Jan Dokulil: Před narozením Panny Marie

Dnes čtenářům přinášíme ukázku z díla Jana Dokulila*, katolického kněze, překladatele a básníka, narozeného 13. července 1910 v Mastníku u Třebíče a zesnulého 1. února 1974. Jelikož uplynula jen krátká doba od oslav narození Jezulátka, zastavme se ještě chvíli u Jeho panenské Matky, pro jejíž chválu a oslavu je vždycky vhodný čas…

JAN DOKULIL (1910-1974)

PŘED NAROZENÍM PANNY MARIE

Orosen svět již stoupá k výhni jitra
a plna ovocem teď jiskří zahrada;
koš prázdné tmy noc pouští nerada
nesmějíc trhati, co Panně dát chcem zítra,

Růženec – válečná zbraň katolického křesťana

Panna Maria Růžencová

Měsíc říjen je věnován Matce Boží, Královně posvátného růžence. Tato modlitba není jako každá jiná. Její specifikum spočívá v tom, že je určena k boji, jde o zbraň v našich rukou. Zbraň, která nikoho z lidí neusmrcuje a nezraňuje, ani ty největší nepřátele Církve sv. Není totiž určena pro válku s lidmi, ale pro válku se zlými duchy, odhání je pryč, aby člověku neškodili. Je zbytečné ptát se, proč právě růženec. Matka Boží to tak stanovila, vyjádřila se o tom nejjasněji a nejzřetelněji ve Fatimě. Když sv. Maxmilián Kolbe zakládal Rytířstvo Neposkvrněné, prohlásil v duchu tohoto přání Panny Marie právě růženec za jeho nezbytnou výzbroj v zápase se zednářstvím a démony, stojícími za ním.

K pochopení toho nám slouží i církevní kalendář. Růžencovému měsíci říjnu předchází 28. září svátek sv. Václava, patrona České země, který se stal symbolem všech bojů našeho národa za svoji svobodu, proto je také zobrazován se svou typickou zbraní, s kopím. Hned následující den slavíme svátek tří svatých archandělů Rafaela, Gabriela a Michaela, z nichž Michael má zvláštní poslání bojovat proti satanovi a jeho vojsku. Tyto dva svátky proto jsou jakousi předzvěstí toho, co má katolík dělat v měsíci říjnu: bojovat. Ne střelnými nebo sečnými zbraněmi, ale duchovními, především pak modlitbou sv. růžence.

Jméno Panny Marie

Jan III. Sobieski posílá papeži zprávu o vítěztsví

Dnes slavíme svátek Jména Panny Marie. Právě k Panně Marii se v modlitbách utíkala vojska Svaté ligy zorganizované papežem bl. Inocencem XI., když se před 330 lety na dohled od obležené Vídně chystala na bitvu, která rozhodovala o osudu minimálně střední Evropy. Na památku jejich úspěchu pak papež rozhodl, že svátek Jména Panny Marie, do té doby ve významné míře slavený prakticky jen ve Španělsku a některých částech Itálie, bude slaven celosvětově, jako dík Panně Marii za to, že dopomohla křesťanům k vítězství.

Svatohorské oplatky

Svatohorské oplatky

Na orelské pouti na Svatou Horu jsem nakoupil něco svatohorských oplatků pro přátele. Netušil jsem, že mne to později uvede trochu do rozpaků (a ještě později přiměje napsat tento článek). Oplatky byly zabalené v krabicích, takže jsem při jejich nákupu neviděl, jak vypadají. Myslel jsem, že  jde o normální oplatky s obrázkem Svaté Hory a Panny Marie Svatohorské na obalu. Ale to jsem se mýlil…

Sám jsem si toho vlastně nevšiml, protože jsem je po rozbalení při konzumaci nezkoumal (a patrně ani většina ostatních přítomných), ale jedna mladá dáma, která se k nám připojila později, si všimla, že na oplatce je vytlačen obrázek Panny Marie Svatohorské. A tak zkonzumovala jen okraje oplatku a střed nechala být, že:  „To jíst nechce, protože by bylo blbý, jíst Panenku Marii.“

Pouť k Panně Marii, Matce Milosti

Poutní kaple

V sobotu 8. června 2013 se na Vyšebrodsku v Jižních Čechách již podruhé uskuteční tradičně katolická pouť k Panně Marii, Matce Milosti.  Poutníky srdečně zvou R.D. Zdeněk Prokeš, administrátor farnosti Vyšší Brod a správce poutního místa, a spoluorganizátoři Ignác Pospíšil a Lukáš Krutský.

Poutníci se shromáždí ve Vyšším Brodě na náměstí u vyšebrodského farního kostela sv. Bartoloměje a v cca 09:50 (tento čas je zvolen, protože vlak z Rybníka přijíždí krátce před půl desátou) vyrazí na Maria Rast am Stein, mariánské poutní místo nacházející se na severním svahu Martínkovského vrchu, který se tyčí jižně od Vyššího Brodu. Cesta tam vede podél zastavení křížové cesty, čehož bude využito k patřičným modlitbám.

Připojme se k XIII. Pochodu pro život

Pochod pro život 2009

V sobotu 23. března se v Praze odehraje XIII. národní Pochod pro život, jehož účastníci si připomínají desetitisíce nenarozených dětí, které jsou v České republice každoročně zavražděny, a protestují proti zákonům, které toto vraždění dovolují.

