Apostata, ne-li přímo ateista v kněžském rouchu

Dr. Radomír Malý

Nám všem dobře známý profesor Tomáš Halík, první český nositel Tempeltonovy ceny, se opět projevil jako  apostata. A to dokonce v Katolickém týdeníku, jenž už dávno není katolickým, konkrétně ve 21. čísle. Prohlašuje tam u příležitosti převzetí Tempeltonovy ceny doslova: „Dějinná zkušenost naší části světa ukazuje, že ateismus není o nic méně imunní vůči pokušení moci a násilí, než náboženství. Já jen přeji ´novému ateismu´, až bude starší a dospělejší, aby byl alespoň tak tolerantní, jako je naše dnešní staré evropské křesťanství…“

To je opravdu od pana profesora přímo“kopernikánský“ objev! Až dosud se mělo za to, že náboženství, z kontextu vyplývá, že hlavně katolické, bylo vždy nositelem moci a násilí, ateismus naopak ztělesněním tolerance a lidskosti. Halík najednou přichází s přímo „geniálním“ odhalením, že ani ateismus není „imunní vůči pokušení moci a násilí…“, čili je vlastně na stejné úrovni jako náboženství a může být zdrojem násilí a krutosti právě tak jako náboženství. Ó, ta vzácná objektivita, hodná geniality mediální hvězdy českého katolicismu!

Ale teď vážně. Pochybuji, že Halík pod pojmem „náboženství“ měl na mysli islám, o němž na jiných místech hovoří převážně pozitivně, tím spíše ne buddhismus, s jehož dalajlámou společně zapaluje voňavé tynčinky v kostele sv. Salvátora, kde působí. Tady by se daly najít násilnické metody kvantitativně stejné s ateismem, jenže to pana profesora nejspíš nezajímá. Tím „náboženstvím“ nedostatečně imunním vůči „pokušení moci a násilí“ myslel nepochybně křesťanství, konkrétně katolické křesťanství, které je ze všech křesťanských konfesí nejvíce na pranýři kvůli údajnému „nerespektování práv člověka“, „upalování heretiků“ a „náboženským válkám“.

Jistěže katolíci během dvou tisíc let existence nekonali jen samé dobré skutky, to by bylo i proti vlastní katolické nauce, která říká, že jsme společenstvím hříšníků. I to násilí a krutost vůči nekatolíkům tam měly bohužel své místo, jenže srovnávat je s násilím a krutostí ateistů není ani kvalitativně, ani kvantitativně možné a kdo to dělá, prokazuje buď kolosální negramotnost v historické problematice, nebo záměr a zlou vůli. I když katolíci nebyli – abych použil Halíkových slov – „imunní vůči pokušení moci a násilí“, přece jen vliv božské nauky Ježíše Krista, hlásané Církví, působil jako brzda, aby se toto zlo nestalo univerzální. U ateismu však tato brzda chyběla, proto krutost a násilí katolíků a krutost a násilí ateistů nelze srovnávat. Počet obětí katolické inkvizice během cca 500 let (od 13. do 18. stol.) udávají historikové v počtu 3-8 tisíc (přitom zdaleka ne všichni odsouzení byli nevinnými obětmi, např. Jan z Leidy nebo Giordano Bruno byli odsouzeni zcela po právu jako zločinci), počet obětí násilí křižáků u příležitosti křížových výprav, které nota bene byly spravedlivými obrannými válkami, a dalších náboženských válek v dějinách ve jménu katolicismu už od starověku, je odhadován na několik tisíc, počet obětí čarodějnických procesů v katolických zemích od 15. do 18. století cca 20 tisíc (v protestantských zemích 35 tisíc), ačkoliv církevní autority proti tomuto pověrečnému jevu vystupovaly, především pomlouvaná římská inkvizice.

Úhrnem tedy máme už od starověku, tedy za nějakých 1700 let, počet nevinných obětí katolického násilí z náboženských důvodů zhruba pár desítek tisíc, přičemž výraz „katolického“ je nadsazený, neboť např. čarodějnické procesy nebyly dílem Církve, nýbrž recidivy pohanských pověr a církevní autority v Římě proti nim vystupovaly, války, které katolíci vedli ve jménu víry, byly válkami obrannými, čili spravedlivými, nehajitelné jsou pouze krutosti, jichž se někteří dopouštěli.

