Nacistická agitka jako odborný text

Není to dlouho, co jsem se pozastavoval nad špatnou úrovní hodnocení vědy na příkladu prací Tomáše Halíka, které se, byť s vědou nemají nic společného, ocitly v Rejstříku informací o výsledcích (RIV) a na základě toho byly finančně ohodnoceny. Nedávno jsem byl upozorněn na příklad tak otřesný, že celá Halíkova kauza je proti tomu prkotina. V Časopise zdravotnického práva a bioetiky vyšel článek Miroslava Mitlöhnera „K právním a etickým problémům spojeným s narozením těžce malformovaného jedince“, který pravděpodobně představuje doposud to nejhorší, s čím jsem se v oblasti vědeckého publikování setkal.

Tomáš Halík by měl odejít z Univerzity Karlovy

Skutečnost, že knihy Tomáše Halíka nejsou odbornými publikacemi, považuji za evidentní fakt, o kterém lze stěží pochybovat. Existují určitá kritéria kladená na odborné publikace. Texty, která tato kritéria nesplňují, nejsou odbornými publikacemi. Knihy Tomáše Halíka tato kritéria ani v nejmenším nesplňují. Ergo odbornými publikacemi nejsou.

Štvanice

Tomáš Halík mne označil v souhrnné reakci na několik jemu ne příliš přátelských článků za „ultrakatolíka“ a „dědice druhorepublilového fašismu“. Mohu podotknout, že obě nálepky považuji za urážlivé a zcela falešné. Jsem katolíkem, to přiznávám, ale skutečně nechápu, proč by mě někdo měl označovat za „ultrakatolíka“. Co to vlastně je „ultrakatolík“? Já se považuji za katolíka zcela bez přívlastků. Ještě absurdnější je tvrzení o tom, že jsem dědicem druhorepublikového fašismu. S žádnou formou fašismu jsem neměl, nemám a nebudu mít nikdy nic společného. Tomáš Halík by měl lépe vážit svá slova. Já ho také nenazývám ultramodernistou a dědicem prvorepublikového modernismu, i když v jeho případě by šlo o nálepky celkem oprávněné.

Halíkovy vánoční knížky a RIV

Český knižní trh si zvykl na to, že každý rok před Vánoci vychází kniha Tomáše Halíka, kterou pak zájemci o plytké filosofování a lacinou spiritualitu naleznou pod stromečkem. Takový už je trh: lidé chtějí Harryho Pottera, dostanou Harryho Pottera, chtějí Halíka, dostanou Halíka. Autoři těchto publikací chtějí peníze, dostanou peníze úměrně tomu, jak moc lidé stojí o jejich díla. V souvislosti s Halíkovými knihami je zajímavá jiná věc – nejde totiž jen o komerční meditace na různá témata, ale podle prof. Halíka jde zároveň i o odborné knihy. Jak je to možné? Začneme trochu ze široka.