Reforma, nebo nové štěpení?

Mons. Andreas Laun

Dnes bych připomněl jednu sice starou a pozapomenutou, ale zdá se, že dnes bohužel velice aktuální publikaci, kterou v roce 1996 vydala Matice cyrilometodějská. Brožura Reforma, nebo nové štěpení?, jejímž autorem je biskup Andreas Laun, se zabývá rozborem požadavků a cílů odpadlického hnutí Wir sind Kirche (My jsme církev), které vzniklo v roce 1995 v Rakousku a získalo silný vliv v německy mluvících zemích.

Biskup Laun, jeden z nejvýznamnějších rakouských morálních teologů, ve své útlé knížce přesvědčivě dokazuje, že Wir sind Kirche požaduje věci neslučitelné s katolickou vírou, že vzešlo z částečné ztráty víry a že jím navrhovaná „terapie“ je ve skutečnosti samotnou nemocí. Také demonstruje agresivitu hnutí a jeho zákeřné a hanlivé útoky na ty, co s ním nesouhlasí, nemluvě o urážkách, pomluvách a dezinterpretacích katolického učení obratně skrytých přímo v jeho požadavcích.

Od MC bylo neobyčejně záslužným počinem, když tuto brožuru vydala, aby fundovaně seznámila české věřící s tímto fenoménem, nicméně  brožura se příliš neujala, protože dané hnutí zůstalo svým významem omezeno na německojazyčné země a v ČR po zásluze nikoho nezajímalo.

Nicméně dnes, kdy kněží jako Umlauf defakto vyzývají k založení české pobočky hnutí, kdy pseudokatolické Getsemany publikují oslavné články o tom, jak Wir sind Kirche posílené o tzv. farářskou iniciativu vytáhlo do boje za definitivní likvidaci rakouské katolické církve, a kdy se má u nás pod hlavičkou ČKA uskutečnit přednáška předních česky publikujících zastánců tohoto hnutí, kterými jsou v Německu žijící novinář Jiří G. Kohl a v Rakousku žijící padlý kněz Petr Žaloudek, je čas publikaci oprášit.

Pravda, hnutí se od doby, kdy byla brožura sepsána, přece jen změnilo. Na aktualitě brožury to ale nic nemění, protože ničeho špatného se hnutí nevzdalo. Jen je ještě agresívnější a podlejší a jeho požadavky jsou ještě horší. Už nepožaduje „jenom“ svěcení žen, což už je samo o sobě neslučitelné s katolickou vírou. Nyní navíc chce, aby laici (včetně laiček, pochopitelně) „předsedali“ eucharistii.

Doporučuji vám, abyste si brožuru sehnali a přečetli ji. MC ji sice na svých stránkách nenabízí, ale snad ve svých skladech ještě něco najde. Protože je dobré znát nepřítele a toto je nepřítel. Má-li se k nám začít drát, ať jsme připraveni – ať víme, kdo zde útočí, ať dokážeme pochopit a vysvětlit, co špatného k nám nese.

Rozloučím se citací slov, kterými biskup Laun zahajuje úvod svého užitečného a precizního dílka:

Chtít „Kirchenvolksbegehren“ přehlížet a přecházet mlčením, to by nebylo řešením, ani by to nebylo poctivé vůči těm, kdo podepsali. Brát je vážně tedy především znamená: říci jim, co si skutečně myslíme. Připouštím, že tento článek dá „lidovému hlasování“ dosti špatné vysvědčení. Byl bych rád alespoň něco z něho hodnotil pozitivně, ale nenašel jsem nic, co bych mohl s dobrým svědomím pochválit.

Mohu říci jen jediné: s biskupem Launem v tomto bezvýhradně souhlasím.

Ignác Pospíšil

Autorem fotografie biskupa Launa, pořízené během jeho návštěvy Prahy v roce 2010, je Adam Prentis.

Reklamy

9 Responses to Reforma, nebo nové štěpení?

  1. Michal Kretschmer napsal:

    Odštěpení od katolické církve máme myslím trojí:

    – zjevné, kdy někdo prohlásí, že nechce být nadále katolíkem,

    – formální hereze, kdy někdo zastává nauku, která je neslučitelná s učením katolické církve, ví o tom, ale nadále se chová, jako by byl katolík

    – materiální hereze, kdy na rozdíl od předchozího případu si to dostatečně neuvědomuje.