A jak je tomu u ateismu? Ten existuje ve své organizované formě něco přes 200 let. Za tu dobu již stačili jeho vyznavači povraždit statisíce věřících katolíků a dalších nevinných obětí ve Francouzské revoluci, v níž, jak udává Vittorio Messori, došlo v krajině Vendée k první hromadné genocidě obyvatelstva z náboženských důvodů, protože obyvatelé byli katolíci, nemínili se vzdát své víry a uctívat prostitutku na oltáři, symbolizující „bohyni rozumu“. Další desetitisíce věrných nevinných katolíků povraždili italští zednáři v r. 1848 a v r. 1870 v Římě a střední Itálii. Ateističtí bolševici ve 20. století v Sovětském svazu, v Číně a vůbec všude, kde přišli k moci, mají na svědomí cca 100 milionů nevinných obětí během několika desítek let, mezi nimiž náboženská motivace je tou nejdůležitější. Panteističtí (panteismus se v principu téměř neliší od ateismu) a novopohanští nacisté povraždili z rasových, ale i náboženských důvodů během 12 let 15 milionů nevinných lidí, nepočítaje další miliony obětí nespravedlivé války, kterou rozpoutali. Současní teoretičtí i praktičtí ateisté v tzv. demokratických zemích již zprovodili ze světa spolu s komunistickými státy cca 1 miliardu nenarozených dětí, těch nejnevinnějších bytostí pod sluncem.

Lze tedy při těchto jasných počtech klást rovnítko mezi údajně „nedostatečnou imunitou vůči pokušení moci a násilí“ u katolíků a ateistů? To by bylo zcela proti zdravému lidskému rozumu. Ateismus již ve svém principu je „krvavým náboženstvím“ (ano, on sám uctívá svého falešného boha, tj. buď komunistickou stranu, politického vůdce, konzum a blahobyt apod.), které, kdykoliv získalo moc, začalo s masovými vraždami všech, kteří odmítli vzdát se své víry nebo mu nevyhovovali z třídních či rasových hledisek. Katolické křesťanství naopak všude, kde získalo pozice a vliv, prosazovalo charitu, zákony ve prospěch slabých a bezmocných a usilovalo o úpravu vztahů mezi lidmi v duchu Kristova přikázání lásky.

A co je nejvíce signifikantní, Halík se neobrací vstřícnými slovy vůči ateistům, nýbrž ateismu jako takovému. Kdyby adresoval vlídné věty ateistům, tj. lidem, pak by následoval nauku Církve, jež v duchu slov sv. Augustina přikazuje „nenávidět blud, ale milovat bludaře“. Halík ale neříká „přeji ateistům“, nýbrž „přeji novému ateismu“, čímž  odhaluje své sympatie pro toto zvrácené učení, jímž ateismus jako myšlenkový systém popírající Boha vždycky byl, je a bude.

Kdo zná Halíkovy knihy, nebude tímto postojem páně profesora překvapen. Na mnoha místech klade ateismus na stejnou hodnotovou rovinu s křesťanstvím, odsuzuje pouze „extrémy“ na obou stranách. U ateismu je tímto „extrémem“ marxisticko-leninský dialektický materialismus, snažící se dokazovat neexistenci Boha a nesmyslnost náboženství, u katolického křesťanství to je prý „stejně přihlouplá apologie Boží existence a náboženských pravd“, dodejme, že má na mysli především scholastiku a aristotelsko-tomistickou filozofii a teologii. Citace záměrně neuvádím, protože jich existuje v jeho knihách velké množství.

