Ke sněmovním volbám 2013

Už za týden půjdeme k volbám. Na Duších a hvězdách to reflektovala série článků probírající (ne)volitelnost bloku Hlavu vzhůru! Jany Bobošíkové. Ta nám poskytla (potvrdila) dva cenné poznatky. První zní (pan Semín snad promine), že Hlavu vzhůru opravdu není pro katolíka akceptovatelná, což je poměrně logický a očekávatelný výsledek. Ten druhý nám říká, že věcně, střízlivě a slušně diskutovat o politice je zřejmě pro většinu čtenářů těchto stránek nedosažitelný cíl. Smutné.

Nicméně dostalo se mi opakovaně otázky, koho tedy volit, respektive koho budu volit. Nu, řekl či napsal jsem to už vícekráte: budu volit Korunu Českou. Ne protože bych jí byl nějak moc nadšen, to vůbec ne, dokonce se s ní neshodnu v poměrně zásadních otázkách, jako jsou otázky setrvání naší země v NATO a EU a věci okolo. Nicméně jsou i důležitější věci a KČ i přes toto vychází z toho všeho jako nakonec nejlepší možnost. A prakticky jediná, kterou katolík vůbec může zvažovat.

Neodbytné otazníky nad sebejistými vykřičníky

 

Michal Semín

Článek PhDr. Pavla Zahradníka přinesl mnohé důležité informace a do té míry, do které jsou pravdivé, jsem mu za ně vděčný. Věděl jsem, že Jana Bobošíková neměla v minulosti problém podporovat požadavky homosexuální lobby a když podpořila svým podpisem Manifestu D.O.S.T. konzervativní postoje k manželství a rodině, byl jsem tím upřímně překvapen. A aby nezůstalo u jediného překvapení, požádala mne, zda by mohla vystoupit na demonstraci, kterou Akce D.O.S.T. svolala proti snaze zavést povinnou sexuální výchovu do škol.[i] Souhlasil jsem a nelitoval jsem. Krátce nato jsme se spolu sešli při panelové diskusi, kdy jsme proti Ondřeji Liškovi, předsedovi militantně multikulturalistické Strany zelených, hájili názor, že islám nepředstavuje pro Evropu i naši společnost žádné obohacení, ale nebezpečí. Setkali jsme se ještě vícekrát a nikdy jsem neodcházel s pocitem, že její sympatie k Akci D.O.S.T. nejsou upřímné. Naopak. Dospěl jsem k závěru, že Jana Bobošíková, stejně jako kdokoli jiný, může svoje názory měnit. K lepšímu. Ne vždy se mnou souhlasila a já s ní, ale rozhovory byly upřímné a zdálo se mi, že přispívají ke stále většímu příklonu Jany Bobošíkové ke konzervativní pravici.

I proto jsem byl zděšen internetovými odkazy, které Dr. Zahradník vydoloval z hlubin internetu. Kéž by něco podobného učinil i na adresu jiných politiků, lovících hlasy v katolickém či konzervativním táboře…

Janě Bobošíkové jsem 12. 10. napsal dopis tohoto znění:

Slovo k volbám

Dnes odpoledne začínají krajské volby a první kolo voleb senátních. K volbách senátním jsem vydal speciální přehled. Ke krajským volbám ho dělat nebudu, neboť vytvoření takovéhoto přehledu je mimo mé síly a možnosti. Rád bych vám ale připomněl to, co zde bylo napsáno už dříve a co platí v každých volbách. Slovy biskupa Paprockého:

„Hlasem pro kandidáta, který podporuje jednání či akce, které jsou svojí vnitřní podstatou zlé a těžce hříšné, se volič stává jeho morálním spoluviníkem a vážně ohrožuje věčnou spásu své duše.“

A nedejte se mýlit tvrzeními, že na krajské úrovni jde pouze o krajská témata a nikoliv o témata celostátní. V krajských volbách se hraje o klíčové finanční prostředky pro strany (které se pak používají pro činnost strany celostátní) a o prestiž a vliv stran. Proto je nezbytné říci, že strany, které jsou pro křesťanského voliče ze své podstaty nevolitelné „na celostátní úrovni“ (z těch nejdůležitějších zelení, komunisté, piráti, sociální demokraté, VV), musí zůstat nevolitelné i na úrovni krajské a komunální.

Senátní volby – přehled s pár radami křesťanským voličům

První kolo senátních voleb proběhne na třetině území ČR (ve 27 obvodech) spolu s krajskými volbami 12.-13. 10. 2012. V obvodech, kde v prvním kole nezíská nikdo více jak 50 % hlasů (což bude asi drtivá většina), se uskuteční o týden později druhé kolo, do nějž postupují dva kandidáti s největším počtem hlasů. Zde je základní přehled všech zaangažovaných volebních obvodů s několika postřehy, radami a doporučeními.

Pavel Bělobrádek: My opravdu, ale opravdu nejdeme s každým

Pavel Bělobrádek

Pan Bělobrádek, předseda KDU-ČSL, poskytl rozhovor pro ChristNet.cz, ve kterém hodnotí své předsednictví a vývoj KDU-ČSL v poslední době. Zajímavé je, jak mluví o tom, že se mu nepodařilo rozbít klišé, že lidovci jdou s každým. Problém je v tom, že to žádné klišé není a že lidovci pod vedením Bělobrádka opravdu jdou skoro s každým a křesťanství i křesťanskodemokratické ideály přitom letí do škarpy. Posuďte sami.

