Zlo si nezasluhuje rovné podmínky

Michal Krestchmer

Boj proti zlu není šachová partie či nějaké jiné sportovní utkání, kde by pravda a nepravda měly mít stejné podmínky pro své projevení. Zlo (jako třeba to, které obsahuje a propaguje zpráva Lunáček nedávno schválená Evropským parlamentem), nemá vůbec právo na existenci a tedy i propagaci. Za šíření rozvratných ideologií by v řádném státě měl být trest, a to případně i trest smrti, děje-li se tak ve velkém rozsahu. Zlý člověk, zločinec, nemá žádná práva k tomu, aby pokračoval ve svých zločinech; má jen právo na spravedlivý proces.

Příliš často se zaplétáme do argumentací se svými odpůrci vedené na jejich rovině. Jakkoli skutečně existují lidská práva vycházející z lidské přirozenosti a přirozeného mravního zákona, je lépe moc o nich nehovořit. Spíše hovořit o desateru a dalších Božích příkazech. Nejsem proti argumentaci ad hominem, tedy využívat něčích tvrzení k argumentaci. Jejím smyslem je však ukázat vnitřní rozpory ve smýšlení protivníka a tím ho ukázat nedůvěryhodným.

Premiéra filmu Sexuální výchova v Čechách

Ve středu 26. února bude mít premiéru dokumentární film Sexuální výchova v Čechách. Jeho režisérka, autorka i jiného zajímavého dokumentu, se na mou prosbu pokusila o vhled do sporu o sexuální výchovu, který hýbal českou veřejností. Ke spolupráci získala ředitele školy a spoluautora Příručky k sexuální výchově, která tehdy vzbudila největší kontroverze, PaedDr. Pavla Petrnouška. To, co se jí s ním podařilo natočit, ovšem přesahuje hranice běžného dokumentu…

Je to otřesná syrová sonda do života jedné malé základní školy v nádherném místě, ale s naprosto podivnými lidmi, kterým svěřit děti je snad doopravdy naprosté hazardování. Petrnoušek v oné moravské vesnici provádí školení pedagogického sboru v sexuální výchově a užívá si to on i většina jeho “žáků” – pedagogů dané školy. Předvede své pověstné praktiky – hru kompot, sexuální slovník a nechybí ani ruka navlečená v kondomu. Když se pak růžolící paní ředitelka přechodového věku při navlékání kondomu zeptá: “dělám to dobře, Pavle?”, sklapne čelist nejednomu otrlému divákovi.

To nejdůležitější v roce 2014

Jiří Dienstbier ml.

Stojíme na začátku nového roku a přihlížíme formování nové vlády. Vyhlídky jsou neradostné – navrhovaná podoba vlády vypadá příšerně, nás katolíky v ní (a vlastně ani v Parlamentu) fakticky nikdo nezastupuje a ty nejdůležitější posty obsazují ti nejhorší možní lidé…

Má-li tento rok přinést vůbec něco dobrého, je zapotřebí, aby křesťanští voliči konečně začali věnovat pozornost tomu, co politici dělají (a především ti, co se tváří, že zastupují křesťanské hodnoty). Aby si ujasnili, co je důležité, aby aktivně tlačili politiky a média, aby v těch důležitých věcech podporovali a prosazovali ta správná rozhodnutí. A aby už nikdy a za žádných okolností nevolili ty zákonodárce, co je zklamou.

Nenechme se ukolébat

Boj proti Estrelové vedla slovenská europoslankyně Anna Záborská

Konzervativní a pro-life voliči jsou nadšeni porážkou tzv. Zprávy Estrelové, mnozí mluví o první vlaštovce toho či onoho, o obrovském úspěchu. Chápu jejich nadšení, možná by ale neměli zas až tolik přehánět. Ne že by nešlo o důležité vítězství, tady není žádného sporu. Problém vidím úplně jinde – v tom jak se čte poselství, které nám výsledek této bitvy přináší. Podle mne obsahuje vedle malé naděje i spoustu důvodů ke znepokojení a bylo by velmi nebezpečné je přehlížet…

V prvé řadě je zcela nemístné a nesmyslné tvrdit, že Evropský parlament ukázal, že stojí na straně života. Něco takového může tvrdit pouze ten, kdo naprosto nechápe, co se v Evropském parlamentu stalo a proč Zpráva Estrelové neprošla. Hlavní důvod neleží v internetové pro-life kampani a marně bychom ho hledali i v názorech europoslanců na samotný umělý potrat či sexuální výchovu.

Pochlapili se lidovci?

Takřka v celé polistopadové éře jsme byli u KDU-ČSL svědky nedůstojných a morálně sporných kompromisů, které straně, jež nese název „křesťanská“ a opírá se zejména o hlasy katolických voličů, nedělaly dobrou pověst. Tím spíše potom potěší náznak obratu, který vedení této partaje vyslalo veřejnosti oznámením, že není v jednáních o možné koaliční vládě s ČSSD a ANO ochotno ustoupit ani o píď ze svého stanoviska k církevním restitucím – a to i za tu cenu, že by KDU-ČSL nebyla ve vládě. Případná koalice ČSSD a ANO by tak musela hledat podporu u Okamurova Úsvitu.