Ptejme se ale, co je to onen „nový ateismus“, jemuž Halík tolik přeje. Tento termín razí hnutí pod vedením Angličana Richarda Dawkinse, který otevřeně požaduje zákaz katolického kultu a veřejné odsouzení Katolické církve jako „zločinecké organizace“. Nejde tedy o žádný „nový ateismus“, nýbrž pořád ten stejný „starý ateismus“ Francouzské a ruské bolševické revoluce, ateismus bestiálních vrahů a kriminálních kreatur. Žádný jiný ateismus, pokud máme na mysli ateismus jako ideový systém a nikoli postoj konkrétního člověka, nikdy nebude a nestane se „dospělejší“.

Halík si přeje, aby „nový ateismus“ byl „alespoň tak tolerantní, jako je dnešní staré evropské křesťanství“. Zapomněl pouze, že tento ateismus už takto „tolerantní“ je, což není vůbec v rozporu s předchozími řádky. Ateismus jako ideologický systém má dvě želízka v ohni: tím prvním je krvavé pronásledování, druhým ostentativně projevovaná tolerance ve smyslu „všechna náboženství a všechny světové názory usilují o jedno a totéž a mají stejnou hodnotu“, jen nesmí nikdo říkat, že existuje pouze jedna objektivní pravda. Tento synkretismus pronikl a nadále proniká nebezpečně do Katolické církve, a vnitřně ji rozkládá. A pokud se vyskytnou katolíci, kteří odhalí tuto ďábelskou taktiku a nenechají se oklamat, uplatní se ona první metoda, tj. pronásledování, zatím nekrvavé, jež ale během krátké doby může přerůst v krvavé.

Halík tak svým nejnovějším vyjádřením v KT opět odhalil to, co tradiční katolíci již dávno vědí: že je to apostata (ptám se, byl-li vůbec kdy věřícím křesťanem, ale to by bylo na jiné téma), jenž otevřeně hlásá protikatolickou nauku přímo na půdě Církve. To, že církevní autority, místo aby jej povolaly k zodpovědnosti a sdělily mu, že není povinen sloužit organizaci, s níž se myšlenkově rozchází, se naopak rozplývají blahem nad jeho Tempeltonovou cenou, je tristní a také o něčem svědčí.

PhDr. Radomír Malý

Reklamy

13 Responses to Apostata, ne-li přímo ateista v kněžském rouchu

  1. Jan - Pax napsal:

    Prosím vás, pane doktore, ďábel, když nemůže člověka svést k hříchu, svede jej k „ctnosti“, přesahující veškerou míru…..

    …“kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.“ (ČEP); „Kdo by řekl: `Blázne´, propadne ohnivé Gehenně.“ (KMS); „a kdokoli by řekl: `Blázne!´ bude vydán pekelnému ohni.“ (NBK)

    „Raša“…bezbožník…apostata(!)

    Nechceme, mariánský ctiteli, abyste přišel o svou duši. Nechceme Vás také ztratit…..pro duchovní pochybení…

    Pax et bonum

    Jan

    • Nepochopil jsem, pane Jene, co jste chtěl svým příspěvkem říct. Já Halíka nezatracuji, ani mu nenadávám, pouze upozorňuji, že jeho názory nejsou katolické, ba co více, že se s katolickou naukou podstatně rozcházejí. To musí konstatovat každý, kdo se začte do jeho knih. Já jsem to udělal. Právě proto, že má velikou, uměle mediálně vytvořenou popularitu, a mnoho katolíků mu věří, musím varovat. Nebojte se, kvůli tomuto článku určitě „o svou duši nepřijdu“, to by o ni museli přijít i sv. Pavel a sv. Jan, kteří ve svých listech mnohem ostřejšími slovy hřímali proti heretikům. A ozvat se proti herezím má povinnost klaždý duchovní i každý katolík vzdělaný ve víře a teologii, o „svou duši“ přijde spíše tím, když bude mlčet. Duchovní pochybení, o němž mluvíte,by bylo právě toto. Jinak Vás ujišťuji, že se modlím za Halíkovo obrácení.

    • Vlad IV napsal:

      Kdy jste naposled navštívil lékaře ohledně svého duševního zdraví, Jene ?

