Rytíři života 2014 – startuje hlasování

Počínaje tímto okamžikem až do konce května je možno hlasovat v anketě Rytíři života 2014. Čtenáři mohou dát po hlasu až třem osobnostem a jedné organizaci ze seznamu nominovaných, které se podle nich zasloužily o obranu lidského života a jeho důstojnosti v celé jeho délce (tj. od početí až po přirozenou smrt) v České republice. Vítěz v kategorii Osobnosti získává právo používat čestný titul „rytíř života“, vítěz v kategorii Organizace získává „cenu rytířstva“. Stránka ankety je ZDE.

Své hlasy můžete zasílat na emailovou adresu duseahvezdy@centrum.cz, případně na adresu Ignác Pospíšil, J. Bendy 8, 370 05 České Budějovice, případně je psát do diskuse zde, případně skrze důvěryhodný facebookový profil na facebookové stránce Duší a hvězd. Prosím, hlasujte a ukažte i tím, že vám právo na život není lhostejné, stejně jako ti, co ho hájí.

Pro ročník 2014 byli nominováni:

Četní europolitici chtějí podpořit ukrajinské teroristy

Četní europolitici mluví o zavedení sankcí vůči prezidentu Janukovičovi a dalším oficiálním a z demokratických voleb vzešlým představitelům Ukrajiny. Je mezi nimi i mnoho politiků českých: Lubomír Zaorálek (a vůbec celá česká vláda), Zuzana Roithová, Štefan Fühle etc. Odůvodňují to jako nutnost zasáhnout proti rozněcovatelům násilí…

Celé je to samozřejmě nesmysl. Protože viníkem násilností jsou „mírumilovní demonstranti“, jejichž přesnější charakteristika by ovšem zněla teroristé. Protože mírumilovní demonstranti nejsou po zuby ozbrojeni (a to nejen podomácku, ale i zbraněmi vojenských parametrů) a nevraždí policisty. Neničí město a vládní budovy, nenutí úředníky k odstoupení pod hrozbou zabití.

Europolitici mluví o demokracii, ale problém je, že ne banditi z náměstí, ale Janukovyč a jeho lidé byli zvoleni demokraticky a ve svobodných volbách a je to Evropská unie, která jedná jednoznačně protidemokraticky, když chce (s pomocí násilím vynucených předčasných voleb) odstranit řádně zvolené představitele jen kvůli tomu, že jednali v nejlepším zájmu své země a odmítli připustit její nevyhnutelné ekonomické zničení v bratrském obětí eurosvazu. Demokracie, páni europolitici, je o tom, že vládne, kdo byl zvolen, ne o tom, že se volby opakují tak dlouho, dokud není zvolen ten, kdo vám vyhovuje!!

Nenechme se ukolébat

Boj proti Estrelové vedla slovenská europoslankyně Anna Záborská

Konzervativní a pro-life voliči jsou nadšeni porážkou tzv. Zprávy Estrelové, mnozí mluví o první vlaštovce toho či onoho, o obrovském úspěchu. Chápu jejich nadšení, možná by ale neměli zas až tolik přehánět. Ne že by nešlo o důležité vítězství, tady není žádného sporu. Problém vidím úplně jinde – v tom jak se čte poselství, které nám výsledek této bitvy přináší. Podle mne obsahuje vedle malé naděje i spoustu důvodů ke znepokojení a bylo by velmi nebezpečné je přehlížet…

V prvé řadě je zcela nemístné a nesmyslné tvrdit, že Evropský parlament ukázal, že stojí na straně života. Něco takového může tvrdit pouze ten, kdo naprosto nechápe, co se v Evropském parlamentu stalo a proč Zpráva Estrelové neprošla. Hlavní důvod neleží v internetové pro-life kampani a marně bychom ho hledali i v názorech europoslanců na samotný umělý potrat či sexuální výchovu.