Sexmise v Liberci a křesťanský náměstek

Liberec z Ještědu

V Liberci vzniká „zábavně-vědecké centrum“ IQlandia, v němž by měla (mimo jiné) fungovat i výstava Sexmise – výstava o sexu, která si mimo jiné klade za cíl seznamovat děti s tím, co to je orální sex, a poučit je, co je v sexu přirozené a co přesahuje únosné meze. Výstava má být přístupná dětem od dvanácti let, ovšem dle pořadatelů nikdo nebude bránit rodičům ani učitelům, aby na ni brali i děti podstatně mladší.

Doporučuji tedy všem rodičům z okolí Liberce, kterým záleží na správné výchově jejich dětí, aby si dávali pozor, kam budou učitelé jejich děti vodit. Aby jednou nezjistili, že pro poučení navštívily spolu s celou třídou výstavu, která chápe seznamování desetiletých dětí s orálním sexem jako „přirozené“ a „uvnitř únosných mezí“ – a samozřejmě se tento pohled snaží dětem vštípit.

Otevřený dopis ministru Dobešovi

Rozhodl jsem se zveřejnit otevřený dopis, kterým manželé Černí reagují na urážlivý pamflet od účastníků 19. celostátního kongresu k sexuální výchově v ČR, který jakožto otevřený dopis ministru školství zveřejnil Žurnál Univerzity Palackého (vizte ZDE, strana 7). Musím říci, že s obsahem dopisu manželů Černých zcela souhlasím, i když se obávám, že se trochu míjí adresátem, protože pisatelé sexuologického pamfletu jsou už dospělí, takže ministr Dobeš (a potažmo ani české školství) je už slušnému chování asi nenaučí…

Ignác Pospíšil

Plný text dopisu:

Vážený pane ministře,

my, níže podepsaní rodiče a občané České republiky, vyjadřujeme znepokojení a nesouhlas se způsobem, jakým proti nám a dalším občanům vystupují účastníci 19. celostátního kongresu k sexuální výchově v České republice, který byl pořádán ve dnech 22. – 24. 9. 2011 v Pardubicích Společností pro plánování rodiny a sexuální výchovu ve spolupráci s jinými subjekty (viz: „Otevřený dopis ministrovi školství od účastníků kongresu k sexuální výchově“, In: Žurnál Univerzity Palackého v Olomouci, ročník 21, č. 3 ze dne 7. října 2011).

VORP v ČT: Poučení

V posledních dnech jsme měli příležitost sledovat dvě vystoupení VORPu v diskusních pořadech České televize: Tahu dámou (1. října) a Hydeparku (3. října) – organizaci v obou případech zastupovala paní Jana Jochová-Trlicová. Myslím, že šlo o poučná vystoupení.

V první řadě je zjevné, že zástupci VORPu nemohou příliš očekávat férové prostředí a nezaujaté moderátory. Jako unfair prostředí vynikal především první pořad, kde nikdo nemohl mít pochyb o tom, na čí straně stojí moderátorka a kde paní Jochová čelila přesile 2-3 ku 1. Ten druhý byl lepší a občas se vyskytly i okamžiky, kdy se moderátor dokázal tvářit neutrálně.

Otevřený dopis senátoru Chládkovi

Výbor na obranu rodičovských práv (VORP) se obrátil otevřeným dopisem na senátora Marcela Chládka, stínového ministra školství ČSSD, v němž se ohrazuje proti tomu, že dotyčný zveřejňuje o VORPu rozličné nepravdivé informace a osočení. Kompletní text dopisu, který reaguje mimo jiné na tento text, naleznete níže.

Nechť senátor Chládek bere tento příspěvek jako dárek od našeho časopisu ku příležitosti „světového dne antikoncepce„, který jakožto vášnivý stoupenec sexuální výchovy „uzlovského typu“ jistě svědomitě slaví. My se k těmto oslavám ovšem nepřipojíme, protože narozdíl od pana Chládka víme, že užívání antikoncepce je nemravné a těžce hříšné.

Ignác Pospíšil

Dvakrát k sexuální výchově

Dovolujeme si vás seznámit se dvěmi událostmi vztahujícími se k silně diskutovanému tématu sexuální výchovy , k nimž došlo v posledních dnech. Tou bezesporu důležitější je schůzka zástupců Výboru na obranu rodičovských práv (VORP) a Asociace center pro rodinu (ACER) s ministrem Dobešem (3. prosince), která přinesla příslib významného pozitivního posunu v přístupu ministerstva školství k této kontroverzní oblasti. Druhou je diskuse na téma sexuální výchovy, k níž došlo 1. prosince na půdě Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.