    • marek napsal:

      Pax et bonum moze byt Len vo svetle Kristovej Pravdy..

      pan profesor nazval veci pravym menom..vdaka

    • Stáňa napsal:

      Dobrý den, také jsem nepochopila smysl celé odpovědi pana Jana. Souhlasim plně s panem doktorem. Dříve jsem četla ba hltala všechny knížky pana Halíka, než jsem zjistila myslenkovou prázdnotu, opakování se, klišé a vlastně o ničem hovory. Dnes uz si nic nekoupim a nic, ani články páně Halíkovo nečtu. A co se týká jeho postojů, tak pýcha je jeden ze 7 hlavních hříchů, a je to jeho hřích a ne můj. Já za nej nenesu jeho pochybení. Ale je dobré na to upozorňovat, protože mnoho lidí sebou strhne. A vy b. Jane trochu víc myslete, abyste nebyl stržen do pekelné propasti.
      Stáňa

  2. Ecclesiasticus napsal:

    Halík není ateista, ateismus je pro „hloupé gojim“. Halík je věřící… ve Velkého Architekta.

  3. Michal Kretschmer napsal:

    Článek ukazuje vnitřní rozpornost Halíkova myšlení a tím i jeho osobnosti. Je v něm řeč o toleranci.

    Tolerance není ale ctnost, je to pouze strpění nějakého zla, aby z jeho potlačení nevzniklo zlo ještě větší. Netolerance tedy není sama o sobě zlá. Je však vždy špatná, když se týká nějakého dobra.

    O to tu právě jde. Nelze stavět stejná měřítka na toleranci či svobodu vztahující se k dobrému a zlému. To samé oplatí o dnes tak opěvované „náboženské svobodě“.

    • Michal napsal:

      Z projevu T.H. o netoleranci ke zlu: „Před násilím nelze ustupovat, je třeba chránit a bránit nevinné. Člověk může nastavit pouze svou vlastní tvář, je-li naděje, že tím zastaví zlo, nikoliv však tváře druhých; ty musí bránit, za ně máme odpovědnost.“
      .
      Všiml jsem si jedné zajímavé pasáže: „Setkání vzdělaných reprezentantů různých náboženství … však mají jednu slabinu: pomalu se zde vytváří určitá subkultura „dialogistů“, kteří si brzy rozumějí navzájem daleko lépe, než si rozumějí s extrémisty ve svých komunitách. Většina lidí se raději stýká s těmi, kteří jim naslouchají a akceptují je. Není však povinností všech, kdo se takových setkání účastní, položit si otázku, jak mnoho mají možností a odvahy ovlivnit ve svých vlastních komunitách ty, kteří vnímají věřící ostatních náboženství se směsí předsudků, strachů a nenávisti?“
      T.H mluví i o sobě, vždyť před časem nabídku dialogu ze strany tradicionalistů odmítl. Zkusí si „otázku o možnostech a odvaze“ položit znovu?

  4. Michal napsal:

    Ad: „Halík si přeje, aby “nový ateismus” byl “alespoň tak tolerantní, jako je dnešní staré evropské křesťanství”. Zapomněl pouze, že tento ateismus už takto “tolerantní” je.“
    Ale nezapomněl, viz začátek citace Halíka: „Dějinná zkušenost naší části světa ukazuje, že ateismus není o nic méně imunní vůči pokušení moci a násilí, než náboženství.“ T. Halík mluví o dějinné zkušenosti, kterou R. Malý v článku shrnuje. Formulace „O nic méně“ je matematicky nerovnost a lze ji vyložit i jako hůře ve shodě s R.M; ostatně T.H dál v textu uvádí: „Stalin, jeden z nejkrutějších pronásledovatelů náboženství v lidské historii, pochopil v době 2. světové války, že ruští lidé nejsou ochotni umírat za komunistickou ideologii „vědeckého ateismu““

  5. Michal napsal:

    Pro kontext citací odkaz na celý proslov T. Halíka
    http://tisk.cirkev.cz/res/data/174/019742.pdf?seek=1

  6. + b. Jan napsal:

    Díky pane doktore za opět bravurní odhalení Pravdy a „sejmutí masky“… + J

%d bloggers like this: