Biskupství a internet

Když jsem v minulých týdnech komunikoval s jednotlivými diecézemi ohledně výsledků sčítání návštěvníků nedělních bohoslužeb, dostal jsem tak příležitost mimoděk se věnovat ne zcela nezajímavým otázkám: jaká je oficiální prezentace diecézí a ČBK na internetu a jak jsou jejich úředníci schopni reagovat na e-mailový dotaz zvědavého novináře.

Než začnu psát dále, tak pro jistotu musím zdůraznit: mluvím pouze o prezentaci diecézí a ČBK, nikoliv o prezentaci a propagaci víry na internetu, kde má česká katolická církev kolosální rezervy v počtu, druhu i kvalitě aktivit.

Obecně lze říci, že stránky diecézí udělaly za posledních pár let výrazný pokrok. V prvé řadě všechny fungují, což ještě před dvěma lety pravidlem nebývalo. Někdy i vykazují potřebnou úroveň, byť vyloženě odstrašující případy existují (především v případě plzeňské a brněnské diecéze). Pokud jde o internetovou komunikaci s novináři, je to s ní ještě nevyrovnanější. Narazíme na vzorné případy i na naprosté katastrofy, přičemž je poněkud absurdní, že nejhůře v této oblasti dopadají obě arcidiecéze, které by rozhodně měly mít největší kapacity na zvládnutí této oblasti.

ČBK

Stránky České biskupské konference jsou přehledné a poskytují spousty zajímavých informací. Svoji funkci plní, byť tedy po grafické stránce nejsou nic zvláštního. Najít tiskovou mluvčí není problém a odpovídá poměrně rychle. Docela by mne ale zajímalo, jestli v okamžiku, kdy mne s žádostí o data ze sčítání posílala k jednotlivým diecézím, věděla o tom, že ČBK doporučila jejich utajení.

Pražská arcidiecéze

Stránky pražské arcidiecéze vypadají dobře a přehledně, jednoznačně patří k tomu lepšímu. Pokud ale jde o internetovou komunikaci, tam se arcibiskupství pražské rozhodně nevyznamenalo – dotaz i jeho urgence zůstaly zcela bez reakce.

Českobudějovická diecéze

Stránky českobudějovické diecéze nejsou nijak oslňující, grafikou spíše pokulhávají, ale svůj úkol informovat o diecézi a dění v ní víceméně plní, i když mají nepřehlédnutelné rezervy v aktualizaci (např. tridentská mše, sloužená od ledna tohoto roku ve čtrnáctidenním intervalu v neděli v 16:00 v poboční kapli klášterního kostela Obětování Panny Marie, se v seznamu bohoslužeb dodnes neobjevila).

Pokud jde o elektronickou komunikaci s novináři, je diecéze vyloženě vzorná, na můj dotaz zareagovala nejrychleji ze všech, byť mne sekretář otce biskupa mohl oblažit pouze upozorněním, že biskup Paďour je na zahraniční pouti a odpověď nemohu čekat před jeho návratem. Po biskupově návratu jsem také odpověď dostal, jak bylo slíbeno, aniž bych ji musel urgovat.

Královéhradecká diecéze

Stránky diecéze jsou pěkné a přehledné. Patří k nejlepším.

Komunikace nebyla zas až tak rychlá, odpověď přišla až po urgenci, zato nejenže obsahovala data, která jsem chtěl, ale ta byla navíc důstojně zpracovaná v excelové tabulce.

Litoměřická diecéze

Pokud jde o grafiku průměrné stránky, jinak ale slušné, přehledné, aktualizované. Diecéze má jako jediná z české provincie v kontaktech uvedeny i kontakty na tiskovou mluvčí, což je v českých poměrech vysoký nadstandard, protože ostatní diecéze buďto osobu s touto funkcí vůbec nemají, nebo (ke své škodě) nepovažují za nutné na ni „přehnaně upozorňovat“. Každopádně zaslouží pochvalu, že litoměřická diecéze je v tomto ohledu prozíravější než ostatní.

