V čase pokání a obrácení k Bohu přinášíme našim váženým čtenářům padesátý žalm v překladu (přebásnění) Václava Renče. Přejeme a vyprošujeme sobě i čtenářům plodné rozjímání o Utrpení Spasitele a hojnost upřímné lítosti nad vlastními urážkami Boha.
ŽALM 50
Smiluj se nade mnou, Bože,
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování,
a moji nepravost zahlaď!
Smyj ze mě všechnu mou vinu
a z mého hříchu mě očisť!
Uznávám, špatně jsem činil,
svůj hřích mám na očích stále.
To proti tobě jsem hřešil,
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný,
tvůj ortel spravedlivý.
Vždyť jsem narozen s vinou,
matka mě počala s hříchem.
Ty máš rád upřímné srdce,
v skrytu mě moudrosti učíš.
Pokrop mě yzopem, zas budu čistý,
umyj mě, bělejší budu než sníh.
Veselí, radost mi zakusit dopřej,
ať jásají kosti, které jsi zdrtil.
Odvrať se tváří od mých hříchů,
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
Stvoř ve mně čisté srdce, Pane,
nového, stálého ducha mi dej.
Neodvrhuj mě od své tváře,
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
Dej, ať se opět těším z tvé spásy,
posil mě velikodušností.
Hříšníky budu učit tvým cestám,
bezbožní k tobě se vrátí zas.
Před krveprolitím zachraň mě, Pane,
zajásám, jak jsi spravedlivý!
Odemkni, Pane, opět má ústa,
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
V krvavých žertvách zálibu nemáš,
obětí tou se ti nezavděčím.
Má oběť je, Pane, zkroušený duch,
zdrcené srdce neodmítneš.
Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión,
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
Pak se ti zalíbí v obětech řádných,
v zápalných žertvách a celopalech,
na oltář budou ti býčky klást.
*
Zdroj: RENČ, Václav. Hlas Páně tříští cedry. Kostelní Vydří: KNA, 2010.
Duše a hvězdy 
Že máme činit pokání, to je zcela první pokyn Pána Ježíše lidem, když začal veřejně hlásat. Jak zcela konkrétně jej ale konat? Dobrovolně si působit bolest, třeba se něčím bičovat? Dobrovolně se nějak zostudit, popř. nechat se zostudit/pokořit/zahanbit na veřejnosti za nějaký svůj hřích? Nebo stačí dobrovolné odepření si něčeho příjemného mimo doby postu? Stačí to ale, aby to bylo objektivně uznáno jako pokání? Když pominu „modlitby za pokání“, které nám ukládají kněží ve zpovědnicích, má někdo tipy na konkrétní („ne-modlitební“) skutky pokání a nestydí se s nimi vyjít na veřejnost?
Modlitba, půst, almužna, skutky milosrdné lásky k bližnímu.
Nejrůznější žínice, bičování lze užívat jen po poradě se zkušeným zpovědníkem, který penitenta dobře a dlouho zná.
Nevím, co je „objektivně uznáno“. Pokání je mezi mnou a Pánem Bohem. Pokud svým pokáním se vyhnu výstřednostem a snaze upoutat pozornost, tak, je-li můj úmysl čistý a v mezích daných mravoukou, jistě bude přijato.