Neodbytné otazníky nad sebejistými vykřičníky

14/10/2013

 

Michal Semín

Článek PhDr. Pavla Zahradníka přinesl mnohé důležité informace a do té míry, do které jsou pravdivé, jsem mu za ně vděčný. Věděl jsem, že Jana Bobošíková neměla v minulosti problém podporovat požadavky homosexuální lobby a když podpořila svým podpisem Manifestu D.O.S.T. konzervativní postoje k manželství a rodině, byl jsem tím upřímně překvapen. A aby nezůstalo u jediného překvapení, požádala mne, zda by mohla vystoupit na demonstraci, kterou Akce D.O.S.T. svolala proti snaze zavést povinnou sexuální výchovu do škol.[i] Souhlasil jsem a nelitoval jsem. Krátce nato jsme se spolu sešli při panelové diskusi, kdy jsme proti Ondřeji Liškovi, předsedovi militantně multikulturalistické Strany zelených, hájili názor, že islám nepředstavuje pro Evropu i naši společnost žádné obohacení, ale nebezpečí. Setkali jsme se ještě vícekrát a nikdy jsem neodcházel s pocitem, že její sympatie k Akci D.O.S.T. nejsou upřímné. Naopak. Dospěl jsem k závěru, že Jana Bobošíková, stejně jako kdokoli jiný, může svoje názory měnit. K lepšímu. Ne vždy se mnou souhlasila a já s ní, ale rozhovory byly upřímné a zdálo se mi, že přispívají ke stále většímu příklonu Jany Bobošíkové ke konzervativní pravici.

I proto jsem byl zděšen internetovými odkazy, které Dr. Zahradník vydoloval z hlubin internetu. Kéž by něco podobného učinil i na adresu jiných politiků, lovících hlasy v katolickém či konzervativním táboře…

Janě Bobošíkové jsem 12. 10. napsal dopis tohoto znění: Číst zbytek příspěvku »

Reklamy