Jelikož odpor proti potratům je nedílnou součástí katolické víry a povinností každého katolíka, vyzývám všechny naše čtenáře, aby (mohou-li) do Prahy vyrazili a podpořili akci svojí přítomností. Program naleznete ZDE.

Slavíme Neposkvrněné početí Panny Marie

Nanebevzetí Panny Marie

Dnes je sobota 8. prosince a my slavíme Neposkvrněné početí Panny Marie. V souvislosti s tímto velkým svátkem vám doporučuji k přečtení text Neposkvrněná od sv. Maxmiliána Kolbeho či článek na toto téma od prof. de Oliveiry.

Další možností je začíst se do právě vyšlého čísla časopisu Te Deum (2012/5), ve kterém naleznete hned osm příspěvků na toto téma, včetně českého překladu apoštolské konstituce Ineffabilis Deus (angl. text ZDE), jíž bl. Pius IX. v roce 1854 vyhlásil a definoval dogma o Neposkvrněném početí.

Ignác Pospíšil

Památka Panny Marie Sedmibolestné

Sedm bolestí Panny Marie

„Ty si Mať dobrotivá, Patrónka ľútostivá, oroduj vždy za náš národ u svojho Syna!“

Dnes Církev slaví památku Panny Marie Sedmibolestné, která připomíná bolesti a utrpení, kterými musela Panna Maria za svého života projít. Tento svátek je den rozjímání nad bolestí a láskou Panny Marie a jejím podílu na Kristově Oběti, proseb o její přímluvu a proseb za odpuštění urážek, jíž se jí od lidí dostává.

Pro Čechy i Slováky má tento svátek specifický význam:

Češi ho v jistém smyslu dali světu, byť tedy ne způsobem, na který by mohli být zrovna hrdí. Přestože zmínky o Panně Marii (Sedmi)bolestné a úctě k ní jsou známy už ve 12. století, ve všeobecnou známost se dostala až v 15. století, kdy držení této památky bylo mimo jiné chápáno jako odčinění a prosba za odpuštění bezbožného řádění a svatokrádeží, které páchaly bandy husitů. Je to zajímavá připomínka, že Bůh dokáže i Zlo přinutit, aby nakonec posloužilo Dobru.

Několik poznámek do diskuze o Mariánském sloupu

Mariánský sloup na Staroměstkém náměstí (1905)

Chtěl bych dodat pár poznámek k názoru Martina Šandy na obnovení pražského mariánského sloupu, zveřejněném na Christnetu v podobě článku Mariánský sloup na Staroměstském náměstí opět jablkem sváru. Autor, člen Církve bratrské,  zde zastává v podstatě racionální hledisko památkářské a uměleckohistorické, které se snaží zcela izolovat od hlediska náboženského. I z tohoto úhlu pohledu pak jasně vychází správný závěr, že by se obnovení významné raně barokní památky nemělo bránit.

Dovolím si však přesto ještě uvést (dle Martina Šandy nepochybně jaksi navíc) hledisko náboženské. Hledisko katolického věřícího, které může být dalším důvodem, proč by se nemělo bránit navrácení mariánského sloupu. Jak autor jistě ví, pro katolíky (ale např. i pro všechny tzv. východní křesťany) znamená Panna Maria velmi mnoho. Panna Maria má mimo jiné titul Bohorodičky, Matky Boží, Matky Vykupitele atd. Stačí připomenout píseň: „Tisíckrát pozdravujem Tebe“ , v jejíž první sloce zaznějí tato slova: „Ó Matičko Krista Ježíše! – Ty jsi okrasou celého nebe, tobě klaní se celá říše – ty jsi po Bohu ta nejprvnější, tobě čest a chválu nejpřednější, andělé a svatí vzdávají, Královnou Tebe nazývají.“. Tato slova vyjadřují vztah katolíků k Panně Marii. Tento vztah navíc vyrůstá z hluboké tradice. Jak víme, předpoklad Mariina panenství i titul „Bohorodička“ byly součástí víry nejstarších křesťanů a byly dogmaticky vyhlášeny v koncilech prvních staletí.

Prvé celoslovenské stretnutie ctiteľov karmelitánskeho škapuliara v Starých Horách

starohorská bazilika

Pod záštitou bosých karmelitánov sa uskutočnilo 28.7.2012 vôbec prvé celoslovenské stretnutie ctiteľov karmelitánskeho škapuliara na mariánskom pútnickom mieste v Starých Horách.

Podľa ústneho podania prameň Starých Hôr vytryskol na mieste úkrytu sochy Panny Márie, ktorú obyvatelia skryli pred protestantským vojskom, ktoré v 17. storočí obliehalo celé okolie.

Dlhé roky bol prameň zanedbávaný, zmenilo sa to zázračným vyzdravením starohorského farára Mateja Hrivnáka, ktoré sa udialo 1.9.1886. Z vďačnosti za toto uzdravenie jej dal postaviť dôstojný stánok s drevenou sochou Panny Márie, ktorá bola neskôr prenesená do starohorského kostola Navštívenia Panny Márie vyznamenaného titulom Bazilika minor. Rekonštrukcia pútnického miesta sa uskutočnila v roku 1941 kedy sa pristavili ružencové schody vytesané zo slovenského červeného kameňa. Počet schodov je zhodný s počtom zrniečok na ruženci.