Odpověď na můj dotaz přišla obratem (byť jsem jej nedopatřením neodeslal tiskové mluvčí, ale na obecný email diecéze). Dokonce obsahovala i požadovanou odpověď, a i když tedy zaslat na otázku po kompletních výsledcích jediné číslo jistě není vzorem sdílnosti, v kontextu situace, kdy většina diecézí neposkytla nic, je i toto třeba ocenit.

Plzeňská diecéze

Nejhorší stránky. Vzhledově sice nejsou špatné, zato jsou nepřehledné a špatně uspořádané. Pro náhodného či svátečního návštěvníka může být problém najít, co hledá.

Pokud jde o komunikaci s novináři, diecéze se právě nepředvedla. Vůbec bych se nezlobil, že odpověděla až těsně po urgenci, respektuji, že mi nic nesdělila, ale výslovně doplnit odepření poskytnutí žádaných dat novináři pobídkou, aby jako oficiální údaj uvedl předchozí sčítání, které je už pasé a neaktuální, mi připadá minimálně „mírně nestoudné“.

Olomoucká arcidiecéze

Arcidiecéze olomoucká má stránky dobře zpracované a přehledné, pokud jde o přehlednost, mohly by dokonce být vzorem.

Pokud ovšem jde o komunikaci s novináři, tak tam má kolosální rezervy. Nereaguje zrovna nejrychleji a údaje neposkytla. To bych ještě bral. Asi by jí neubylo, kdyby k odmítnutí připojila alespoň formální „je nám líto“, nebo „bohužel“, ale dejme tomu, že to pisateli líto nebylo a nechtěl být pokrytec. I to beru. Ale že odpovídající necítil ani potřebu se podepsat, takže ani nevím, kdo můj dotaz vyřizoval, to už je opravdu smutné.

Brněnská diecéze

Z hlediska struktury jsou stránky většinou udělané dobře – jsou přehledné a snadno se dostanete k těm informacím, které potřebujete, snad s výjimkou stránky s Aktualitami, jejíž rozvržení mi připadá poněkud nešťastné. Příznivé vyjádření ovšem vylučuje celkově zastaralý a překonaný design. Ve své době mohl být odpovídající, ale dnes už nedělá diecézi moc velkou čest, a nebál bych se tvrdit, že už vzhled stránek může v návštěvníkovi vzbudit (mylný) dojem, že hledat na nich aktuální informace by bylo ztrátou času.

Pokud jde o elektronickou komunikaci s novináři, sem patří jednoznačně pochvala – odpověď podepsaná kancléřem biskupství přišla 2,5 hodiny po odeslání dotazu.

Ostravsko-opavská diecéze

Stránky diecéze patří k těm lepším, vypadají dobře a jsou i relativně přehledné, přes biskupství se člověk dokonce dostane několika kliky až k tiskovému mluvčímu, i když samostatná stránka Kontakty, na níž by byly základní kontakty na něj a diecézi, by rozhodně neškodila.

Odpověď na e-mailový dotaz přišla následující den a pomineme-li, že mi data odpírala, byla vzorná.

Mimo soutěž

Když už jsem byl v rozesílání urgencí, napadlo mne ještě kontaktovat ještě dvě další společenství, na jejichž mše mohou čeští katolíci chodit. Ptal jsem se, zda provádějí nějaké oficiální sčítání návštěvníků bohoslužeb a jaký je vývoj jejich návštěvnosti.

Řeckokatolický exarchát

Řeckokatolické stránky nejsou opravdu žádný zázrak, ale svou funkci plní.

Odpověď ohledně návštěvnosti bohoslužeb nedorazila.

Kněžské bratrstvo sv. Pia X.

Stránky FSSPX jsou poměrně úsporné. Graficky žádný zázrak, ale svou funkci taky plní.

Odpověď bratrstva ohledně návštěvnosti bohoslužeb rozhodně nebyla blesková, nicméně došla a obsahovala požadovanou odpověď.

Ignác Pospíšil

Reklamy

42 Responses to Biskupství a internet

  1. -tn- píše:

    Hezké shrnutí :-)

  2. Lukáš Biskupický píše:

    Pěkné a užitečné shrnutí!

  3. Hamish píše:

    Diky.
    Nebylo by mozna marne, obdobne ohodnotit stranky ruznych radu a kongregaci.

