Další levicové zvěrstvo v Europarlamentu

Ultralevičácké a ultraliberální síly v Evropském parlamentu si jsou velice dobře vědomi toho, že v nadcházejících volbách nejspíše zásadně oslabí ve prospěch euroskeptiků a snad i konzervativců, a proto se na poslední chvíli zoufale snaží prosadit usnesení podporující její agendu.

Po urputných a jen těsně neúspěšných snahách o prosazení extrémně propotratové a protirodinné tzv. „Zprávy Estrelové“, přichází ze strany radikální levice do další zvěrstvo v podobě „Zprávy Lunacekové“.

Ulrike Lunacek, rakouská lesbička ze strany zelených, která loni vášnivě podporovala nakonec zamítnuté usnesení ukládající amorální sexuální výchovu čtyřletým dětem (jehož zpravodajkou byla -jaké překvapení- radikální socialistka Estrelová), se v ní pokouší vnutit Europarlamentu prohlášení podporující napříč celou Evropou radikální sodomitskou agendu.

Problém povinné etické či mravní výchovy

Došla mi e-mailem výzva k podpisu Petice za výuku mravní výchovy, kterou sestavila paní Eva Čápová. Byť mám u paní Čápové pocit, že občas příliš snadno propadá rozličným „proroctvím“ a kampaním, vážím si jí pro její pro-life aktivity a entusiasmus. Nicméně tuto petici jsem nepodepsal a nepodepíšu, protože ji považuji za nedomyšlený nápad.

Nikdo soudný nemůže zpochybňovat potřebu etické či mravní výchovy na školách. Ano, opravdu bychom potřebovali kvalitní a systematickou mravní (či etickou – na přesném pojmenování opravdu nezáleží) výchovu na všech školách. Naprosto s tím souhlasím. Problém je, že za současného stavu společnosti ji prostě mít nemůžeme…

Jana Bobošíková, volební blok Hlavu vzhůru! a propagace sodomie

Na stránkách internetového časopisu „Duše a hvězdy“ se v minulých dnech rozpoutala diskuse o tom, jaký vztah mohou katoličtí voliči zaujmout k volebnímu bloku Hlavu vzhůru! a jeho vůdkyni Janě Bobošíkové. Na diskusi reagoval Michal Semín článkem s poněkud zavádějícím názvem „Proč nalézají neomarxisté v boji proti Akci D.O.S.T. stoupence i v katolickém táboře?“, zveřejněném dne 8. října, a na něj jsem opět odpověděl já článkem „Katolíci a volební blok Hlavu vzhůru!“, publikovaném o den později; i po zveřejnění tohoto článku ovšem následovala čilá diskuse. Protože v článcích i diskusi se jako opakující se motiv objevuje vztah vůdkyně tohoto volebního bloku ke klíčovému momentu dnešní ofenzívy neomarxismu, jakým je propagace sodomie a její násilné šíření po celém západním světě, není snad neužitečné věnovat se tomuto problému trochu zevrubněji.

Jana Bobošíková hraje, jak známo, v této agresi neomarxismu již více let nikoli zanedbatelnou roli. V roce 2008 si tato politička i její manžel vydělávali na svůj denní chléb prací v Evropském parlamentu, kde byla Jana Bobošíková poslankyní a její manžel jejím asistentem. Na návštěvu Evropského parlamentu, jež se měla konat v následujícím roce 2009, se tehdy politička rozhodla pozvat do Štrasburku absolutního vítěze sodomitské soutěže Gay Stars, pana Davida Novotného. Vyhlášení vítězů v mnoha kategoriích Gay Stars, které proběhlo 14. října 2008 v Praze v klubu Solidní nejistota, Jana Bobošíková zaštiťovala spolu s tehdejším vůdcem české sodomitské komunity Mgr. Jiřím Hromadou a celkovému vítězi předala sošku; akce se zúčastnila i další populární postava neomarxistické revoluce, dnes již pozapomenutá ministryně Džamila Stehlíková. Krátký proslov Jany Bobošíkové, který při té příležitosti pronesla, obsahující několik obvyklých myšlenek o toleranci a respektu, si čtenář, který se zajímá o aktivity sexuálních deviantů, může poslechnout (a samotnou poslankyni si prohlédnout) přímo na stránkách Jany Bobošíkové,¹⁾ která se zjevně za tuto svou činnost dodnes nijak nestydí, ale také na stránkách Youtube.²⁾  Je třeba přiznat, že vítěznému „gayovi“ roku 2008, jenž se stal později známým jako organizátor soutěže Muž roku, zůstala Jana Bobošíková dodnes věrnou a ještě 26. února letošního roku se (spolu s novou hvězdou české politiky, Tomiem Okamurou) zúčastnila v pražském hotelu Majestic oslavy jeho třiatřicátých narozenin.³⁾

Klaus a sodomité: Média ve službách ďábla

Ona karikatura

Václav Klaus nikdy nebyl mým oblíbencem a od jeho zločinné amnestie je můj náhled na něho ještě horší, nicméně tentokrát udělal všem slušným a zdravě uvažujícím lidem obrovskou službu, když na svých stránkách vyvěsil jednu karikaturu (viz obrázek).

Přínos této karikatury přitom není jen v tom, že je založena na zdravém rozumu a zdravém názoru. Ještě více nám poslouží její zveřejnění a následná reakce médií jako nádherný příklad a důkaz toho, jak naše média cíleně pracují na destrukci vkusu, morálky a zdravého rozumu ve společnosti.

Putnova „profesura“

Doc. M. C. Putna

Televize i noviny jsou plné M. C. Putny a vcelku pochopitelné neochoty prezidenta Zemana jmenovat jej profesorem. Je to zvláštní, protože pokud by média byla objektivní, musela by se v prvé řadě důrazně ptát akademické obce, čím si Putna zaslouží titul profesora antropologie.

Pan Putna totiž není antropolog a jeho vědecký přínos antropologii se limitně blíží nule. Putna je kontroverzním literárním kritikem, který si znepřátelil řadu svých kolegů nejen prosazování kontroverzních názorů a těžce ideologizovaných přístupů, ale i značně neférovým chováním (viz aféra kolem vydávání Demlova díla) – což bude asi ten důvod, proč se pro něj musí hledat profesura mimo jeho obor.