Křesťanské hodnoty bez křesťanství?

„Já bych chtěl, abychom přestali být čistě křesťanskou stranou, ačkoli to mnoho našich členů nerado slyší. (…) Chtěl bych, abychom byli strana lidí, kteří křesťanské hodnoty vyznávají bez ohledu na to, zda jsou věřící, nebo ne.“ – Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro Studenta.cz.

Nejzásadnější problém, který mám s Bělobrádkovou KDU-ČSL, je ten, že beze zbytku přejala filosofii celosvětově krachující „moderní křesťanské demokracie“, která vidí budoucnost v „otevřené moderní křesťanské straně“, která se neváže na konkrétní konfesi a nelpí na tom, aby všichni její členové byli křesťané (nebo nedej Bože dokonce křesťané dokonalí).

Je to filosofie postavená na několika zásadních omylech, chtělo by se říci, ale vzápětí se rozum tomu vzpírá uvěřit, protože nejde ani tak o omyly, jako spíše nesmysly – nesmysly natolik zjevné, že člověk nemůže uvěřit tomu, že se někdo může takto mýlit…

Nový prezident jako symbol morálního úpadku…

Joachim Gauck

Jak si někteří z vás nejspíše všimli, Německo má nového prezidenta. Stal se jím někdejší protestantský pastor z bývalého Východního Německa, Joachim Gauck.

Komentátoři se teď přou především o to, nakolik bude Gauck protihráčem Angely Merkelové, pro niž je jeho vstup do úřadu velmi hořkou pilulkou. V minulých volbách totiž Gauck kandidoval jako sociálními demokraty nasazený protikandidát proti oblíbenci Merkelové, který uspěl jen naponěkolikáté a těsně a posléze se musel s hanbou poroučet.

Merkelová sice Gaucka tentokráte podpořila (patrně aby se vyhnula ještě větší ostudě, kdyby vyhrál bez její podpory), nicméně neúspěch zůstane neúspěchem. Ale nechme teď stranou pošramocený obraz kancléřky – Německo má větší problém.