    • cinicius píše:

      No, tam je docela problém, že je jich opravdu hodně a někteří opravdu nemají kapacity na řešení nějakých stránek. Možná tak průřez stránkami některých nejvýznamnějších řádů by připadal v úvahu…

  4. Felix píše:

    Myslím si, že si to biskupství přečtou.

  5. Plzeňská diecéze nekomunikuje ani se zasvěcenými pannami, které mají k diecézi a biskupovi duchovní a kanonický vztah které se za biskupa a diecézi modlí. Takže co může čekat novinář?
    Nejsem sice z uvedené diecéze, ale narodila jsem se tam, byla tam pokřtěna a často tam pobývám. Tak se samozřejmě modlím i za tu diecézi a dotyčného biskupa.
    Před časem jsem mu zaslala velmi slušný dopis s dotazem, prosbou a zároveň nabídkou. Čekala jsem aspoň stručnou reakci třeba i s tím, že mi nemohou vyhovět, ale ani slovo. Po čase jsem poslala mailem urgenci, dodnes se neozval ani sekretář.
    Nevím, co si mám o tom myslet, ale asi jim chybí elementární slušnost. Každý úřad je povinen do určité doby na dotazy reagovat a podle mých zkušeností sekulární úřady na dotazy občanů většinou reagují. Zatímco biskupství ignoruje dotaz zasvěcené osoby, která se za biskupa a diecézi modlí. Kde to jsme?

    • Jashar píše:

      Musíte být trpělivá, neboť dle pokoncilní pastorační praxe je třeba soustředit pozornost Církve na mladé a jejich potřeby. Zasvěcené panny jaksi nejsou na pořadu dne. Církev se vám věnovala celých 2000 let, tak teď si musíte dát na chvíli voraz.
      Jinak, upřímnou soustrast.

      • adso píše:

        Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Mimochodem, škoda, že nám třeba taková Mary Ward neřekne, jak ji církev šla hned ve všem na ruku.

      • Omyl, církev se zasvěceným pannám nevěnovala 2000 let, ale pouze v křesťanském starověku, kdy toto povolání vzniklo. Během středověku se to stáhlo do klášterů, což byla úplně jiná forma. Zasvěcené panenství bylo oficiálně uznáno až po 2.Vat.
        Jinak nevyžaduji, aby se mi příslušné biskupství nějak speciálně věnovalo, ale aby reagovali na dotazy, ať už je kontaktuje kdokoliv, věřící nevěřící, zasvěcený nezasvěcený, novinář nenovinář, což je povinností a elementární slušností každé sekulární i církevní instituce.

    • jjstodola píše:

      On má asi tamější biskup mnoho práce s ubezpečováním individuí jako Vojtěch Trmač, že stojí za jejich przněním liturgie.

      • Jasně, takoví lidé jako výše uvedený VT nebo rozvedená československá biskupka jsou pro něho důležitější než skromný dotaz nějaké zasvěcené panny, která se za něho a jeho diecézi modlí
        :-(

  6. Podiven píše:

    To zase Chiara Lubich… No, nechme toho…

  7. Jinak, životopis Mary Ward, ale i životopisy jiných svatých je vizitkou církevní hierarchie.
    Všimněte si stále stejného a opakovaného scénáře těchto životopisů: v době pozemského života podezírání, despekt, perzekuce, po smrti rehabilitace a po několika stoletích kanonizace.
    Současní církevní představitelé by se už z toho mohli konečně poučit, ale asi ne. Ti současní si myslí, že ti před nimi to dělali špatně, ale oni už dělají všechno dobře. Ti, co přijdou po nich, zase budou říkat, že ti před nimi to dělali špatně, ale oni už to dělají dobře.
    Jak už píše Kazatel: „Co se dělo, bude se dít zase.“

  8. Naivita píše:

    „např. tridentská mše, sloužená od ledna tohoto roku ve čtrnáctidenním intervalu v neděli v 16:00 v poboční kapli klášterního kostela Obětování Panny Marie, se v seznamu bohoslužeb dodnes neobjevila“

    Snad nejsi Ciniku tak naivní, že by sis myslel, že tohle bylo způsobeno nějakou pomalostí. Je známá věc, že např. na stránkách arcibiskupství pražského je ZAKÁZÁNO informovat o tridentských mších! Skutečně – ZAKÁZÁNO!!! Dovede to někdo pochopit? Nevím, jestli se ten zákaz změní se změnou arcibiskupa, ale je to něco neskutečného.