Zpráva Estrelové opět prošla Výborem, boj se přenáší do pléna

Anna Záborská (KDH)

Zpráva Estrelové bez větších změn opět prošla Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví. Hlasování skončilo v poměru 19:15, což je podstatně méně jednoznačný výsledek, než když prošla poprvé (17:7 při 7 zdrživších se). Boj se tedy nyní přenáší do pléna Europarlamentu, které bude o zprávě hlasovat v prosinci.

Europoslankyně Anna Záborská (KDH), jedna z nejhlasitějších odpůrců Zprávy, upozornila na fakt, že socialisté ve snaze urychlit rozhodovací proces a umožnit tak přijetí zprávy ještě v tomto funkčním období hrubě porušili jednací řád i práva poslanců, když neumožnili podat ke Zprávě pozměňovací návrhy (podrobnosti slovensky ZDE).

Nyní je třeba napřít pozornost na české a slovenské europoslance, především pak na ty, kteří tuto nanejvýš zvrácenou a barbarskou propotratovou zprávu/rezoluci podpořili, a na ty, kteří se hlasování nezúčastnili. Nicméně nebylo by od věci poděkovat těm, kteří byli proti zprávě, a požádat je, aby při tomto postoji vytrvali. (Kontakty lze snadno dohledat po kliknutí na Čeští europoslanci a Slovenští europoslanci.)

Následuje okomentovaný přehled hlasování českých a slovenských europoslanců při prvním posuzování Zprávy Estrelové:

Vzhůru! Zpráva Estrelové je opět ve hře!

Tzv. Zpráva Estrelové, kterou Europarlament nedávno těsnou většinou vrátil k přepracování, bude dnes a zítra opět projednávána ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. V prosinci by se jí pak mělo opět zabývat plenární zasedání Evropského parlamentu.

Europoslankyně Estrelová ve své extrémně propotratové zprávě a rezoluci, kterou jí předpřipravila hlavní mezinárodní potratářská organizace IPPF, prohlašuje tzv. „právo na potrat“ z lidské právo a vznáší požadavky přímo útočící nejen na právo nenarozených na život, ale i na práva rodičů na výchovu svých dětí, výhrada svědomí a svobodu vyjadřování.

Volby bez možností

Prezidentská standarta

V pátek nás čeká první přímá prezidentská volba. Je dosti těžké si představit výstižnější demonstraci bezedného zoufalství, ve kterém se topí tato země, než jsou tyto zpackané volby bez možností.

Smutnou záležitostí jsou i skandály a trapnosti, které volby pronásledují. V prvé řadě originální matematické výkony ministerstva vnitra a kandidáti a „kandidátky“ podávající ústavní stížnosti co možná nejpozději v naději, že volby přeruší či jinak sabotují…

Ovšem tou nejzásadnější katastrofou je nulový výběr, který nám volby nabízejí. Prezidenta si má člověk vybírat podle dvou základních kritérií a) jako osobnost, která jde příkladem a reprezentuje svoji zemi skrze své kvality a morální zásady; b) jako někoho, kdo asi nejlépe a nejsprávněji využije prezidentské pravomoce. Podíváme-li se na soubor kandidátů, zjistíme, že křesťanskému hodnotovému systému odpovídá nejlépe (byť tedy rozhodně ne dokonale) Zuzana Roithová, kterou bychom měli vybrat podle kritéria a. Pokud ovšem vůbec někoho vybereme…

Levice a liberálové: V Evropské komisi nesmí sedět žádný křesťan ani konzervativec!

Tonio Borg

Před námi se rýsuje nová kauza typu „Rocco Buttiglione“. Levice i liberálové zahájili zuřivou kampaň proti maltskému kandidátovi na post komisaře Toniovi Borgovi, jehož názory jsou podle nich „nekompatibilní se zastáváním vysokého úřadu v EU“, resp. který je „nepřijatelný pro všechny nekonzervativce“. A jaké názory přivádějí liberálně-socialistické borce do varu? Pan Borg totiž obhajuje katolický a konzervativní pohled na rodinu a právo na život (podrobnosti anglicky ZDE).

