemu se nenaučili plněním, nýbrž rozjímáním; co však káží slovy, tomu se příčí svými mravy. Odtud to, že chodí-li pastýř po srázech, stádo za ním padá do propasti. Proto stěžuje si Pán u proroka do této politování hodné vědy pastýřů, řka: Když jste čistou vodu pili, ostatní nohama svýma zkalili jste; a ovce mé těmi věcmi, kteréž nohama vašima byly pošlapány, pásly se; a což nohy vaše zkalily, to pily. (Ezech. 34, 18-19)

Pastýři totiž pijí vodu nejčistčí, když nabírají ze studnic pravdy a správně ji pochopují. Tutéž však vodu nohama kaliti znamená, uváděti výsledky svatého rozjímání ve zmar špatným životem. Vodu pak jejich nohama zkalenou pijí ovce, když podřízení neplní toho, co slyšeli, nýbrž vesměs jen napodobují špatné příklady, které vidí. Poněvadž pak, když skutky ty je vedou k převrácenosti, po slovech žízní, pitím lokají bláto, jak z porušených studnic. Proto také psáno je u proroka: Osidlem ku pádu lidu mého jsou kněží špatní. (Os 5,1 a 9,8 dle smyslu) A opět o kněžích dí Pán u proroka: Učiněni jsou domu israelskému v úraz nepravosti. (Ezech. 44,12)

Ignác Pospíšil: Jak i my můžeme prospět hnutí pro-life

Třetí přednášku na Vyšebrodském pro-life víkendu měl mít Profesor Šipr na téma Papežská akademie pro život, bohužel mu do toho na poslední chvíli přišla jiná důležitá akce, takže nakonec jsem jej zastoupil s krátkou na místě ušitou „přednáškou“ na téma „Jak i my můžeme prospět hnutí pro-life„, která byla hodně střižena diskusí.

Soustředil jsem se především na to, že mnoho uděláme už tím, že se na toto téma budeme vyjadřovat, že o něm budeme mluvit. Nebo když alespoň podpoříme ty, kdo o tom mluví. A dovolil jsem si následně otevřít diskusi na téma „Jak o tom mluvit“. Centrem diskuse se stala otázka grafického znázornění potratů na veřejnosti (demonstrovaná a probíraná především na příkladu výstavy Stop genocidě), otázka používání slova vražda v diskusích o potratech a otázka osobního příkladu a výhrady svědomí u lékařů.