    • cinicius píše:

      Posuzuji kvalitu a aktuálnost stránek. Spekulace o tom, že by některé jejich zásadní nedostatky byly úmyslné jdou IMHO daleko nad rámec tohoto článku… :-)

      • neab píše:

        Ale Naivita myslím nespekuluje. Skutečně se povoluje sloužení Mše svaté za podmínky, že nikde nebude zveřejněno, kdy a kde se slouží. Ani na farní nástěnce. Je to velmi signifikantní.

      • cinicius píše:

        Na dveřích kostela to u nás vyvěšeno je. Pokud vím, nějaký požadavek na tajení nikdo nikdy ani nevyslovil. Takže nepřehánějme a nesnažme se vidět za vším spiknutí.

      • neab píše:

        U vás jo. Ale třeba se věci změnily a údaj, který mám, je zastaralý či ojedinělý. Tedy negeneralizuju.

  9. neab píše:

    To ano, je také „zakázáno“ podávat svaté přijímání klečícím lidem. Obdobně bizarní. Ale tento zákaz pěstují spíše kněží a to prakticky, ne mediálně, nevím, co na to říkají biskupové. Nechci křivdit.

    • cinicius píše:

      Takový zákaz by byl hrubým proušením mešních předpisů. Přijímání v kleče je základní způsob přímání, na který má věřící právo všude na světě.

      • Laurentius píše:

        A Svatý otec v tom jde příkladem!

      • neab píše:

        Jo, ale v praxi je to tak, že klečící zůstává trapně klečet, dokud nevstane. Čímž se fronta zdržuje mnohem více, než jak tvrdí někteří, že klečením. Já teda mám docela hrůzu z NOMáckých farností. Nikdy nevíš, zač tam budeš doveden do trapné situace.

      • Maftík píše:

        Takové hrubé porušení mešních předpisů je např. v jednom kostele v mém městě knězem přímo „kodifikováno“. Pokud se tedy věci v poslední době nějak nezměnily, nemám aktuální informace. Ale pochybuju

      • Hamish píše:

        Chce to tvrdou hlavu a nepovolit. Zdravě se naštvat. Agere contra.

      • jeden píše:

        Se zákazy přijímat Nejsvětější Svátost vkleče jsem se setkal na několika místech. A ač vím, že je tento zákaz porušením mešních předpisů, stejně tak vím, že si z toho mnozí kněží nic nedělají, neboť je to jen zákaz ústní a tudíž neoficiální (a tak nepostižitelný), i když praktikovaný.
        U mnohých je to tak, že nezakazují pouze trapně čekají až se věřící postaví, aby přijal Nejsvětější Svátost „normálním a hodným“ způsobem v stoje. Je mi z toho smutno zvláště proto, že toto páchají kněží.

      • cinicius píše:

        Udělat mi to, bylo by to asi hodně dlouhé přijímání. I když mívám s klečením potíže…

      • všd píše:

        Maftík: Kdopak to zašel tak daleko?

        Jinak já tak nikde, kde tak nečiní i další věřící, nečiním. Na ruku jsem nikdy nepřijímal (u ministrantů to není obvyklé nikde v ČR), a dnes již vím, že to není správné.

    • všd píše:

      Minimálně minorité „v Palladiu“ ;) tento „zákaz“ porušují. Ale je mi jasné, že na ně diecéze moc nemůže. A prázdno nemají.

      Ostatně, slavné Kobylisy mají plno jen z toho důvodu, že na Proseku je/byl eticky problematický kněz (a taky houby naučil na kurzech), ve Vinoři foko (ale slušně se chovající, lépe jsem ho neměl šanci poznat) a Bohnice jsou de facto filiací Kobylis.

      Takže lidé jezdí buď až do centra (popř. do Libně/Karlína), nebo salošský styl tolerují (nemluvě o tom, že někteří kněží z Kobylis jsou dobří muži, jen od bludných předsudků pomýleni, což jsem já v době setkání s nimi byl též).

