Orlové se sešli na Svaté Hoře

Čelo průvodu.
(foto D. Chadimová)

17. května 2014 proběhl již sedmý ročník tradiční orelské pouti k Panně Marii Svatohorské na Svatou Horu u Příbrami, při níž orlové přicházejí prosit Pannu Marii o přímluvu, aby katolický Orel naplňoval své náboženské a vlastenecké poslání v národě, hájil důsledně práva Církve a vlasti a nelekal se protivenství.

Asi sto účastníků poutě, mezi nimiž byli vedle samotných orlů i členové jejich spřátelených a přidružených spolků (hornický spolek Prokop, Řád sv. Huberta a baráčníci), jakož i externí příznivci Orla a tradiční liturgie, vyrazilo navzdory nepříznivé předpovědi počasí a hrozivě zachmuřené obloze od příbramského kostela Jakuba Staršího ulicemi města na Svatou Horu. Cestou se modlili růženec (slavný a světla – přiznám se, že ta druhé volba mne poněkud udivila) a pěli mariánské písně.

Katolické tábory, setkání a pobyty v létě 2014

Vyšebrodské setkání 2013

Toto je průběžně aktualizovaný seznam táborů, setkání a prázdninových pobytů vedených v (tradičně) katolickém duchu, které se uskuteční v ČR (či v blízkém zahraničí a s orientací na české děti a mládež) v čase letních prázdnin 2014.

Pokud zde podle vás nějaký chybí, ozvěte se, uvidíme, dá-li se tam doplnit. Podmínkou uvedení akce je důvěryhodný a osvědčený pořadatel, zajištěné (tradičně) katolické duchovní vedení a samozřejmě tradiční liturgie.

Pouť k Panně Marii, Matce Milosti

Poutní kaple

V sobotu 8. června 2013 se na Vyšebrodsku v Jižních Čechách již podruhé uskuteční tradičně katolická pouť k Panně Marii, Matce Milosti.  Poutníky srdečně zvou R.D. Zdeněk Prokeš, administrátor farnosti Vyšší Brod a správce poutního místa, a spoluorganizátoři Ignác Pospíšil a Lukáš Krutský.

Poutníci se shromáždí ve Vyšším Brodě na náměstí u vyšebrodského farního kostela sv. Bartoloměje a v cca 09:50 (tento čas je zvolen, protože vlak z Rybníka přijíždí krátce před půl desátou) vyrazí na Maria Rast am Stein, mariánské poutní místo nacházející se na severním svahu Martínkovského vrchu, který se tyčí jižně od Vyššího Brodu. Cesta tam vede podél zastavení křížové cesty, čehož bude využito k patřičným modlitbám.

Mešní liturgie v kontextu dne

Každý, kdo se o mešní liturgii více či méně zajímá, ví z církevního kalendáře něco o jejím vztahu k průběhu ročního rytmu. Méně je známo o jejím vztahu k dennímu rytmu, což je způsobeno zejména protikladem mezi tradičním pojetím, že mše svatá se slouží ráno, a praxí vynucenou mnoha mimoliturgickými faktory, že nám často nezbývá než žádat, aby byla mše svatá večer. Opravdu, původní pojetí, že mešní liturgie (až na výjimky) má pro věřící zahájit den (přesně vzato fyziologický a astronomický den, začínající východem slunce), se projevuje i v liturgických předpisech, ty jsou však určeny v první řadě pro klérus a tam je to složitější.

Jak známo, kromě mešní liturgie existuje ještě liturgie hodin a do jejího rytmu ve starších dobách byla mše svatá integrována, jak můžeme pozorovat ještě dnes na příklad, nahlédneme-li do „usuálu“ (Liber usualis missae et oficii pro dominicis et festis cum canto gregoriano ex editione vaticana adamussim excerpto…, Desclée & Socii, Tournai), kde jsou texty a zpěvy jak pro mešní liturgii tak pro liturgii hodin uvedeny v denním pořadu pro význačnější liturgické příležitosti: liturgický den začíná prvními nešporami – tedy večerem před tím, jak chápeme den v občanském smyslu – pak se předpokládá matutinum (ač to znamená latinsky ranní, značilo to – zejména v mnišské praxi – obřady praktikované během druhé poloviny noci), primy, tercie a po nich mše sv., po které pak následují sexty, nony, nešpory (zvané druhé) a kompletář.