    Posoudit, kdo náleží do druhé a kdo do třetí skupiny, často není možné, neboť nevidíme do jeho svědomí. Pro příslušnost ke druhé skupině hovoří větší vzdělání (ve víře či teologii) dotyčného, pro třetí skupinu pak menší. Osoby z třetí skupiny je třeba poučovat; pak se buď vrátí ke katolické víře (kdo by odmítal božskou věrou věřit byť jedinou závaznou nauku církve, nemá katolickou víru) nebo přesunou do skupiny druhé.

    Otázka, která stojí za diskusi, je to, zda je pro církev lepší, aby osoby z druhé skupiny se přesunuly do skupiny první nebo aby zůstaly ve skupině druhé (když už se nevrátí k víře). Já se domnívám, že druhá skupina je škodlivější než na první, ke které lze řadit např. známého Odila Štampacha. Takže nejde-li to jinak, odštěpení takových skupin jako Wir sind Kirche, uvítám. Vnitřní nepřítelbývá horší než vnější.

  2. Andy napsal:

    2 M.K.: To máte pravdu, blahé paměti, Dohnala podporovalo taky dost lidí zpočátku, a jak začal s „exkomunikacemi“ tak dost lidí pochopilo co je zač, no a když se postavil i proti papeži tak v podstatě drtivá většina zbylých lidí dala ruce od něj pryč. Jen je mi líto těch, co se od něj neodvrátili ani potom.
    Dost by mě zajímalo, jakou souvislost má v případě dohnala to že je charizmatik a zda WsK s tím nemá taky něco společného. Protože u obou je vidět typicky lutheránská(resp. gnostická) nenávist k papežovi, tradici, církvi atd. Ale nenávist takového kalibru, že i slepý vidí kdo má v tom prsty.

    • Michal Kretschmer napsal:

      Mezi Dohnalem a spol. a WsK je rozdíl. Dohnal se snažil o pravověrnost (i když potom upadl do hereze, když tvrdí, že současná katolická hiearchie kromě křtu neuděluje platně svátosti) a jistou přísnost mravů. WsK je liberální. Dohnalův dnešní sedevakanstismus je spíše důsledkem zoufalství nad stavem církve; jestli chová nenávist k Benediktu XVI, nevím. Dohnal a WsK chtějí změny v církvi, ale každý jiným směrem. WsK myslím s charismatickým hnutím na rozdíl od Dohnala nemá nic společného.

  3. tazatel napsal:

    Dobry vecer, pravdepodobne se vyse uvedene akce CKA zucastnim (jako zastance spise kritickych postoju). Mel by nekdo ze zde pritomnych nejaky strucny bod/body k programu akce, ktery by se dal sdelit jako dotaz zrejmym zpusobem poukazujici na nesoulad WSK / PI (resp. casti programu akce CKA) a katolictvi?

    Podstata ci rozsah nesouladu ruznych bodu je ramcove zrejmy, jde mi spise o jasny a strucny argument proti tomu ci onomu – tedy tak, aby k tomu nebylo zapotrebi pul hodiny citovat z Bible a z encyklik atd. Mam samozrejme urcitou obecnou predstavu, co treba lze namitnout, ale jde mi i o to, jak – vic hlav vic vi.

    Dekuji.

  4. tazatel napsal:

    Dekuji za odpovedi a odkazy.

    Jeste by me zajimalo, pokud napriklad nekdo chce, aby byl zrusen celibat nebo sveceny zeny, je tato snaha automaticky hereze?

    Samozrejme chapu, ze je v tom tradice atd., ale – mluvi napr. CIC 750 (751) a 754 o jednom a tom samem, nebo je to (z hlediska mozne neposlusnosti) neco trochu jineho? Je nesouhlas s papezskym dekretem/encyklikou (nemyslim vyrokem ex cathedra) v tomto smyslu automaticky totez co odmitnuti dogmatu, nebo se to nejak stupnuje?

    (Treba koncil v Kartagu zakazoval katol. knezim cokoli darovat lidem mimo katolickou cirkev, coz podle me dnes nikdo neresi.)

    Dekuji.

  5. POZOR, POZOR, několik posledních výtisků této brožury je k dispozici na MCM v Olomouci (http://www.maticecm.cz/). Několik jich budu kupovat pro sebe, takže by měly být k dispozici i u nás v Třebíči.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: