Katolický volič: Další strašné volby

20/05/2014

Jean-Claude Juncker, kandidát lidovců na předsedu Komise. Pomohl zlegalizovat euthanasii v Lucembursku.

V pátek a sobotu 23. a 24. května 2014 nás čekají volby do Europarlamentu. Přestože jeho moc je ve srovnání s Radou ministrů a Evropskou komisí mnohem menší, než by člověk čekal, je Evropský parlament nesmírně důležitý, protože pro spoustu rozhodnutí Komise je třeba jeho souhlas (a konec konců Europarlament schvaluje Komisi samu). Není tedy vůbec jedno, kdo v něm bude sedět a nás reprezentovat. Bohužel, ani tentokrát nejsou vyhlídky vůbec dobré a není ani moc z čeho vybírat.

Myslím, že z globálního pohledu nejlépe situaci vystihuje debata potenciálních předsedů Komise, kterou jsme mohli shlédnout v televizi. Sešlo se jich tam pět. Bohužel mezi nimi nebyl ani jeden, o němž by mohl slušný a příčetný člověk uvažovat, aniž by přitom nebezpečně pokoušel svůj dávivý reflex. Všechno nejen eurohujeři a „progresivisté“, ale rovnou otevření stoupenci destruktivních myšlenek a ideologií, veřejní podporovatelé zla. Číst zbytek příspěvku »

Reklamy

Lidovecká expertka stojí za Chládkem

08/05/2014

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL)

Lidovecká  expertka¹ na školství, poradkyně ministra Chládka a č. 2 na lidovecké kandidátce do Evropského parlamentu Michaela Šojdrová vydala stanovisko, v němž se de facto postavila na stranu ministra Chládka v jeho tažení proti domácímu vyučování, když prohlásila, že domácí vyučování na druhém stupni by mělo být povolováno jen výjimečně a s ještě přísnějšími požadavky na vzdělání rodičů.

Její prohlášení je opravdu krásným ukázkovým příkladem, jak předstírat, že nejsem úplně proti, ale přitom (v rozporu s postojem Církve a zájmem křesťanských voličů²) nejen rezignovat na obhajobu domácího vzdělávání na 2. stupni, ale ještě obratně podkopnout nohy jeho obhájcům naprosto neopodstatněným požadavkem na ještě vyšší kvalifikaci rodičů. Číst zbytek příspěvku »


Jakou barvu má Národní demokracie?

01/05/2014

F. K. Ladislav

Ne Bruselu – Národní demokracie, jak se pojmenovala kvůli volbám do Evropského parlamentu, aby bylo zjevné, s jakými pohnutkami jde do volebního klání, se hlásí ke křesťanské historii Evropy, ctí křesťanské tradice. To není málo, i když to nemá explicitně uvedeno v názvu, což může určitě leckomu chybět. Domníváme se totiž, že křesťansko-demokratické strany jakékoliv pojmenování tohoto typu natolik zprofanovaly, že je lépe zvolit název víceméně neutrální. V našem případě byla volba jasná, když je možno navazovat na prvorepublikovou Národní demokracii.

Je to návaznost bez kontinuity, která byla přetržena nacistickým a komunistickým režimem. I doba pokročila a my stojíme před novými výzvami a novými hrozbami. Evropa už není křesťanská, pomalu vymírá, ztrácí svou národnostní identitu, otvírá se cizím ideologiím a náboženstvím. Křesťan nemůže v tuto chvíli stát stranou, i když rozumím těm, co se chtějí od politiky distancovat. Je to jistě jejich právo a pokud naše snahy o zastavení devastace kulturního a morálního dědictví našich předků podpoří vroucími modlitbami, tak hurá! Jak píše svatý Pavel: Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Číst zbytek příspěvku »


Na Pochodu pro život 2014

02/04/2014

Ukončení pochodu u sv. Václava. Zleva: 1) apoštolský exarcha Mons. Ladislav Hučko 2) P. Pavel Maria Mayer OP 3) Mons. Andreas Laun OSFS, pomocný biskup salcburský 4) P. Jáchym Jaroslav Šimek, opat želivského kláštera

Letošní národní Pochod pro život navštívilo něco okolo 3 tisíc lidí. Předcházela mu panelová diskuse na téma „Perspektivy obnovy kultury života v naší zemi“ a hned tři mše svaté: hlavní celebroval u sv. Jiljí kardinál Duka, další římskokatolickou bohoslužbu celebroval u Jezulátka Mons. Andreas Laun OSFS a poslední, řeckokatolickou, celebroval u sv. Klimenta exarcha Hučko. A jak jsem to všechno viděl já?

Jelikož z Budějovic do Prahy je cesta dlouhá a já jsem se chtěl zúčastnit celého programu, nezbylo mi než vstávat už ve 3:30, abych se stihl vypravit a chytil vlak ve 4:57. Cesta proběhla bez problémů a bez potíží se mi podařilo nalézt i místo debaty v dominikánském klášteře. Čekání jsem zkrátil nejdříve tím, že jsem organizátorům pomohl s několika maličkostmi, a posléze diskusemi s ostatními čekajícími, kterým dominovala především dvě témata: zdravá výživa a biskup Bezák. Obávám se ale, že mé stravovací návyky i vysoce negativní názor na odvolaného arcibiskupa zůstaly nepoznamenány. Číst zbytek příspěvku »


Chládek v akci (Jsou lidovci k něčemu?)