KDU-ČSL uzavřela v krajských volbách tři předvolební koalice se Stranou zelených a čtvrtá nevznikla jen z jediného důvodu, který ovšem nemá s křesťanskými ideály nic společného: podpora drancování Šumavy je pro jihočeské lidovce až příliš důležitý bod programu, aby se jí byli ochotni vzdát…

Nicméně pan Bělobrádek tvrdí, že bioetická témata nejsou na krajské úrovni důležitá. S tím sice nesouhlasím, ale OK, nechme to tentokrát být a podívejme se na úroveň senátní. Snad se shodneme, že Senát je úroveň celostátní a bioetické otázky se v něm probírají. Jakého to kvalitního kandidáta podpořila KDU-ČSL v okrese Chomutov?

Křesťan a volby

Mons. Thomas J. Paprocki

Hlasem pro kandidáta, který podporuje jednání či akce, které jsou svojí vnitřní podstatou zlé a těžce hříšné, se volič stává jeho morálním spoluviníkem a vážně ohrožuje věčnou spásu své duše.

Thomas Paprocki, biskup diecéze Springfield

Výše zmíněnými slovy biskup Paprocki před několika dny varoval věřící své diecéze, aby dobře zvážili, jak naloží se svými hlasy. V obsáhlém textu, z nějž je tento výrok vyňat, upozorňuje též na některé klasické a v USA aktuální příklady postojů politiků, které je nutno klasifikovat jako poporu jednání či akcí, které jsou svojí podstatou zlé a těžce hříšné. Především jde o podporu legálního přístupu k potratům, podporu homosexuálním manželstvím a potlačování výhrady svědomí a náboženských svobod. Zároveň neváhal zdůraznit, že právě tyto postoje jsou oficiálními postoji Demokratické strany…

Křesťané, nevolte lidovce!

Pavel Bělobrádek

Několik let jsem čekal, kdy z Pavla Bělobrádka něco konkrétního vypadne. Za jeho předsednictví se dlouho nic nedělo, pominu-li raketový start, při kterém sliboval zatočit s politickými sviněmi. Byl to nejspíš mladický úlet, jenž byl brzo zapomenut. I přes, páně Bělobrádkovo, dlouhotrvající mlčení a mlžení, jsem tomuto sympatickému muži přál, aby dorostl do pevného křesťanského politika a státníka.

Dnes jsem se tedy dočkal. Díky postkomunistickému Právu, jehož téměř nulová prodejnost v sobotu, kvůlivá televizní příloze, stoupá do finančně téměř soběstačných rozměrů, byl můj hlad, po předsedově rozjezdu, ukojen. Nevím, jak jiní, ale já procitl z naivního snu do kruté reality. Šéf KDU-ČSL se řádně a viditelně odkopal. Zcela jsem ztratil iluze o tom, že v tomto člověku dříme pravý obhájce konzervativních hodnot. Dny, strávené po boku bezpáteřních, věčných mudrlantů, milců pravdy, lásky a funkcí, nepochybně udělaly své. Bělobrádek tancuje, jak kontroverzní Kmentová píská, spolu s havlistou Pithartem slyší trávu růst, souznění s eurohujerskou Roithovou si raději ani nebudu domýšlet.

Prokletí dneška: Ideová vyprázdněnost a terminologický dribling

Jeden z největších problémů, kterému dnešní společnost čelí, je totální ideová vyprázdněnost. Ztrácíme myšlenky i obsah slov a termínů. Je to proces čím dál rychlejší a drastičtější, který již začíná ohrožovat funkčnost procesů a myšlení v naší společnosti. A společnost samu. Jen pár příkladů z poslední doby:

Chcete KDU-ČSL? Zachraňte ji!

Bohužel, zbytky starého vedení KDU-ČSL jsou zjevně rozhodnuty stranu urychleně dorazit. Krátce poté, co CV MKD schválil usnesení vyzývající k renesanci křesťanské a konzervativní politiky KDU-ČSL, připravují před senátními a komunálními volbami spolupráci se stranou zelených. Přitom konzervativní a křesťanská politika dnes nemá většího nepřítele.

K volbám: KSČM, VV a SZ

Volby se blíží a je tedy čas podívat se na to, jaké strany se nám nabízejí a co je na nich zajímavé pro katolického voliče. Jakožto katolický volič, který dlouhodobě sleduje témata, která považuji pro katolického voliče za zajímavá, pokusím se k tomu něco říci těm, co na to čas nemají.

Budu se zde zabývat nejen programy stran, jejichž podstatou je, že říkají voličům jen to, co jim strany chtějí říci, ale rovněž tím, co tyto strany a jejich představitelé hlásaly a dělaly dříve. Dnes zde mám tři strany, které hodnotím jako naprosto nevolitelné pro kteréhokoliv křesťana, který bere svoji víru alespoň trochu vážně.