Zkrátka a dobře Buttiglione přes kopírák: socialisté a liberálové dávají opět jasně najevo, že sice o komisi rozhoduje konzervativně-liberální koalice socialistů a lidovců, ovšem stále trvající podmínkou je, že i za konzervativce musí sedět v Evropské komisi socialisti, jejichž spojení s křesťanskou či konzervativní politikou je pouze formální…

Jako třeba rudá komisařka Redingová, které její pseudokatolictví ani slovo křesťanská v názvu rodné strany nikterak nebrání prosazovat radikálně socialistické a liberální přístupy k rodině i právu na život, samozřejmě včetně těch, na které křesťan nemůže ani pomyslet, natožpak je podporovat.

Pět velkých omylů obhájců Pussy Riot

Chrám Krista Spasitele

Západními médii bouří zuřivá protiruská (či protiputinovská) kampaň, jejíž oficiální záminkou je odsouzení tří extremistek ze skupiny Pussy Riot (česky cca Kundí orgie či Vzpoura kund). Tato ruská punk-rocková skupina nanejvýš zoufalé úrovně na sebe upozorňuje skandálními a hluboce amorálními akcemi, mezi nimiž nechybí hromadné souložení v muzeu před mladistvým obecenstvem či znesvěcení moskevského chrámu Krista Spasitele.

Právě ta druhá událost zavdala příčinu k tomu, že tři členky skupiny byly za organizované výtržnosti a šíření náboženské nenávisti odsouzeny ke dvěma letům vězení či pobytu v otevřené nápravné kolonii, nad čímž levice, liberálové a a bezbožníci naprosto neopodstatněně běsní. Rád bych se zde věnoval pěti zásadním omylům, kterých se tito zuřivci ve své „argumentaci“ opakovaně dopouštějí.

Křesťané, nevolte lidovce!

Pavel Bělobrádek

Několik let jsem čekal, kdy z Pavla Bělobrádka něco konkrétního vypadne. Za jeho předsednictví se dlouho nic nedělo, pominu-li raketový start, při kterém sliboval zatočit s politickými sviněmi. Byl to nejspíš mladický úlet, jenž byl brzo zapomenut. I přes, páně Bělobrádkovo, dlouhotrvající mlčení a mlžení, jsem tomuto sympatickému muži přál, aby dorostl do pevného křesťanského politika a státníka.

Dnes jsem se tedy dočkal. Díky postkomunistickému Právu, jehož téměř nulová prodejnost v sobotu, kvůlivá televizní příloze, stoupá do finančně téměř soběstačných rozměrů, byl můj hlad, po předsedově rozjezdu, ukojen. Nevím, jak jiní, ale já procitl z naivního snu do kruté reality. Šéf KDU-ČSL se řádně a viditelně odkopal. Zcela jsem ztratil iluze o tom, že v tomto člověku dříme pravý obhájce konzervativních hodnot. Dny, strávené po boku bezpáteřních, věčných mudrlantů, milců pravdy, lásky a funkcí, nepochybně udělaly své. Bělobrádek tancuje, jak kontroverzní Kmentová píská, spolu s havlistou Pithartem slyší trávu růst, souznění s eurohujerskou Roithovou si raději ani nebudu domýšlet.

A zase ty tance…

Kritika ze strany hnutí pro-life a možnost kandidatury Jiřího Karase nezůstaly bez odezvy: Zuzana Roithová se ohradila proti „šíření zkresleného výkladu jejích postojů,“ kterého se mělo dopustit HPŽ ČR. Doporučuji vám, abyste si ten text pozorně přečetli, protože je velmi poučný. Zuzana Roithová se v něm snaží dokázat, že (navzdory inkriminovanému rozhovoru) prorodinná a pro-life politika jsou její nejvlastnější přirozeností. Celkové vyznění je ovšem velice rozpačité…