21/02/2014

Marcel Chládek (ČSSD) obsadil ministerstvo školství a obratem zahájil útok na práva rodičů, když oznámil, že do dvou let zlikviduje domácí vzdělávání na druhém stupni základních škol (viz Zprávy ČT, začátek reportáže ve 40:50). Nebude to pro něj problém – je zatím zavedeno pouze experimentálně. Sice se podle Národního ústavu pro vzdělávání osvědčilo, pročež on bude doporučovat jeho zachování, ale taková fakta samozřejmě nemohou zastavit marxistického radikála, kterého žene vpřed myšlenka, že dítě patří státu (a tudíž i do školy, kde si je stát může pořádně obrábět dle svého, rodičům navzdory).

Když tato vláda vznikala, upozorňoval jsem na to, že se na nás řítí katastrofa, protože ty z pohledu křesťanů a křesťanské politiky zásadní posty obsadí ti absolutně nejhroší možní lidé, a pana Chládka jsem jmenoval coby jednoho z těch nejhorších výlupků české radikální levice, kteří se derou do klíčových křesel. Je od pana ministra hezké, že takto briskně a přesvědčivě potvrdil, že mám pravdu. Číst zbytek příspěvku »


Četní europolitici chtějí podpořit ukrajinské teroristy

19/02/2014

Četní europolitici mluví o zavedení sankcí vůči prezidentu Janukovičovi a dalším oficiálním a z demokratických voleb vzešlým představitelům Ukrajiny. Je mezi nimi i mnoho politiků českých: Lubomír Zaorálek (a vůbec celá česká vláda), Zuzana Roithová, Štefan Fühle etc. Odůvodňují to jako nutnost zasáhnout proti rozněcovatelům násilí…

Celé je to samozřejmě nesmysl. Protože viníkem násilností jsou „mírumilovní demonstranti“, jejichž přesnější charakteristika by ovšem zněla teroristé. Protože mírumilovní demonstranti nejsou po zuby ozbrojeni (a to nejen podomácku, ale i zbraněmi vojenských parametrů) a nevraždí policisty. Neničí město a vládní budovy, nenutí úředníky k odstoupení pod hrozbou zabití.

Europolitici mluví o demokracii, ale problém je, že ne banditi z náměstí, ale Janukovyč a jeho lidé byli zvoleni demokraticky a ve svobodných volbách a je to Evropská unie, která jedná jednoznačně protidemokraticky, když chce (s pomocí násilím vynucených předčasných voleb) odstranit řádně zvolené představitele jen kvůli tomu, že jednali v nejlepším zájmu své země a odmítli připustit její nevyhnutelné ekonomické zničení v bratrském obětí eurosvazu. Demokracie, páni europolitici, je o tom, že vládne, kdo byl zvolen, ne o tom, že se volby opakují tak dlouho, dokud není zvolen ten, kdo vám vyhovuje!! Číst zbytek příspěvku »


Jak by měla vypadat konzervativní politika

13/02/2014

Dopředu musím avizovat, že nehodlám propagovat podobu pravicové, konzervativní strany, kterou nám dvacet let předvádí ODS a její nepovedené dvojče TOP 09. Zvláště se musím distancovat od slovního spojení liberálně-konzervativní, které se asi běžnému diváku televize vybaví při vyslovení pojmu pravicová politika. Že jde o protimluv, nám před pár dny názorně předvedli dva zástupci obou táborů, pánové Hájek a Pajonk. Zatímco prvně jmenovaný pojmenoval věcně a fundamentálně rodinu jako společenství muže a ženy, druhý trval na tom, že do soukromých vztahů nikomu nic není, a že tedy nechť klidně spolu žijí dva homosexuálové. Pravdu, nijak nezasahující do práv jiných, měli v podstatě oba. Nebýt ovšem státních garancí ve věcech zákonných práv a povinností rodiny. Jelikož je v poslední době rodinné právo zevrubně redefinováno, i neškodný a v zásadě správný liberální názor na soužití dvou lidí je tím znehodnocen do té míry, v jakém stádiu je destrukce posvátného svazku manželského.

Konzervativní paternalismus jako slepá ulička

Po roce 1989 se nám, žel Bohu, rozvinula správa věcí veřejných jen a pouze levicovým směrem. Z důvodů, dodnes nevyjasněných, nebyl učiněn rázný soud nad komunistickými zločinci; soudruzi v KSČ i ti bývalí ve stranách ostatních měli nadále možnost ovlivňovat chod společnosti. V ekonomické sféře to bylo ještě markantnější. Vzpomínám na nesmyslná výběrová řízení z roku 1990, ve kterých se hledalo spousta nových ředitelů do podniků. Hlavní podmínkou v nich byla manažerská praxe minimálně pět let.

Jakoby se zde, relativně velmi rychle, vysublimoval demokratický systém, ve kterém se střídají u moci pravice a levice. Mám na mysli strany ODS a ČSSD. Že šlo ve skutečnosti o dvě varianty téhož dokládají nespočetné koalice na komunální úrovni a též, jako vejce vejci si podobny, mnohé finanční skandály. Na celostátní úrovni to dokonce někdy zašlo tak dalece, že levice byla pravicovější než pravice. Vzpomeňme kupříkladu rychlou privatizaci bank, do které se vládám Václava Klause vůbec nechtělo, a jež zmákla, s nezbytnou a mediálně vděčnou vojenskou přepadovkou v IPB, vláda Miloše Zemana. Číst zbytek příspěvku »