      • všd píše:

        Abych to upřesnil pro lidi, co Prahu neznají. Kobyliský farní obvod má nejméně 80 tis. obyvatel. Další lidé z okolních pražských a příměstských obvodů, zvláště nemající auto, se veřejnou dopravou dostanou v neděli nejlépe/pouze tam. Takže 1200 lidí v neděli ve všech kostelích není až tak moc.

  10. neab píše:

    Argumentem bývá rozdělování společenství a údajná duchovní pýcha přijímajících vkleče. Nevídáno. To má být ta moderně pojatá poslušnost. Poslušnost v neposlušnosti.

  11. neab píše:

    Básnička o sv. Johance z Arku ze Světic ráje. Je tam o tom zdravém naštvání.

    Johanko (z Arcu),

    Pastevkyně, v Lotrinsku zrozená,
    Johanko, která jsi střežila ovečky v šatě barchetovém,
    a kterás plakala nad bědami lidu Francie,
    a kterás dovedla krále do Remeše lesem kopí,
    Johanko, jež bylas lukem, křížem, mečem, srdcem, kopím,

    Johanko, již lidé milovali jako otce a matku,
    Johanko zraněná a zajatá, Angličany v žalář uvržená,
    Johanko, Angličany v Rouenu upálená,
    Johanko, jež andělu v hněvu se podobáš,
    Johanko z Arcu, vhoď hodně hněvu do našich srdcí!

  12. karmelita píše:

    Při sv. přijímání vkleče jsem se naštěstí nesetkala s přímým odepřením, ale v některých případech ke mně od podávajícího kněze zavanulo něco jako silná nevraživost. Mé známé se ovšem přihodilo, že se nejen musela postavit, ale na závěr mše kněz přímo pronesl velmi kritický projev na adresu těch „domýšlivců, pyšných atd., kteří chtějí být něco extra a tak předvádějí přijímání vkleče“ – a všem v kostele bylo jasné, na koho to je… toto se stalo u františkánů. Ona paní je upřímně zbožná a hrozně ji to bolelo; skončila pak u lefebvristů – a to v době, kdy z nich ještě nebyla sňata exkomunikace…Zcela zbytečný problém…
    A může mi prosím někdo vysvětlit, co je to za novou módu,že někteří katolíci při Agnus Dei stojí?!
    Když prosím Pána Boha o smilování, jak můžu místo klečení stát, a to dokonce se založenýma rukama jako domovnice při plkání před dveřmi domu??
    Předpokládám, že pokud se tento hrubý nešvar plynoucí z nedostatku úcty a bázně Boží rozšíří, tak ti, kdo zůstanou nadále klečet (naštěstí je jich zatím většina) budou opět těmi, do „bourají jednotu“…

    • Hamish píše:

      Dost už s tou démonizací Bratrstva a ohánění se s údajnou exkomunikací!

    • jeden píše:

      To karmelita: Ono stání při Agnus Dei, se k nám šíří, nepletu-li se, z Polska, jelikož tam je to zvykem na většině území. Stojí se až do chvíle pokleknutí kněze, nejspíše to vzniklo tak, že lidé kopírovali ministranty, kteří poklekají až společně s knězem (v některých farnostech u nás však byl zachován zvyk, že ministranti klečí od počátku zpěvu Agnus Dei, tam pak lidé nestojí, protože už klečí i ministranti).

      To Hamish: Ačkoli Bratrstvo sv. Pia X. nedémonizuji, dovolím si podotknout, že ke snětí exkomunikace došlo, stejně jako jsou stále biskupové a kněží Bratrstva v suspensi.

      • všd píše:

        V MB se také stávalo a spíš bych to viděl na PiT, než na polský vliv, který tam však také byl (dva polští kněží MS). Naopak, v posledních letech se tam začalo poklekat, což je naopak vliv příchozích z východu.

  13. Hamish píše:

    Nelze sejmout něco, co nikdy nenastalo. Viz CIC kanon 1233.
    O suspenzi se da rovnez pochybovat. Nakolik je platna a nakolik krize omlouva a legitimizuje jinak extremni cesty k zachrane dusi z modernistickeho marasmu.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: